Předchozí (494)  Strana:495  Další (496) |
|
|||
495
|
|||
|
|||
Z. = rouška, kterou se i brada kryla. XV. st.
Wtr. Krj. I. 104. Zahučať = zarůsti plevelem. Slov. Kal.
S. 208. Záhumnie, vz Humenice (3. dod ).
Zahundrati co (o kom) = zamumlati,
zabručeti. Phľd. 1892. 655., 1893. 586., 1894. 396., 1895. 141. Zahustiti. Bratřími (českými) se (tam)
dosti z-lo (hodně jich tam přibylo). Wtr. Živ. c. I. 48. Záhušcka, y, f. Z. z mouky, zelnice a
vajíčka (na zasmažení zelí). Val. Brt. D. II. 485. Záhy. Kdo chce prospět, počít musí z.
Quis. Třš. 14. Záhyba. Z. u holubinky sloužila pro tka-
nici, aby se jí holubinka vzadu zdrhla. NZ. IV. 146. Zahybací stroj, zahybačka (u klempířů),
Abkantmaschine. Sterz. I. 32. Zahybačka, y, f., vz Zahybací (3. dod.).
Zahybák, u, m. = koláč z režné mouky
s přehnutými okolky a nadívaný. Brněn. Brt. D. II. 485. Zahynovati. Dle Bl. Gr. 176. neobyčejně
m. hynouti. Zach, a, m., vz Zachariáš (3. dod.).
Zacha, Zácha, y, m.,vz Zachariáš (3. dod.).
Zachar, a, m., vz Zachariáš (3. dod.).
Zachař, e, m., vz Zachariáš (3. dod.).
Zacharda, y, m.; vz Zachariáš (3. dod.).
Zachariáš, e, m. Odtud: Zach, .Zacha,
Zácha, Zachar, Zachař, Zacharda, Zach arnik. Kbrl. Sp. 20. Cf. Kotk. 35. Zacharník, a, m., vz Zachariáš (3. dod.).
Záchlad, u, m. = zachlazení. Záp. Mor.
Brt. D. II. 419. Zachlopiti — zavříti. Dvere sa zachloply
(zapadly). Phľd. 1894. 294. Záchod v Rkk. Také v bibli mikulovské
a na Mor. Vz Mus. 1896. 350. Zachodzený. Vz Tanec mor. (3. dod.).
Zachopiti někoho doma = zastati. Kyjov-
sko. Brt. D. II. 419. Zachovati. P. Buoh ráčil nás škody z.;
Nevěstám svým nic nedávám, neb jsú na mně toho nezachovaly (nezasloužily). Arch. XV. 114., 525. Zachramostiti. V tom z-lo se na scho-
dech. Wtr. St. Pr. 109. Cf. Chramost. Zachrípnutý = unavený; chraplavý. Od
mnohého hovorenia z. Phľd. 1894. 508. Zachropotiti. Pod sekyrou jeho z-tí hned.
Och. Otr. 21. Zachrouti. Matka sebou radostně zachrula
a zadívala se na dceru. Světz. 1894. 572. a. Zachrupěti kde. Botky z-ly na piesku.
Phľd. 1895. 269. Zachumliti se. Zachumlil se do své
mrzuté nálady. Světz. 1893. 38. a. Zachycovací přístroj. Vz Ott. XI. 696. b.
Zachýliti co: okno, dvéře = přivříti.
Jicko. Brt. D, II. 419. Záchytka, y, f., v dolech místo v lešení,
kde se klec zachycuje, přetrhlo-li se láno a klec dolů padá, Fangvorrichtung, f. Vz Ott. XL 602. b. Zaihráti komu kde. V očiach mu slzy
|
zaihraly (bolo mu na zaplakanie). Phľd. XII.
255. Zajačí = zaječí. Z. zelé = zvěřina, ka-
pusta (uh.), oxalis acetosella, rostl. Vz Brt. D. II. 505. Zajačinec, nce, m. = zaječí bobky. Slov.
Zátur. Zajagati. Z pušek z-ly ohnivé kužele.
Phľd. 1895. 731. Zajachtati. Obehúval kolibu divoko, až
sa z-val. Phľd. 1894. 675. Zajakanie. Léčení ho na Slov. Vz Phľd.
XII. 568. Zaje, e, m. = zajíc. U Litomyšle. Vz Gb.
H. ml. I 2 8. Zajdák. Vzal ormeaty, nákolenky, z-ky
(sajdáky?). Arch. XIII. 407. Žaječatý. Z. králík. Rais. Rod. 75.
Zaječí. Má zajačie srdce (o bázlivém).
Slov. Nov. Př. 587. — Z. řepa, repica (uh.), pupava, opava (Zábř.), carlina acaulis, rostl. Brt. D. II. 501. — Z. řepka, opava, brassica nap., rostl. Ib. 500. — Z. huby = jablka. NZ. V. 586. Zájed = záděr u nehtů. Brt, D. II. 491.
Zájem. Cf. Uraženina (3. dod.).
Zájemný. Z. koření, auricula muris, rostl.
1440. List. fil. 1893. 393., 1896. 262. Zajezený = zajedený. Z. vřed. Vck. Val.
I. 124 Zájezí (za jezem), Abschussboden. Sterz.
L 59. Zajch = zajík. Čern. Př. 80.
Zajíc. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.
Z. v lidovém podaní. Vz Zbrt. Pov. 69. Vtia- hol sa ako zajac do brázdy. Phľd. 1893. 645. Jsou jako zajci (mají mnoho dětí); Má červené oči jako z.; Chodí bos jako z.; Bojí sejako z.; Dám ti jednu, že bude z tebe z.! Na Žďár- sku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Hoň dva zajice, zadného nechytíš. Slez. Nov. Př. 54. Z. má dlouhé uši jako osel (o bojácném a hloupém); O pobožnůstkářích říkává se, že jsou jako zajíci; jak je něco trochu v úzkosť přivede, hned volají: ,Kňaz, kňaz' jako z. Tamtéž č. 155. odp. feuill. Dá-li p. Bůh zajíčka (dítě), roste mu již na světě travička (výživa; říkají rodiče, mají-li mnoho dětí) Duf. 33. — Z. = kámen, z pod ornice vyoraný. Jevíčko. Brt. D. II. 419. — Z. = jídlo (brambory uvařené a potom upečené s oškvarky). Slez. NZ. IV. 498. Zajíček. Z-čky, rostl., vz Stračí nožka
(3. dod.). — Z-čky, beránci, dudky, luzula campestris, rostl. Brt, D II. 504. Zajíci. Z. lov. 1430. Mtc, 1896. 225.
Zajičorka, y, f. = úbočí hory Vel. Lipo-
vého na Frýdečku. Vest. op. 1894. 20. Zajimač, e, m. Chč. S. 307.
Zajištěnosť něčeho. Vstnk. IV. 52.
2. Zajíti. Hore'vrchom pomaly, dolu vrchom
nenáhli a po rovnej zajmaj (dlouhé kroky). Phľd. 1894. 194. Zájmeno. Nepřímé pády zájmen osobních
i v dialektech. Vz Kla. Sklad. 4. nn. Nomina- tivy zájmen osobních se kladou, kdy? Vz Kla. Sklad. 1. Nepřímé pády. 4. Přidávají se zbytečně k tvarům slovesným. 12.—13. Zvratné z. Ib. 35. nn. Z. ukazovací. Ib. 87. nn. Z. při- svojovací. Ib. 55. nn. Z. vespolná. Ib. 47. |
||
|
|||
Předchozí (494)  Strana:495  Další (496) |