497

Zakřópaný = umazaný. Hor. Brt. D. II.
420.

Zakropil, a, m., jm. koně. Štilf. 197.

Zakrosnati. Zakrosná to moc místa =
zabere. Kunšt. Brt. D. II. 420.

Zakrucovačka, y, f. Z. pro nábojnice,
Sertireur, m. Sterz. II. 922.

Zakrútený = zabalený. — kde. V plachte
z-ný. Phľd. 1895. 28.

Zakrutka, y, f. = zakroucená čára. Phľd.
XII. 476.

Zakrystie, vz Zakristie. Gb. H. ml. I. 486.

Zaktivovati co čím: kyseliny mikroby.
Vstnk. III. 3.

Zaktvení. Jako z. štěpuov v času zimním
nemá prospěchu (das Aufblühen). Chč. S. 107.

Zakublaný = zahalený. Do pláště všecek
z-ný. Rais. Rod. 27.

Zakukliti = šátek pod bradu křížem, pak
vzadu zavázati. Jevíčko. Brt. D. II. 420.

Zakuňkati, zakuňknouti nač. Světz. 1895.
470. b.

Zákup. Jus emphiteuticum seu civile, quod
vulgariter dicitur zákup. Eml. Urb. 432. b.

Zakúpený, vz Zakoupený.

Zákupný = dědičný. Z. fojt. Věst. opav.
1894. 6., L. posíl. II. 34. (r. 1566.).

Zakúreny = vytopený. Cf. Vyšmikati (3.
dod.).

Zakúriť co: pec, izbu = zatopiti v ní.
Phľd. 1895. 326., 67. Nemal som čím z. Ib.
1892 236

Zákuteň. V Mnč. Ev. víd. 133. Luc. 11.
33. Dle Kroka 1893. 312. má se však čísti:
zákútně.

Zakutilosť. Z. její hlavy ji (konečně samu)
mrzela. Šml. VIII. 80.

Zákutina. Obrátili se k smilstvie do le-
sóv a do zákutin. Chč. Mik. 439.

Zakuvac = ďakuvaf. V Mikušovsku na
Slov. Phľd. 1893. 369.

Zakvaěkovati se cím kam = zavěsiti.
Vz Zakvačiti. Dratar do berana nohama sa
z-val. Phľd. 1895. 326. Jednu (nohu) do dru-
hej (leze přes lávku) zakvačuje, aby aj pri
sosmyknutie sa neodkvacl, ale za nohy viset
zóstal. Ib. 559. (Źid) zakvačkoval palce ruk
pod pazuchy do vesty (zastrkoval a p.). Phľd.
1896. 261.

Zakvésti čím. (Cierkev) zakvetla bohat-
stvím. Chč. S. 36.

Zakymáceti se. Meč se z-cel v neroz-
hodný vzmach. Vrch. Rol. XXX. 26.

Zakynožiti = zahubiti. Vck. Poh. 140.

Zakypěti. Tu boj z-pěl (se rozzuřil). Lerm.
II. 125.

Zakysalý. Z-lá modřina na těle. XVI. stol.
Wtr. Živ. c. II. 610.

Záľaha od ľahnúť. Z. zeme = hromada
země někde na cestě; z. vran = houf; z.
dřeva = které zalehlo na cestu. Slov. Kal.
S. 203.

Zálečník, a, m. = záletník, tanečník při
muzice. Prostěj. Brt. D. II. 420.

Zalehnouti. Proudovraty zubem do sebe
zaléhají. KP. VIII. 105.

Zale j -potok, riečka ve Spiši. Phľd. XII.
340.

Zaleklosť, i, f. Nár. list. 1893. č. 307.

Zalengati. Vz Podbradník (3. dod.).

Zalepiti koho: zajíca = zabiti, zapleščit.

Zálesák. Z-ci — obyvatelé vsí stranou
k Rožďalovicům a k Nimburku, jako Dou-
bravan, Mcel, Dymokur. NZ. VI. 61.

Zálesí, n., část Věclavovic na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 20.

Záleský. Z. vesnice. Nár. list. 1894. č. 241.
odp. feuill.

Zalesňování přirozené setbou. Vz Ott.
XI. 666. a.

Záletnosť, i, f. = záletnictví. Wtr. Živ. c.
II. 652.

Záletný kupec. Vrch. Tryz. 26.

Zálibka, y, f. = zalíbení. Měl nad tým
z-ku. Nové Město. Brt. D. II. 420.

Zálibně. Citáty z. se oháněl. Světz. 1893.
38. a.

Zálibný pohled. Osv. 1896. 43.

Zaliečať sa komu. Zátur. Vz Zalíciti.

Zaliečavo k někomu se obraceti. Phľd.
1896. 607.

Zalietavý vták = přeletavý. Slov. Kal. S.
209.

Zaľiščený. Z. šátek = po hanácku zavá-
zaný. Brt. D. II. 466.

Zálišky = silné tyče na vůz, na kterém
se sudy vozí, místo fasuňku. Tvarožná. Hledík.

Zalivák, u, m. = ssavý papír. Brušp.
Hledíková.

Zaloknutý. Mlýnské kolo v bahně z-té.
Věst. op. 1893. 20.

Zalomiti co komu: rok žalujícímu a po-
hnanému = ustanoviti. 1684. L. posil. I.75. —
se do čeho = do práce (zabrati se s chutí
do ní). Jevíčko. Brt. D. II. 420.

Zálší z: Zá-olší. Gb. H. ml. I. 564.

Zalučiti kam. Keď z-čí medzi ne kame-
nom (hodí). Phľd. 1895. 295.

Záludství, n., Sophistik. Mark. Toto slovo
zaniklo. Krok. 1896. 14.

Zalundati. (Chůva) z-la se s ním (s dí-
tětem) hezky daleko od hospody. Kld. IV. 77.
(113.).

Zálup, u. m. = záděr u nehtu. Brt. D. II.
491.

Zaľupkati. Z-la im za chrbtom jeho zá-
stera. Phľd. XII. 194. Lovrovi z-ly víčka (oční)
láskavé; Z-kal očima. Phľd. 1896. 142.

Záľušek, šku, m. = zadní lišen vozu. Val.
Brt. D. II. 446.

Zalužany, dědina v Gemer. Phľd. 1894.
126.

Zainárat lépe: zanárat (nořiti). Kal. S.209.

Zamastilky = kulaté slívy. NZ. V. 586.

Zamazati. Zapomněl na to, jakoby z-zal.
Cejč. Hledík.

Zámčisko = přírodou chráněný vrch,
stráň, zámek a p. Vz NZ. ffl. 561. Na Z-sku
= vrch na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

Zámecký. Z. schody v Praze. Tk. X.200.

2. Zámecký, ého, m. = trať u zámku
v Prostř. Bludovicích na Frýdecku. Vést. op.
1894. 20.

Zámečnický. Z. cech v Náchodě. Vz Hrš.
Nách. I. 495. Cf. Cech.

Zámek. Dřevěné zámky v Cech. a na Mor.,
vz NZ. IV. 291. nn., na Chodsku. Ib. 317.
Z. Felterrův (bezpečný), Fenbiův. Vz Ott. IX.
85. b., 87. Dali jazyk na zámek = mlčeli.
Šml. VIL 170. Elektrický z. Vz KP. VIII.