499

Zaněmený = zněmělý, oněmělý. Jak léčí
na Slov. zanemeného. Vz Phľd. XII. 38.

Zaneplešený = neplechou (plevelem) za-
rostlý. Z. žito. Brt. D. II. 421.

Zaneplešiti = znečistiti. (Děvečky) sklí-
pek z-ly. Kat. z Žer. II. 241.

Zanésti. Po té ráně se neskácel, nýbrž
se na něho zanesl (obořil a p.). Tov. kn. 95.

Zánět. Záněty = sněhové závěje. V Tren-
čan. Phl'd. 1895. 120., 495.

Zánětný. Z. fantasie. Phľd. 1896. 492.

Zanftárský. Z. klisna, která nosila zanfty
(Senfte). Kat, z Žer. I. 234.

Zangličelý. Z. kůň. Vrch. Tryz. 334.

Zaniesť sa = nesením obtížiti. Slov. Kal.
S. 209.

Zanikl, u n. e, saniculum, rostl. 1440. List.
fil. 1893. 396., Mus. fil. 1896. 441., 442.

Zanoritý = zanořený, tvrdohlavý. Slov.
Kal. S. 210.

Zanošany, území v Turci. Phľd. XII. 554.

Zanovité. Phľd. 1893. 151., Ib95. 200.

Zaoblečený. Z. roba. Vek. Val. I. 162.

Zaobručiti co, einreifen. Sterz. l 769.

Zaocelovaný. V boji z. Phľd. 1895. 131.

Zaolevrantovať si. Phľd. 1896. 629. Vz
Olevrant.

Záoltáří, n. Lerm. II. 120.

Záosek, vz Záblatník (3. dod.).

Záoska. Cf. Brt. D. II. 446.

Zopáčiti. Supplikaci svou z-čil sem k J.
M. knížecí o propuštění mne z arrestu. Borb.
116.

Západka. Pérová z. v elektr. svítilnách.
KP. VIII. 151.

Zapadlo, a, n. Z. v hodinách. Ott. XI.
434. b.

Západník, u, m. = žirík, prvek, který se
žene po rozloučení-se ve Voltově sloupu k drá-
tu pólu měděného. Kation, n. Am. Orb. 60.
Cf. Východník.

Zápalec, lce, m. = člověk zlobivý. Záp.
Mor. Brt. D. II. 421.

Zapálení. Kdoby z. učinil (žhář). 1469.
Čel. Pr. m. II. 19.

Zápalistý. Z. řeč. Phľd. XII. 451. Z. srdce.
Ib. 404.

Zapáliti. Z-lil k němu z ručnice. Arch.
XIII. 430.

Zápalka. Z-ky ručniční vynalezeny r. 1818.
Exc.

Zapalovací galvan. batterie. Vz KP. VIII.
61.

Zapalovadlo podkopů, doutníků, plynů,
batterií. Vz KP. VIII. 81., 212., 213., 61.

Zapamatlivý = zapoměnlivý. Zábř. Brt.
D. II. 421.

Zapárati. No, ešte hovor z-ral bezpopovec.
Phľd. 1894. 324. Vše z-ral. Ib. 1892.140. A ty
čo z-ráš do mňa (dotíráš). Phl'd. 1896. 546.

Záparka = varmuža. Brt. D. II. 485.

Zápařka = smažená krupice. Han. Brt.
D. II. 485. — Z. prádla. Prádlo z odpěru vy-
máchané polévá se vřelou vodou, v níž roz-
puštěna jest soda a mýdlo. NZ. I. 613.

Zápařkový. Z. šišky. Vz Šiška (3. dod.).
Záparový. Z. odvar, Auťgussabsud. Sterz.
I. 273.

Zápasok, sku, m. = zápasel: Phľd. 1894.
548.

Zápästky (Zvolen, Tekov), zápeske (zá-
pěstničky, Novohrad). NZ. III. 402.

Zapašerákovati si. Světz. 1894. 351. b.

Zapäť = zapiať, zapnouti. Slov. Kal. S.
210. — Z., vz Žapať. Z. za ním vošly (hned
za ním). Phľd. 1896. 601.

Zapaťchati = klopýtnouti. N. Město. Brt,
D. II. 361.

Zapatrošiti = pohodit dakde, uschovať
tak, že vec nemožno nájsť. Myjava. Phľd.
1895. 447.

Zapavúčiť. Čiernym vláknom im nebo
(nebe) z-čil (zastřel). Phľd. 1596. 619.

Zapážka, y, f. = keson. Sterz. I. 585. b.

Zapečetiti. Že by to chtěl svou duší z.
Arch. XIII. 297.

Zapékati, vz Zapiecť (násl.).

Zapeřený = zazobaný, majetný. Slov.
Zátur.

Zápeske, vz Zápästky (3. dod.).

Zapestřiti se. Děti z-ly se mezi mládeží.
Světz. 1895. 320. a. Na vsi komedianti se
z-li. Ib. 482. a.

Zapiecť co. Fajočku z. = zapáliti. Phľd.
1893. 21.

Zapíjení = večeře dávaná, když se po-
slední obilí požalo. U Brloha. Čes. 1. V. 329.

Zapikati si co = zamluviti. Zapikal som
si strych žita. Dšk. Jihč. I. 21.

Zapinadlo (na mor. Slov.), zarážka (laš.)
= železná klika, kterou se dává pluhu směr.
Brt. D. II. 447.

Zápisník, a, m. — zapisovatel. Byl ce-
chovným z-kem. Phľd. XII. 473. Aby mu na
groše platili, jako jiná města svým z-kóm činí.
Půh. V. 234.

Zápisný — zastavený. Z. zboží, summa.
Arch. XV. 329., 342.

Zapiti. (Mnozí v neděli) více se zapíjejí
nežli v jiné dni. GR. Nov. 36.

Zapíti, zapnu, zapla a zapli m. zapali. Vz
Gb. H. ml. I. 125.

Zaplahotiť sa plachtou (zabaliti se). Slov.
Sbor. slov. I. 48.

Zaplakati koho = umírajícímu pláčem
smrť stížiti. Phl'd. 1894. 716. Cf. Zamodliti.

Zaplaňkovati místo. Čel. Pr. m. I. 470.

Zapľasnúť. (Milá) okénko zapľasla (za-
vřela). Phl'd. 1897. 3.

Záplata, merces, mzda. Přinesl z-tu, dle
Bl. lépe: peníze. Z. je prý skutek, non ma-
teria, qua solvitur, sed ipsa solutio; a z. je
prý vlastně flek, kus sukna etc. k plácení,
zašívání. Bl. Gr. 328.

Záplatár. Čel. Pr. m. II. 564.

Zaplatiti. Vtedy c' (ti) to z-cí, keď sa
z pekla vrací. Phl'd. XII. 559. — komu čím:
obuškom. Slov. Nov. Př. 591.

Záplavně. Jeho statek mezi loudavě po-
kojným ostatním životem selským z. se vy-
jímal. Světz. 1895. 320. c.

Zapľeciť mašíka = vraziti mu nůž za
pleco místo do malé komory = nedokonale
zabiti. Val. Brt. D. II. 421.

Zaplešcit zajíce = zabiti. Vz Zalepiti (3.
dod.).

Zapletanec, nce, m., druh koláče. Phľd.
1895. 588.

Zápletek vlasů. Phľd. 1894. 673. Vlasy
na z-tky česané. Vz Vlas (3. dod.). — Z. =