Předchozí (499)  Strana:500  Další (501) |
|
|||
500
|
|||
|
|||
mrzutost. Ten z. přezlý u těch osad k okla-
mání světa. Chč. S. 281. Zapletený. Po ostatcích bude moc z-ných
děvčat (dvojsmyslně). Tvarožná. Hledík. Zaplhněný, vz Ujatý (3. dod.).
Zapliak. 195. oprav v: 194.
Zaplieskať čím. Veselo zaplieskal bičom
(zapráskl). Phľd. XII. 275. Zapod. Z. boky sa vzali = za to místo na
těle, které jest pod boky. Mikl. IV. 251. Zapodievať sa s čím = zabývati. Ktorí
sa floristikou zapodievajú. Phľd. 1896. 528. Zápodobno m. podobno. Vz Gb. Ruk. 567.
Zápodobný. Poněvadž se vám to zdá z-né
(slušné). GE. Nov. 33. Zapohnaný = zažalovaný. Z. základ. Půli.
VI. 26. Zapolmati koho kam: k soudu. 1604.
L. posíl. I. 58., II. 6. (1566.). Zápoj. Z. korun stromových ve výši. Ott.
XI. 666. b. Zápoľé. U Bazałů měli z. s chystáním na
svaďbu = práci. Val. Brt. D. II. 421. Zapoledne = doba od oběda do 4. nebo
5. hodiny. Poličko. NZ. IV. 519. Zapolovati si, vz Zápoliti 2. Phľd. 1894.
488. Zapomenouti. O tvarech vz Gb. II. ml. I.
106. Zapomněl něco za dveřmi (říkají o tom, kdo vkročiv do jizby nepozdravil). Brušp. Hledíková. Zapomentlivý. Dšk. Jihč. I. 48., List.
fil. 1896. 160. Zápona, vz Halže (3. dod.).
Záponový. Prsten brněného či z-vého díla,
Wtr. Krj. I. 530. Prsten dílem z-vým (byla to as práce filigránská). Ib. 182. Zápor. Nechválí mnichy (akkus.). Chč. S.
243. Neváží sobě nic prikázanie božieho pře- stúpiti. Chč. m. s. III. 52. Genitiv záporu u sloves přechodných jest v Mnč. Ev. seit. a víd. napořád. Záporný gt. na Haně a na Bo- skovsku je posud dosti pravidelný. Čím blíže k českým hranicím, tím více tato vazba mizí. Brt. I). II. 286. — Z. Bol to letný z., v kto- rom človek za dve minúty zmokne do nitky. Phľd. 1895. 735. — Z. = jez. Slov. Kal. S. 210. Zapotnaný. Z. kôň = zapoutaný, svázaný
(na pastvě). Phľd. XII. 674. Zapotrošiť = zašantročiti. Kal. S. 210.
Zapověděny den = kdy nikdo neměl krve
pouštěti. 1440. Mus. fil. 1896. 267. — Z. ja- blko (kmínové). Nár. list. 1896. č. 299. Příl. — Z. = poručený, uložený. Kdyby pokoj jemu z-ný porušil. 1469. Čel. Pr. m. II. 20. Zapověděti s inft. A já z-dám vám nésti
ani míška ani.. . Ev. vid. 128. Luc. 10. 4. — aby — ne. Z-děl, aby lesy mýceny nebyly. Arch. XIII. 344. — Z. = zamluviti si"co. Zapovězte je (švestky) letos u něho, aby jich jiným neprodal. Kat. z Žer. I. 90. Zápovědný = zapověděný. Mají ručnice
z-dní. Arch. XII. 306. Zapovídka = přípověď. Oni z-ku tajnú
mezi sebou jsou učinili. 1674. L. posíl. I. 70. Zapovrhnouti. Právo a řád z-hl. Arch.
XV. 115. Zapozdilý. Poutník v poli z-lý. Lerm. II.
43. |
Záprah. Nerovný záprah krivo ide. Phľd.
1893. 567. Zapřáhnouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
54., 107., 108. Zaprakticirovati. Ukradené lžíce v Pro-
stějově z-val. Tov. kn. 109. Zaprášiti co komu: soudci oči (uplatiti
ho). Hl. Gr. 309. Zaprataný. Stolík medicínami z-ný. Phľd.
1895. 207. Chyža z-ná nábytkom. Ib. 1896. 78. Cf. Zapratať. Zapravit co kam: toporo do sekery.
Val. Brt. D. II. 421. Zapražen, žně, f. = zápraží. N. Mesto
na Mor. Čes. 1. V. 178. Zápraží, vz Násep (3. dod.).
Zapražiti koho = dopáliti. Phľd. 1894.
373. Zapřetiti (zapřietiti) = hrozbami odstra-
šiti, hroze zakázati komu, ohroziti koho. Cf. Mus. 1895. 497., 498. Y zaprziety gym gezyff a rzka. Ev. Mat. 9. 30. (ruk. v Universitní knihovně XVII. A. 4. str. 136. a.). Cf. Gb. Ruk. 568., Mus. 1895. 310., 1896. 280. Zapřicinitel, e, m., Verursacher, m. Phľd.
1893. 102. Zapříčiniti co = způsobiti, dle Phľd.
germ., lépe: robiť; z něčeho pojíť, povstat´; mať čo z čeho narobiť a p. Phľd. XII. 373. Zapřietiti v Rkk. Cf. Mus. 1896. 280.,
předcház. Zapřetiti. Zapříti. Zapřel se za jeho ramena (lékař).
1440. Mus. fil. 1896. 450. Zapřel jednu nohu do čelisti. Kld. II. 38. Zapřliť sa = zapýřif sa. Phľd. 1896. 721.
Zaprositi koho oč. Lerm. II. 90.
Záprseň, vz Násep (3. dod.).
Záprtek. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 33. Z.
= malé vejce, které slepice snesla, když byla před tím snesla vejce příliš veliké, obyčejně o dvou žloutcích. Chodsky. Vz Čes. 1. VI. 134. — Z. = pasák atd. Cf. Vck. Val. I. 163. Zaprtiti. Aby se vejce nezaprtila (neza-
smradla). 1440. Mus. 1896. 269. Zapryskyřiti co = pryskyřicí pokryti,
beharzen. Sterz. I. 423. b. Zapryščený. Z. oči = zanícené. Slov.
Mtc. XVIII. 212. Zapuéiti. Vlak vás /-čí. Phľd. 1893. 157.
Zápůjční. Z. doba (knihy). Krok 1893.
Zapustiti. (Při lovu) psy na lesích na
zvěř z. Arch. XIII. 241. Zapustlosť. Z. domu = zpustlost. Phľd.
1893. 506. Zápustok = zápustek. Z. = prídavok
k stodole. Phľd. 1893. 371. Zaputnať. (V těch myšlénkách) sa nábož-
nosť jeho (pobožnosť) zaputnáva. Phľd. 1896. 132. Zarábaný = pretkávaný. Zástěra barev-
nou bavlnou z-ná. Sbor. slov. I. 45. Zařaďovač, e, m. Z. (čitadlo) elektrických
článků. KP. VIII. 469. Zarakařiti si = drohet raky chytati.
Phľd. 1893. 609. Zarakviti = do rakve položiti, zavříti.
Słow. Lil. Ven. 98. Zaraziti. Vz Přitloukati (3. dod.). Z-lo ho
na jednu stranu, na jazyk (byl raněn mrtvicí). |
||
|
|||
Předchozí (499)  Strana:500  Další (501) |