500

mrzutost. Ten z. přezlý u těch osad k okla-
mání světa. Chč. S. 281.

Zapletený. Po ostatcích bude moc z-ných
děvčat (dvojsmyslně). Tvarožná. Hledík.

Zaplhněný, vz Ujatý (3. dod.).

Zapliak. 195. oprav v: 194.

Zaplieskať čím. Veselo zaplieskal bičom
(zapráskl). Phľd. XII. 275.

Zapod. Z. boky sa vzali = za to místo na
těle, které jest pod boky. Mikl. IV. 251.

Zapodievať sa s čím = zabývati. Ktorí
sa floristikou zapodievajú. Phľd. 1896. 528.

Zápodobno m. podobno. Vz Gb. Ruk. 567.

Zápodobný. Poněvadž se vám to zdá z-né
(slušné). GE. Nov. 33.

Zapohnaný = zažalovaný. Z. základ. Půli.
VI. 26.

Zapolmati koho kam: k soudu. 1604.
L. posíl. I. 58., II. 6. (1566.).

Zápoj. Z. korun stromových ve výši. Ott.
XI. 666. b.

Zápoľé. U Bazałů měli z. s chystáním na
svaďbu = práci. Val. Brt. D. II. 421.

Zapoledne = doba od oběda do 4. nebo
5. hodiny. Poličko. NZ. IV. 519.

Zapolovati si, vz Zápoliti 2. Phľd. 1894.
488.

Zapomenouti. O tvarech vz Gb. II. ml. I.
106. Zapomněl něco za dveřmi (říkají o tom,
kdo vkročiv do jizby nepozdravil). Brušp.
Hledíková.

Zapomentlivý. Dšk. Jihč. I. 48., List.
fil. 1896. 160.

Zápona, vz Halže (3. dod.).

Záponový. Prsten brněného či z-vého díla,
Wtr. Krj. I. 530. Prsten dílem z-vým (byla
to as práce filigránská). Ib. 182.

Zápor. Nechválí mnichy (akkus.). Chč. S.
243. Neváží sobě nic prikázanie božieho pře-
stúpiti. Chč. m. s. III. 52. Genitiv záporu
u sloves přechodných jest v Mnč. Ev. seit. a
víd. napořád. Záporný gt. na Haně a na Bo-
skovsku je posud dosti pravidelný. Čím blíže
k českým hranicím, tím více tato vazba mizí.
Brt. I). II. 286. — Z. Bol to letný z., v kto-
rom človek za dve minúty zmokne do nitky.
Phľd. 1895. 735. — Z. = jez. Slov. Kal. S.
210.

Zapotnaný. Z. kôň = zapoutaný, svázaný
(na pastvě). Phľd. XII. 674.

Zapotrošiť = zašantročiti. Kal. S. 210.

Zapověděny den = kdy nikdo neměl krve
pouštěti. 1440. Mus. fil. 1896. 267. — Z. ja-
blko (kmínové). Nár. list. 1896. č. 299. Příl. —
Z. = poručený, uložený. Kdyby pokoj jemu
z-ný porušil. 1469. Čel. Pr. m. II. 20.

Zapověděti s inft. A já z-dám vám nésti
ani míška ani.. . Ev. vid. 128. Luc. 10. 4. —
aby — ne. Z-děl, aby lesy mýceny nebyly.
Arch. XIII. 344. — Z. = zamluviti si"co.
Zapovězte je (švestky) letos u něho, aby jich
jiným neprodal. Kat. z Žer. I. 90.

Zápovědný = zapověděný. Mají ručnice
z-dní. Arch. XII. 306.

Zapovídka = přípověď. Oni z-ku tajnú
mezi sebou jsou učinili. 1674. L. posíl. I. 70.

Zapovrhnouti. Právo a řád z-hl. Arch.
XV. 115.

Zapozdilý. Poutník v poli z-lý. Lerm. II.
43.

Záprah. Nerovný záprah krivo ide. Phľd.
1893. 567.

Zapřáhnouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
54., 107., 108.

Zaprakticirovati. Ukradené lžíce v Pro-
stějově z-val. Tov. kn. 109.

Zaprášiti co komu: soudci oči (uplatiti
ho). Hl. Gr. 309.

Zaprataný. Stolík medicínami z-ný. Phľd.
1895. 207. Chyža z-ná nábytkom. Ib. 1896.
78. Cf. Zapratať.

Zapravit co kam: toporo do sekery.
Val. Brt. D. II. 421.

Zapražen, žně, f. = zápraží. N. Mesto
na Mor. Čes. 1. V. 178.

Zápraží, vz Násep (3. dod.).

Zapražiti koho = dopáliti. Phľd. 1894.
373.

Zapřetiti (zapřietiti) = hrozbami odstra-
šiti, hroze zakázati komu, ohroziti koho. Cf.
Mus. 1895. 497., 498. Y zaprziety gym gezyff
a rzka. Ev. Mat. 9. 30. (ruk. v Universitní
knihovně XVII. A. 4. str. 136. a.). Cf. Gb.
Ruk. 568., Mus. 1895. 310., 1896. 280.

Zapřicinitel, e, m., Verursacher, m. Phľd.
1893. 102.

Zapříčiniti co = způsobiti, dle Phľd.
germ., lépe: robiť; z něčeho pojíť, povstat´;
mať čo z čeho narobiť a p. Phľd. XII. 373.

Zapřietiti v Rkk. Cf. Mus. 1896. 280.,
předcház. Zapřetiti.

Zapříti. Zapřel se za jeho ramena (lékař).
1440. Mus. fil. 1896. 450. Zapřel jednu nohu
do čelisti. Kld. II. 38.

Zapřliť sa = zapýřif sa. Phľd. 1896. 721.

Zaprositi koho oč. Lerm. II. 90.

Záprseň, vz Násep (3. dod.).

Záprtek. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 33. Z.
= malé vejce, které slepice snesla, když byla
před tím snesla vejce příliš veliké, obyčejně
o dvou žloutcích. Chodsky. Vz Čes. 1. VI.
134. — Z. = pasák atd. Cf. Vck. Val. I. 163.

Zaprtiti. Aby se vejce nezaprtila (neza-
smradla). 1440. Mus. 1896. 269.

Zapryskyřiti co = pryskyřicí pokryti,
beharzen. Sterz. I. 423. b.

Zapryščený. Z. oči = zanícené. Slov.
Mtc. XVIII. 212.

Zapuéiti. Vlak vás /-čí. Phľd. 1893. 157.

Zápůjční. Z. doba (knihy). Krok 1893.

Zapustiti. (Při lovu) psy na lesích na
zvěř z. Arch. XIII. 241.

Zapustlosť. Z. domu = zpustlost. Phľd.
1893. 506.

Zápustok = zápustek. Z. = prídavok
k stodole. Phľd. 1893. 371.

Zaputnať. (V těch myšlénkách) sa nábož-
nosť jeho (pobožnosť) zaputnáva. Phľd. 1896.
132.

Zarábaný = pretkávaný. Zástěra barev-
nou bavlnou z-ná. Sbor. slov. I. 45.

Zařaďovač, e, m. Z. (čitadlo) elektrických
článků. KP. VIII. 469.

Zarakařiti si = drohet raky chytati.
Phľd. 1893. 609.

Zarakviti = do rakve položiti, zavříti.
Słow. Lil. Ven. 98.

Zaraziti. Vz Přitloukati (3. dod.). Z-lo ho
na jednu stranu, na jazyk (byl raněn mrtvicí).