501

Brušp. Hledíková. Musí z domu po robote
sa zarážať. Phľd. 1898. 214. (Smrť) zarazila
jím (polenom po hlave tancujúceho družbu).
Ib. 1894. 258.

Zaražený = mrtvicí raněný. Brušp. Hle-
díková.

Zarážka, cf. Zapinadlo (3. dod.). — Z.
cf. Lišta (3. dod.).

Zarděnice, erythrina. Vz Ott. VIII. 736. b.

Zardousilosť, i, f. Am. Orb. 70.

Záře. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -a. 27.

Zarebentiti = zabrebentiti. Několik ne-
srozumitelných slov naň z-til. Kld. IV. 247.

Zařehonit se = zařehtati, zasmáti se.
Mor. Nár. list. 1896. č. 239. Ned. příl.

Zařezati. Když kovář koně (koni kopyto)
neopatrně, zařezal. Hrš. Nách. I. 503.

Září. Čeho z. neuvaří, toho říjen neusmaží.
Duf. 245.

Zaříkačka. Z-ky bouřek a zlého povětří.
Val. Vz Vck. Val. I. 150.

Zaříkadlo. Cf. Mtc. 1895. 156., Zbrt. Pov.
57., 60. Strčes. z. bolesti zubní. Vz NZ. III.
444.

Zařit se = zahřáti se. V Chromči na Mor.
Vz List. fil. 1894. 76.

Zárječ, e, f., míst. jm. v Trenčan. Phľd.

1894. 61.

Zárobek. Kedž še ztráty bojiš, z-bku ne-
utaj. Phľd. 1895. 188.

Zarobenie, n. = zakliatie; začarovanie.
Phľd. 1895. Vz Zarobiti (i násl.).

Zarobený = zakletý, začarovaný. Phľd.

1895. 29.

Zarobiti = začarovati. Z. dítě v životě
mateřském. Ešte do dnešného dňa sú vo zvyku
isté čarodejné manipulace, ktorými sa domnie-
vajú zarábať deti v materinskom živote buď
len na istý počet rokov, alebo navždy. Phľd.
XIII. 521.

Zárodkosloví, n. Ztk. 60. (3. vyd.).

Zarondiť co kde. Tu směnku zdil na
úřadě = nechal z neopatrnosti tam, nevzal j í
s sebou. Brt. D. II. 421.

Zaroniti co kam. Ty's lásku v duši moji
z-la. Kole. 29.

Zárost, u, m. Z-sty ve dřevě. V prkně
z prostředka kmene ode dřeně řezaném bý-
vají léta na plocho, jež se pak, na př. v po-
dlaze, odštěpují. Val. Brt. D. II. 421.

Zarošany, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

Zaroubiti silnici = zatarasiti. Arch. XV.
79.

Zárovencový pás, Parallelogramm, n. Am.
Orb. 72. Vz násl.

Zárovnec, vence, m., Parallelogramm, n.
Am. Orb. 73., 92. Vz Rovnoběžník.

Zárovní. Z. kruh, Parallelkreis, m. Am.
Orb. 82.

Zárožník. Z-ky = došky v rozích zastři-
hované na způsob schodků. Brt. D. II. 434.

Zarúbiti, vz Zaroubiti.

Zaručiti. Voka (na ptáky) do hrsti z-čil.
XVIII. stol. NZ. III. 523.

Zárukáví, také podpažník, ochranná zbroj.
Wtr. Krj. I. 604.

Zaružina (laš.), žarúž, žarůžek, žaróch
(han.), močárnik (uh.), močarinka, maslenka,

rupnik (laš.), ranunculus, pryskyřník, rostl.
Brt. D. II. 506., Hledíková.

Záružlie = blatouch. Slov, Kal. S. 211.

Zárybničná Lhota v již. Čech. NZ. IV.
244.

Zaryje, lesní stráň na Frýdecku. Věst. op.

1894. 20.

Zaryšený. Stanula jsouc všecka z-ná (uří-
cená). Wtr. St. Pr. 218.

Zarzavé, ého, n. = přítok potoka Bystrého
na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

Zasalašiti sa = zdomácněti. Ked raz do-
brá nálada z-ší sa. Phľd. 1895. 428.

Zascenní (za scénou). Z. hudba. Nár. list.
1896. č. 9.

Zasedací sedlo. Arch. XIII. 502.

Zásedčí, ího, m. = kdo za stůl zasedl.
Vykl. Svat. 88.

Zasednouti co. Dnes páni zemský soud
zasedli. Arch. XI. 26. Z- ptáka. Us.

Zasejk = zase. Na Žďár. Brt. D. II. 260.
U Kruml. NZ. IV. 300.

Zasék = zase. Na Žďársku. Brt. D. II. 260.

Zasekerený = tvrdohlavý. Slov. Kal. S.
211.

Zaseknouti (se) = zaraziti se. Ta se
z-kla. Phľd. XII. 291. Rozhovor zaseknul. Ib.

1895. 643.

Zásep, vz Násep (3. dod.).

Zasik = zase. U Brna a Tišn. Brt. D. II.
177., 198. Dež šle z. spátkem. Ib. 178.

Zasiplati = zasipěti. Kld. III. 77.

Zaskalica, statek v Orav. Phľd. XII. 3ál.

Zaskočit. Z-lo ně (mně) pod mostek (když
vlítne kousek jídla do průdušnice). Val. Brt,
D. II. 422. Z. si s nevěstou (zatančiti si).
Phľd. 1896. 114.

Záskočnosť. Nár. list. 1896. č. 8. 1.

Zaslabnouti. Prchnu jako olšovi klíni,
když z-bnou. Chč. S. 70.

Zaslepenec, nce, m. Toto slovo se Bl. ne-
líbilo, je prý to verbum ineptum. Bl. Gr. 322.

Zaslepovač, e, m., Blender, m., Sterz. I.
516. a.

Zaslintošený, vz Brzdžiti sa (3. dod.).

Záslona. Slovo toto bylo Blahoslavovi ob-
soletum. Bl. Gr. 327.

Záslonoyý. Z. krádle. Lizn.

Zasloužilý = zasloužený. Z. pokuta. XV.
stol. Cel. Pr. m. I. 251.

Zasmažiti komu = zatopiti. Phľd. 1894.
373.

Zasmeknouti, zasmekati. Z-knul mu pro-
vaz na krk. Mor. Nár. list. 1896. č. 203. odp.
feuill.

Zásměť, i, f. = sněť v obilí. Záp. Mor.
Brt. D. II. 422.

Zasmetaněný = smetanou pokropený a
p. Čes. 1. V. 37.

Zasmrádnouti. Zasmrádla zem Mohame-
dem. Hudc. 60.

Zasmušil, a, m., býv. ryb. u Poděbr. NZ.
IV. 100.

Zasmušilec, lee, m. = bařinář tlustorohý,
brouk. Vz Klim. 134.

Zasmyčiti koho kam = zasmýkati, za-
táhnouti. De šerhovně ho z-čil. 1724. Pras.
Řem. 47.

Zásnova, y, f., u tkadl., Anschweif, m.
Sterz. I. 204.