502

Zásnubní kvas. Černý Zejl. 20.

Zásobný = zásobený. Víte, kterak jsú na
statku z-bni. 1459. Arch. XIV. 97.

Zasotěný = vystrčený. Domec zasotený
z radu dedinských domkov. Phľd. 1894. 161.

Zaspati jak. Hned tu na veky zaspíš
(hned jsi synem smrti). Phľd. 1894. 314. —
co. Zaspíš súdny deň (kdo dlouho spí). Mor.
NZ. V. 544.

Záspě = záspje. Vz Záspja (3. dod.).

Zaspivřed, u, m. = myší úško, křes, hiera-
cium pilosella, rostl. Brt. D. II. 503.

Záspja, pi. záspje (zásypě) = snehové zá-
veje. Záp. Mor. Brt. D. II. 422.

Zastárkovati si = stárkem býti. Vz Stá-
rek, Stárka. Nár. list. 1896. č. 12. feuill.

Zástavník svatební = kdo nese zástavu,
prapor. Gemer. Phľd. 1895. 577.

Zastavovačka, y, f. = baba, která zasta-
vuje svatebčany, aby něco dostala. Čes. 1. V.

Zástŕnek, nku, m., vz Násep (3. dod.).

Zástera. O z-rách (fěrtoších, kasankách.
pásmicích, pásničkách) v XVI. stol. vz v Wtr.
Krj. I. 504. Popis zástěry vz v Brt. D. II. 464.
Z. má na Slov. v rozličných krajinách roz-
ličná jména: fertucha, fertuška, fiertaška,
fartuch, šurc, chusta, futa, futka, fujenka.
Vz Sbor. slov. I. 45., 44. Z. na Slovensku
jest sprostší druh zástěry do roboty. Z. biela,
tmavá, čierna a kdy se která nosí, o tom vz
Sbor. slov. L 44. Z. na hlavu = pokryvka.
Slez. Věst. op. 1894. 8. Cf. Šatka (3. dod.).

Zástěrkář = nadávka měšťanům (že no-
sili modré zástěry). NZ. III. 512.

Zastiňovati m. staršího zastěnovati ze
stíniti. Gb. H. ml. I. 193.

Zastižení. Takové z. slova v písmě mož
ve mnohých miestech býti. Chč. Mik. 442.

Zastoknouti = zastrčiti. Zastoknul (ky-
tôčku) za stužku klobúka. Phľd. 1893. 75.

Zastoknutý = zastrčený. Kytôčka z-ta
na jej hrudi. Phľd. 1896. 203. Cf. předcház.

Zástolí. Vyvstal ze z. 1589. Kutn. šk. 44.

Zastřešení, n. = zacpání stříží. Let. 668.
(Gb. H. ml. I. 325.).

Zástřešník, u, m. = zastřižený došek
spodního nejmenšího šáru. Brt. D. II. 433.

Zástřežek, žku, m. Vz Zástřešník (3. dod.).

Zastrkadlo, a, n. = drzátko na péra oce-
lová. Val. Brt. D. II. 422.

Zastrojený = upiatý; stranník. Phľd. XII.
667.

Zastrojiti s inft. Zastrájal sa spálit de-
dinu (strojil, připravoval se). Phľd. XII. 354.

Zastyděti se čeho v Rkk. Vz Mus. 1896.
265.

Zásudek, dku, m., vz Návěta (zde).

Zasúdiť= zakliti. Mor. Hledík.

Zásuvný. Z. okenice, J. Prousek, okno.
Sterz. II. 790.

Zásvatbí = starosvata? Nevěsta, z. a dru-
žička, Vykl. Svat. 67.

Za své vzíti. Vz Svůj (3. dod.).

Zásvětný. Z. řeky. Mus. 1895. 216.

Zasyknouti = zasyčeti. — odkud. Z jeho
úst zasyklo ošklivé slovo. Světz. 1894. 598. —
jak. Zasykla smíchem. Rais. Rod. 20.

Zašatěný. Chodil lepšie zašatený. Phľd.
1893. 81.

Záščip, u, m. Má na něho z-py = s kopce.
N. Město. Brt. I). II. 422.

Zaščuknouti, vz Začknouti, Zaščiknouti.
Phľd. 1894. 376.

Zašemotiť = zmateně, nesrozumitelně pro-
mluviti. Slov. Zátur.

Zašeřený = začarovaný. V Gemer. Phľd.
1893. 555.

Zášijek. K GR. přidej: Nov. 15.

Zašij kovati koho a poličkovati. Chc. S.
75.

Zašipěti = zasyčeti. Phľd. XII. 481.

Zaškobrtati. Pes se jenom z-tal a bylo
hned po něm. Kld. III. 19. Zaškobrtnút =
klopýtnouti. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill.

Záškodnícký. Z. radost Phľd. 1893. 387.

Zaškrátaný = umouněný. Z. kominár.
Phľd. 1895. 463.

Zaškreti = suchem zakrněti. Len (vzešlý)
zaškrel. Phľd. 1893. 154.

Zaškúliti. Len kedytedy zaškúlil, keď...
Phľd. XII. 546. Z-lil akosi na susedku (za-
šilhal, po straně na ni se podíval). Phľd. 1896.
570.

Zaškvařiti. Čím věc (více) z-li (nezbed-
ností učinili), tým miľejší byľi. Laš. Brt. D.
II. 422.

Záškvary, pl., f. = paskudy, nezbednosti.
Z. vyváděti. Laš. Brt, D. II. 422.

Zášleh, u, m. Z. té kultury mísí se do
kultury ... NZ. III. 75.

Zašlý čím. Dluhy z. a obtížený. XV. stol.
Čel. Pr m. II. 79.

Zašomrati = zabručeti. Medvěd z-mral.
Phľd. 1895. 5.

Zašpindifikovati si po právnickú (chytře
pojednati ?). Nár. list. 1896. č. 105. feuill.

Zášť. Z. je velký netvor. Boušk. 77.

Zaštěpiť. Na Golgotě svojou krvou z-pil
ľudstvo. Phľd. 1896. 711.

Zaštěrchati = zatřepati. Potom zaštěr-
chají pokladnicí. Duf. 122.

Záští. Cf. Gb. H. ml. I. 512.

Zaštípený. To je člověk hadím ocasem
z-ný. Vck. Jal. I. 108.

Zaštítiti koho, beschirmen. Phľd. 1893.
380.

Zaštoblať. Z-blal prstom do fajky (za-
štoural). Slov. Phľd. 1896. 652., 595. Cf. Za-
ďubati (3. dod.).

Zaštrngati = zařinčeti. Z-gal šabličkou.
Phľd. XII. 402.

Zašudený. Označil nám, kade domnelý,
zo surových tehál stavaný múr rovnobežne
z-ný bežal. Rd. Sl. III. 28.

Zášust, u, m. = lavina. (S hory) valí sa
veľký z. snahu. Phľd. 1895. 488.

Zašviřinkati. Vrabec z-kal. Šml. VII. 178.

Zátaha, y, f. = opletačka. To byio z-hy!
Přerov. Brt. D. II. 422.

Zatajiti co na koho. 1558. Mtc. 1893.
338.

Zatanouti. A pri tom smysľou zatanú jej
všetky tie nadšené slová. Phľd. 1896. 3.

Zatarastiti co kam = založiti, že potom
nesnadno nalézti. Záp. Mor. V Brněn. zata-
raždit. Brt. D. II. 422.

Zatárati = zablouditi. Raz z-ral až sem.
Phľd. XII. 662. — kde. Z-ral na cestách.
Phľd. 1894. 131.



	502

	Zásnubní kvas. Černý Zejl. 20. Zásobný = zásobený. Víte, kterak jsú na statku z-bni. 1459. Arch. XIV. 97. Zasotěný = vystrčený. Domec zasotený z radu dedinských domkov. Phľd. 1894. 161. Zaspati jak. Hned tu na veky zaspíš (hned jsi synem smrti). Phľd. 1894. 314. — co. Zaspíš súdny deň (kdo dlouho spí). Mor. NZ. V. 544. Záspě = záspje. Vz Záspja (3. dod.). Zaspivřed, u, m. = myší úško, křes, hiera- cium pilosella, rostl. Brt. D. II. 503. Záspja, pi. záspje (zásypě) = snehové zá- veje. Záp. Mor. Brt. D. II. 422. Zastárkovati si = stárkem býti. Vz Stá- rek, Stárka. Nár. list. 1896. č. 12. feuill. Zástavník svatební = kdo nese zástavu, prapor. Gemer. Phľd. 1895. 577. Zastavovačka, y, f. = baba, která zasta- vuje svatebčany, aby něco dostala. Čes. 1. V. Zástŕnek, nku, m., vz Násep (3. dod.). Zástera. O z-rách (fěrtoších, kasankách. pásmicích, pásničkách) v XVI. stol. vz v Wtr. Krj. I. 504. Popis zástěry vz v Brt. D. II. 464. Z. má na Slov. v rozličných krajinách roz- ličná jména: fertucha, fertuška, fiertaška, fartuch, šurc, chusta, futa, futka, fujenka. Vz Sbor. slov. I. 45., 44. Z. na Slovensku jest sprostší druh zástěry do roboty. Z. biela, tmavá, čierna a kdy se která nosí, o tom vz Sbor. slov. L 44. Z. na hlavu = pokryvka. Slez. Věst. op. 1894. 8. Cf. Šatka (3. dod.). Zástěrkář = nadávka měšťanům (že no- sili modré zástěry). NZ. III. 512. Zastiňovati m. staršího zastěnovati ze stíniti. Gb. H. ml. I. 193. Zastižení. Takové z. slova v písmě mož ve mnohých miestech býti. Chč. Mik. 442. Zastoknouti = zastrčiti. Zastoknul (ky- tôčku) za stužku klobúka. Phľd. 1893. 75. Zastoknutý = zastrčený. Kytôčka z-ta na jej hrudi. Phľd. 1896. 203. Cf. předcház. Zástolí. Vyvstal ze z. 1589. Kutn. šk. 44. Zastřešení, n. = zacpání stříží. Let. 668. (Gb. H. ml. I. 325.). Zástřešník, u, m. = zastřižený došek spodního nejmenšího šáru. Brt. D. II. 433. Zástřežek, žku, m. Vz Zástřešník (3. dod.). Zastrkadlo, a, n. = drzátko na péra oce- lová. Val. Brt. D. II. 422. Zastrojený = upiatý; stranník. Phľd. XII. 667. Zastrojiti s inft. Zastrájal sa spálit de- dinu (strojil, připravoval se). Phľd. XII. 354. Zastyděti se čeho v Rkk. Vz Mus. 1896. 265. Zásudek, dku, m., vz Návěta (zde). Zasúdiť= zakliti. Mor. Hledík. Zásuvný. Z. okenice, J. Prousek, okno. Sterz. II. 790. Zásvatbí = starosvata? Nevěsta, z. a dru- žička, Vykl. Svat. 67. Za své vzíti. Vz Svůj (3. dod.). Zásvětný. Z. řeky. Mus. 1895. 216. Zasyknouti = zasyčeti. — odkud. Z jeho úst zasyklo ošklivé slovo. Světz. 1894. 598. — jak. Zasykla smíchem. Rais. Rod. 20. Zašatěný. Chodil lepšie zašatený. Phľd. 1893. 81.	Záščip, u, m. Má na něho z-py = s kopce. N. Město. Brt. I). II. 422. Zaščuknouti, vz Začknouti, Zaščiknouti. Phľd. 1894. 376. Zašemotiť = zmateně, nesrozumitelně pro- mluviti. Slov. Zátur. Zašeřený = začarovaný. V Gemer. Phľd. 1893. 555. Zášijek. K GR. přidej: Nov. 15. Zašij kovati koho a poličkovati. Chc. S. 75. Zašipěti = zasyčeti. Phľd. XII. 481. Zaškobrtati. Pes se jenom z-tal a bylo hned po něm. Kld. III. 19. Zaškobrtnút = klopýtnouti. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill. Záškodnícký. Z. radost Phľd. 1893. 387. Zaškrátaný = umouněný. Z. kominár. Phľd. 1895. 463. Zaškreti = suchem zakrněti. Len (vzešlý) zaškrel. Phľd. 1893. 154. Zaškúliti. Len kedytedy zaškúlil, keď... Phľd. XII. 546. Z-lil akosi na susedku (za- šilhal, po straně na ni se podíval). Phľd. 1896. 570. Zaškvařiti. Čím věc (více) z-li (nezbed- ností učinili), tým miľejší byľi. Laš. Brt. D. II. 422. Záškvary, pl., f. = paskudy, nezbednosti. Z. vyváděti. Laš. Brt, D. II. 422. Zášleh, u, m. Z. té kultury mísí se do kultury ... NZ. III. 75. Zašlý čím. Dluhy z. a obtížený. XV. stol. Čel. Pr m. II. 79. Zašomrati = zabručeti. Medvěd z-mral. Phľd. 1895. 5. Zašpindifikovati si po právnickú (chytře pojednati ?). Nár. list. 1896. č. 105. feuill. Zášť. Z. je velký netvor. Boušk. 77. Zaštěpiť. Na Golgotě svojou krvou z-pil ľudstvo. Phľd. 1896. 711. Zaštěrchati = zatřepati. Potom zaštěr- chají pokladnicí. Duf. 122. Záští. Cf. Gb. H. ml. I. 512. Zaštípený. To je člověk hadím ocasem z-ný. Vck. Jal. I. 108. Zaštítiti koho, beschirmen. Phľd. 1893. 380. Zaštoblať. Z-blal prstom do fajky (za- štoural). Slov. Phľd. 1896. 652., 595. Cf. Za- ďubati (3. dod.). Zaštrngati = zařinčeti. Z-gal šabličkou. Phľd. XII. 402. Zašudený. Označil nám, kade domnelý, zo surových tehál stavaný múr rovnobežne z-ný bežal. Rd. Sl. III. 28. Zášust, u, m. = lavina. (S hory) valí sa veľký z. snahu. Phľd. 1895. 488. Zašviřinkati. Vrabec z-kal. Šml. VII. 178. Zátaha, y, f. = opletačka. To byio z-hy! Přerov. Brt. D. II. 422. Zatajiti co na koho. 1558. Mtc. 1893. 338. Zatanouti. A pri tom smysľou zatanú jej všetky tie nadšené slová. Phľd. 1896. 3. Zatarastiti co kam = založiti, že potom nesnadno nalézti. Záp. Mor. V Brněn. zata- raždit. Brt. D. II. 422. Zatárati = zablouditi. Raz z-ral až sem. Phľd. XII. 662. — kde. Z-ral na cestách. Phľd. 1894. 131.