503

Zataražditi, vz Zatarastiti (3. dod.).

Zataviti co: rouru. Vstnk. III. 254.

Záteč předpokládá ,zatéci'. Mus. 1896. 383.

Zátemení, n. Lysina široká až do z. Světz.
1894. 427. a.

Zatěračka, Gargelsäge, f. Sterz. I. 1004.

Zátěrky = čír, válence (3. dod.).

Zátesek, sku, m. = zátinek, vrub na kole
vytesaný. Mor. Slov. Brt. D. II. 422.

Záti. O pův. cf. Gb. H. ml. 1.40., 73. O tva-
rech cf. ib. 100.

Zatieniti co = zastíniti. Phľd. 1895. 217.

Zatímnosť, i, f., Provisorium, n. Ptrl. 19.

Zátinek, nku, m., vz Zátesek (3. dod.).

Zátiší také = záchod, Abort. Us.

Zatkav(k)a, y, f., Abschlagschaufel, f.
Sterz. I. 55.

Zátkovitý. Z. hmota. Vstnk. II. 503.

Zátkovník, u, m., Korkzieher, m. Jeř.

Zátkový. Z. okno, Austrageloch, n., v horn.
Sterz. I. 365.

Zatkyně. Pohoní ho z-ní. Půh. VI. 15.

Zatkypeně = zatrápeně. Dšk. Jihč. I. 40.

Zatloukati. Mlatec z-ká. Vz Přitloukati
(3. dod.).

Zatmení slunce a měsíce na Slov. Vz Ces.
1. V. 325.

Zatměti kde. V tom lese z-li (noc na ne
prikvačila). Vck. Poli. 80. — se komu kde.
Byl bit, až se mu v očach zatmělo. Nov. Př.
591.

Zatoč, e, f. Z. větru (točení se). Vstnk.
III. 493., Nár. list. 1894. č. 309.

Zátočka, y, f. Z. vlasů na hlavě. Duť. 7.

Zátoka = louka, okolo které voda se otáčí.
N. Město. Brt. D. II. 422. — Z-ky = místo
pri potoku v H. Lhotě na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 20.

Záton, u, m., vz Zátoň (3. dod.).

Zátoň, záton, zátoha = mělčina, plitké
místo na vode, námel, mlín, čo býva za to-
nou (za hlbočinou). Phľd. 1892. 624.

Zátop. V zátopy = v dobé denní, kdy se
v jizbách počíná topiti. Val. Brt. D. II. 422.,
Vck. Val. I. 49., Vck. Poh. 134.

Zatopený. Jak křísí na Slov. z-ného (uto-
peného). Vz Phľd. XII. 38.

Zátopný. Z. hráze (na ochranu půdy před
zátopou). Vz Ott. XL 765.

Zatracený. Eufem.: utracepený, zatrape-
cený, zatrachtilý, zatrápený, zatracepaný,
zatrachmanej, zatrakařem, ať jsem trajcen a
p. Čerň. Př. 43., Dšk., Tkč.

Zatrachmanej m. zatracenej. Dšk. Jihč.
I. 42.

Zatrakařem, vz předcház. Zatracený.

Zatrantočifi se = zatoulati se. Kotk. 73.

Zatratiti. Cím tato studnice muož zatra-
cena býti (ucpána a p.). GR. Nov. 115. 21.

Zatřepati. Cím z-peš polívku (jakou mou-
ku do ní zavaříš)? Brt. D. II. 485. Vz Zá-
třepka (3. dod.).

Zatrhnouti. Aby víc žádné šlechetné paní
nezatrhali (nepokoušeli a p.). GR. Nov. 79. 7.

Zatřísniti co: žaludek = zanečistiti. Záp.
Mor. Brt. D. II. 422.

Zátvor = malé prkno, jímž brť zavírali.
Dml. List. 27. Z. 1591. Mtc. 1896. 131.

Zátvora = klausura. Přestál dva mezíce
ve z-re. Phľd. 1893. 578.

Zatvrdilý = zarputilý. Zůstaly mi z-lé
ostatky v hlavě. Šf. (Mus. 1895. 75.).

Zatýciti vinohrad = postaviti znamení, že
se do něho nesmí. Cf. Háječka. Brt. D. II.
440.

Zaujímavý. Z. charakter, Phľd. 1892. 602.,
reč. lb. 1895. 3.

Záuška, náuška, náušnice, náušník =
sítka, která objímala vlasy při uších po obou
stranách tváří. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 390.

Záušnice = kulaté kytky hedvábné na
,hlavení'.

Zaútočiti si nač. (Naň) prvý z-čí. Vrch.
Rol. XXIII.—XXIX. 161.

Závada, v, f, obec v Tekov. Phľd. 1892.
341.

Zaváděná, é, f. Hra na z-nou. Tkč.

Závadník, u, m. = tajnička (rostl.). Slov.
Kal. S. 211.

Zavádzať, zaviesť sa = robiť dačo o pre-
kot (pracovať, jesť), pospíchat, náhlit sa (v ce-
ste). Nezavádzaj sa tak, nestačíme za tebou.
Zaveď sa, aby sme boli už raz hotovi. S obe-
dom sa zavediem = rychle to odbavím. My-
java. Phľd. 1895. 445. — si. Zavádzať si =
rozkazovať si stvoro na pätero, mnoho si po-
rúčať. Myjava, Phľd. 1895. 445.

Závaľa = mračno po západě slunce. Laš
Brt. D. II. 423.

Zavalený = zavalitý, telnatý. Brt. D. II.
423. — Z. krk = oteklý. Ib. 491.

Zavalina = vrstva kamení atd. něco za-
valující, ku př. vchod do jeskyně. Mtc. 1895.
27.

Zavaliště v dolech = místo, kde uhlí již
vybráno jest. Mtc. 1895. 315.

Zavalitec. Rais. Rod. 5.

Zavalití. Zavalovať = přeložený kraj při-
šívati po ruby. Val. Brt. D. II. 423.

Závalka, y, f. Spojení dílců této šatky
nestalo se pomocí nijakých patrných obrub
anebo závalek. NZ VI. 33.

Závar. Chmelný z. = pivo. Kolc. 40.

Zavázaně. To z. pánu Bohu posvětiti. Dle
Bl. neobyčejně a nevlastně místo: s závazkem,
učinivše závazek. Bl. Gr. 172.

Zavázati jak. Kto dobre zaviaže, dobre
i rozviaže. Phľd. 1893. 700.

Zavážeti. Aby to jiným nezavázelo. Exc.

Záväzku, y, f. = závazek. Slov. Kal. S.
211.

Zavazovací. Z. střevíc. Wtr. Krj. I. 546.

Závaží = vážka, časť krosna, Liptov. Phľd.
1894. 85.

Závažník, u, m. Gegengewichtswagen
(v dolech). Vz Ott. XI. 602. a.

Za vdana. Šívaly i za vdana (i když se
vdaly). Ml. Bolesl. NZ. IV. 305.

Závdanek = závdavek. 1625. Pras. Řem.
39. A závdanek kuon při sobě zuostavil. Půh.
VI. 150.

Zavdaný = podnapilý. N. Město. Brt, D.
II. 423.

Zavdati = závdavek dáti. Abychom jim
(žoldnéřům) zavdali. Arch. XV. 33.

Zavděk. Dle Bl. Gr. 172. lépe: vděčně.

Závějky. Sprašoval si závějky tabáku
s vesty. Světz. 1893. 422. b.

Zavelehiti co = pochváliti. Světz. 1895.
543.