504

Závěr. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

Závěrné, zajisté, pravím vám. Ev. víd. 67.
Joh. 5. 25. a j.

Závěrový, Block-. Z. okno, Blockfenster,
skříň, -kasten, vedení, -leitung, čára, -linie,
stanovisko n. strážník, -posten, řada, -satz,
trať, -strecke, uzavření, -verschluss, strážník,
-posten, -Wächter. Ptrl. 9. Z. kámen. KP. VIII.
426.

Zavétkovati = vétkou opatřiti. Vz Vétka
(3. dod.). Heršpice. Rous.

Zavětřiti. Za Šml. polož: I. 36.

Zavianky, pl., m. = drobničky, matenky,
otépky, mětynky, mňate'nki/, mrvénky = otépky
pomrvené slámy (cuchanky). Brt. D. II. 438.

Záviděti komu z čeho. Závidiece jemu
z toho, že ... Chč. m. s. III. 77.

Zaviesť sa = robiť dačo o překot. Vz Za-
vádzať sa (3. dod.).

Zavichřiti. Bůh ví, kam z-chří se (zaletí,
zaběhne). Kolc. 112.

Zavijané, ého, n. = jídla na nápoj dá-
vaná svatebčanům po čepeni nevěsty. Slov.
Čes. 1. V. 256.

Zaviječ. Z-či (moli), pyrolididae. Ott. VIII.
654.

Zaviječky, pl., f. = čepeni nevěsty. Na
Blatecku. Vykl. Svat. 106. Cf. Očepky.

Zavijeni. Z. hlavy v XVI. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 377.

Závina, al. vina. GR. Nov. 38.

Závinek, nku, m. = šňůrka, kterou se
šátek na hlavě stahuje. Sbor. slov. I. 47.

Zavinovačka, y, f. = peřinka, do které
děti zavíjejí. NZ. II. 614.

Zavinováni. Slavnost z. po svatbě. Vz
Vykl. Svat. 120.

Zaviolovělý. Z. okraj otvoru (rány). Vz
Hlav. 3.

Zavírač elektr. proudu. KP. VIII. 270.

Závirka, y, f. Rečňovali spolu na z-ce,
když nevěsta ženicha ke dveřům vyprovodí.
Vých. Mor. Brt. D. II. 423.

Závisť. Strč. skloň. Vz Gb. Km. -i. 41.

Závisti, trať ve Frýdecku. Věst. op. 1894.
20.

Závistivý. Z-ví vypovídají se z Nepřejova
přes Sobin do Obecnice. NZ. II. 229.

Závistnik, les na Frýdecku. Věst. opav.
1894. 20.

Zaviti hlavy ženské. Vz Wtr. Krj.

II.
48., 79. Z. nevěsty na Slov. Vz Phľd. 1896.

115.
Závitka (slov., val.), dopuščalka nebo do-

pustilka, zmrhalka, zmrhalica (han., dol.,
záp. Mor.), přespánka (uh.). Brt. D. II. 461.

Závitkový. Z. hodiny. Vz Ott. XI. 833. b.

Závitnicový. Z. hadice. KP. VIII. 371.

Zavitý. Z. nevěsta = očepená. Us. Z. rok,
peremtorisch. Půh.. V. 43. Z. soud. 1469. Čel.
Pr. m. II. 17.

Zavivatovati komu = vivat křičeti. NZ.
IV. 507.

Závlačka. Z. u chomoutu. Brt. D. II. 451.

Zavlálý. Z pod z-lých sukní zahledl jsem
nožku. Světz. 1894. 339. b.

Zavodák. Z-ci = obyvatelé osad na, pra-
vém břehu Jizery (Dalovic, Bukovna, Cejtic
v Boleslaysku). NZ. VI. 61.

Závodčí stavební, Bauführer, m. Ptrl. 8.

Zavoditi dítě vodívkou = zaodíti, k chůvě
přivázati. Duf. 20.

Závoj. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. O z-iích
v XVI. stol. cf. Wtr. Krj. I. 377.

Zavolání ve smyslu povolání, Beruf, ne-
schvaluje Bl. Gr. 187.

Závoz, a, m., hora v Gemer. Phľd. XII.
341.

Závozník. Nár. list. 1894. č. 324. — Z.,
u, m. = svoreň v rozvoře. Brt. D. II. 444.

Závrať. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. Ho-
jení jí, vz Phľd. XII. 568., Mtc. 1894. 106.

Zavrátiť toho = přesvědčiti. Phľd. XII.
655. Mať ju z-la. Ib. 200.

Závratnictvie, n. = stav člověka, který
závrať mívá. Phľd. 1896. 626.

Zavražditi se k někomu t. j. asi = po-
číti nepřátelství proti někomu. Seyk. Ruk. 89.

Zavřenoplodý. Z. lišejník. Vz Ott. VIII.
604.

Zavřený kabát = bez puntu. Wtr. Krj. I.
435. Do z-né huby ani komár nevletí. Ňár.
list. 1897. č. 32. feuill. — Z. = zavržený
(ř = rž). Bl. Gr. 281. (Gb. H. ml. I. 349.).

Zavřetí. Při tom kostele byl v témž z. a
klášteře jiný kostel. Pref. 1894. 518.

Zavrhnouti. Kterúžto (rukou) sě bieše
zavrhl (zakryl). AlxV. 1691. Rukou levou
sem se zavrhl, že mi nic neublížil (ústa za-
kryl, aby mi klackem zubů nevyrazil). Borb.
121.

Zavrch stolom = u vrchu stolu, na před-
ním místě. Slov. Kal. S. 212.

Zavříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Nebe
od deště zavírati (nedati pršeti). XVII. stol.
Mus. 1895. 315.

Zavřitý = jejž zavříti lze. Z. dvůr. Val.
Brt. D. H. 423. Z. kožich (který se po straně
zavíral). Wtr. Krj. I. 349.

Zavřitý = který jest zavřen. Z. dvůr. Val.
Brt. D. II. 423.

Završiti = skončiti. Z. řeč. Phľd. 1893.
100.

Zavrznúť co komu: prsty (přiskřípnouti).
Phľd. 1893. 139.

Zavrznutý. Tam trčely z-té nohy odsú-
zencóv (v kládě). Phľd. 1895. 786.

Zavyčísti si. (To když viděla), tuze si
zavyčítala (výčitky činíc si ulehčovala). Světz.
1893. 367., 1896. 135.

Zavyti s kým. Aby zavýjal s divými
zviermi. Phľd. XII. 665.

Zazavrátničiti si. Z-li si ceruzkou ,ab-
solutus' = zaznamenali? Phľd. 1895. 77.

Zazdáti se komu = zalíbiti se. Baň. By-
strica sa mu zazdála. Phľd. 1894. 592.

Záznamce, e, m. Z. něčeho = kdo něco
zaznamenává, Vermerker. Čes. 1. VI. 283.

Zaznávaný = neuznávaný. Z. věda. Phľd.
1895. 202.

Zázpinka na prosesť u Krosna. Liptov.
Phľd. 1894. 85.

Zázračnictví, n. Vlč. Lit. 77.

Zázreň, ě, f. = zuřivé, hněvivé zazření,
pohled. Šľahá mu z oka z. Slov. Kal. S. 212.

Zazubadliť koně. Phľd. 1895. 240.

Zazubiti. Šavle se z-la (dostala zuby).
Lerm. II. 139.

Zázuhok (-bčok) = drévko, želiezko na fa-
goši pre zavesenie šat. Myjava. Phľd. 1895. 446.



	504

	Závěr. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Závěrné, zajisté, pravím vám. Ev. víd. 67. Joh. 5. 25. a j. Závěrový, Block-. Z. okno, Blockfenster, skříň, -kasten, vedení, -leitung, čára, -linie, stanovisko n. strážník, -posten, řada, -satz, trať, -strecke, uzavření, -verschluss, strážník, -posten, -Wächter. Ptrl. 9. Z. kámen. KP. VIII. 426. Zavétkovati = vétkou opatřiti. Vz Vétka (3. dod.). Heršpice. Rous. Zavětřiti. Za Šml. polož: I. 36. Zavianky, pl., m. = drobničky, matenky, otépky, mětynky, mňate'nki/, mrvénky = otépky pomrvené slámy (cuchanky). Brt. D. II. 438. Záviděti komu z čeho. Závidiece jemu z toho, že ... Chč. m. s. III. 77. Zaviesť sa = robiť dačo o překot. Vz Za- vádzať sa (3. dod.). Zavichřiti. Bůh ví, kam z-chří se (zaletí, zaběhne). Kolc. 112. Zavijané, ého, n. = jídla na nápoj dá- vaná svatebčanům po čepeni nevěsty. Slov. Čes. 1. V. 256. Zaviječ. Z-či (moli), pyrolididae. Ott. VIII. 654. Zaviječky, pl., f. = čepeni nevěsty. Na Blatecku. Vykl. Svat. 106. Cf. Očepky. Zavijeni. Z. hlavy v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 377. Závina, al. vina. GR. Nov. 38. Závinek, nku, m. = šňůrka, kterou se šátek na hlavě stahuje. Sbor. slov. I. 47. Zavinovačka, y, f. = peřinka, do které děti zavíjejí. NZ. II. 614. Zavinováni. Slavnost z. po svatbě. Vz Vykl. Svat. 120. Zaviolovělý. Z. okraj otvoru (rány). Vz Hlav. 3. Zavírač elektr. proudu. KP. VIII. 270. Závirka, y, f. Rečňovali spolu na z-ce, když nevěsta ženicha ke dveřům vyprovodí. Vých. Mor. Brt. D. II. 423. Závisť. Strč. skloň. Vz Gb. Km. -i. 41. Závisti, trať ve Frýdecku. Věst. op. 1894. 20. Závistivý. Z-ví vypovídají se z Nepřejova přes Sobin do Obecnice. NZ. II. 229. Závistnik, les na Frýdecku. Věst. opav. 1894. 20. Zaviti hlavy ženské. Vz Wtr. Krj. II. 48., 79. Z. nevěsty na Slov. Vz Phľd. 1896. 115. Závitka (slov., val.), dopuščalka nebo do- pustilka, zmrhalka, zmrhalica (han., dol., záp. Mor.), přespánka (uh.). Brt. D. II. 461. Závitkový. Z. hodiny. Vz Ott. XI. 833. b. Závitnicový. Z. hadice. KP. VIII. 371. Zavitý. Z. nevěsta = očepená. Us. Z. rok, peremtorisch. Půh.. V. 43. Z. soud. 1469. Čel. Pr. m. II. 17. Zavivatovati komu = vivat křičeti. NZ. IV. 507. Závlačka. Z. u chomoutu. Brt. D. II. 451. Zavlálý. Z pod z-lých sukní zahledl jsem nožku. Světz. 1894. 339. b. Zavodák. Z-ci = obyvatelé osad na, pra- vém břehu Jizery (Dalovic, Bukovna, Cejtic v Boleslaysku). NZ. VI. 61. Závodčí stavební, Bauführer, m. Ptrl. 8.	Zavoditi dítě vodívkou = zaodíti, k chůvě přivázati. Duf. 20. Závoj. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. O z-iích v XVI. stol. cf. Wtr. Krj. I. 377. Zavolání ve smyslu povolání, Beruf, ne- schvaluje Bl. Gr. 187. Závoz, a, m., hora v Gemer. Phľd. XII. 341. Závozník. Nár. list. 1894. č. 324. — Z., u, m. = svoreň v rozvoře. Brt. D. II. 444. Závrať. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. Ho- jení jí, vz Phľd. XII. 568., Mtc. 1894. 106. Zavrátiť toho = přesvědčiti. Phľd. XII. 655. Mať ju z-la. Ib. 200. Závratnictvie, n. = stav člověka, který závrať mívá. Phľd. 1896. 626. Zavražditi se k někomu t. j. asi = po- číti nepřátelství proti někomu. Seyk. Ruk. 89. Zavřenoplodý. Z. lišejník. Vz Ott. VIII. 604. Zavřený kabát = bez puntu. Wtr. Krj. I. 435. Do z-né huby ani komár nevletí. Ňár. list. 1897. č. 32. feuill. — Z. = zavržený (ř = rž). Bl. Gr. 281. (Gb. H. ml. I. 349.). Zavřetí. Při tom kostele byl v témž z. a klášteře jiný kostel. Pref. 1894. 518. Zavrhnouti. Kterúžto (rukou) sě bieše zavrhl (zakryl). AlxV. 1691. Rukou levou sem se zavrhl, že mi nic neublížil (ústa za- kryl, aby mi klackem zubů nevyrazil). Borb. 121. Zavrch stolom = u vrchu stolu, na před- ním místě. Slov. Kal. S. 212. Zavříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Nebe od deště zavírati (nedati pršeti). XVII. stol. Mus. 1895. 315. Zavřitý = jejž zavříti lze. Z. dvůr. Val. Brt. D. H. 423. Z. kožich (který se po straně zavíral). Wtr. Krj. I. 349. Zavřitý = který jest zavřen. Z. dvůr. Val. Brt. D. II. 423. Završiti = skončiti. Z. řeč. Phľd. 1893. 100. Zavrznúť co komu: prsty (přiskřípnouti). Phľd. 1893. 139. Zavrznutý. Tam trčely z-té nohy odsú- zencóv (v kládě). Phľd. 1895. 786. Zavyčísti si. (To když viděla), tuze si zavyčítala (výčitky činíc si ulehčovala). Světz. 1893. 367., 1896. 135. Zavyti s kým. Aby zavýjal s divými zviermi. Phľd. XII. 665. Zazavrátničiti si. Z-li si ceruzkou ,ab- solutus' = zaznamenali? Phľd. 1895. 77. Zazdáti se komu = zalíbiti se. Baň. By- strica sa mu zazdála. Phľd. 1894. 592. Záznamce, e, m. Z. něčeho = kdo něco zaznamenává, Vermerker. Čes. 1. VI. 283. Zaznávaný = neuznávaný. Z. věda. Phľd. 1895. 202. Zázpinka na prosesť u Krosna. Liptov. Phľd. 1894. 85. Zázračnictví, n. Vlč. Lit. 77. Zázreň, ě, f. = zuřivé, hněvivé zazření, pohled. Šľahá mu z oka z. Slov. Kal. S. 212. Zazubadliť koně. Phľd. 1895. 240. Zazubiti. Šavle se z-la (dostala zuby). Lerm. II. 139. Zázuhok (-bčok) = drévko, želiezko na fa- goši pre zavesenie šat. Myjava. Phľd. 1895. 446.