505

Zázvor = chléb. Ve šviháčině. Brt. D. II.
520.

Zázvorkový. Z. jablko (vinné). Nár. list.
1896. č. 299. Příl.

Zažehadélko, a, n. Nár. list. 1894. č. 268.
feuill.

Zažeti = zapáliti. Záhoří. Brt, D. II. 423.

Zažičiti. Nikdy som jej zle nezažičil (ne-
přál). Phľd. XII. 285.

Zažírák, a, m. = klíště. Us. Tkč.

Zážitok, tku, m. = požitek. Velký z. im
robila hudba. Phľd. 1894. 646.

Zažitý. Z. krmě někdy šp. m. záživná,
k zažití snadná. Z. krmě = lejno. Bl. Gr. 320.

Zažmíkati co kam (do čeho) = zamí-
chati. Phľd. XII. 568.

Zažmurkať ťažkým viečkom (očním). Phľd.
1895 739.

Zažžéci. Budu-li já s ní mluviti, v bo-
lesti se zayzze (al. zazie = zažže). GR. Nov. 3.

Zažžení, incendium. 1418. List. fil. 1895.
215.

zb (sb) m. stb: zblo m. stblo. Gb. H. ml.
I. 397.

Zbacný = pěkný, svěčný. Slov. Kal. S. 212.

Zbahněný = zbahnělý, zbahnilý. Že opilý
jsa měl hlavu z-nou. 1541. Ned. Zábran. 40.

Zbahněti. Arch. XV. 435.

Zbaliti m. zyaliti. U Zábř. Brt. D. II. 129.

Zbaňkati něco = smysliti. Jevíčko. Brt.
D. II. 423.

Zbarvily (krví). 1604. Zbrt. Tan. 214.

Zbaviti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 74., 21. —
od čeho. Myslili jsme zajisté vás ode všeho
zlého domněnie z., ale vy jste ... Alx. Nách.
k. XXXVI. ,Zbav nás od zlého' obhajuje Du-
rich, že jest to forma loquendi antiquissima,
universae Slavorum gentis ingenio cooptata
in eundem prope modum sicut recte dicimus:
zdržovati se zlého vel od zlého. Vz více v Dob.
Dur. 202., 207. Námitky Dob. vz ib. 208. Ale
ny zbav ote všeho zlého. 1414. Jag. Arch.
XV. 527. Tato voda na varenie a umývanie
zbaví (stačí). Phľd. 1896. 135.

Zbázlivěti, furchtsam werden. Sterz. I..825.

Zběčovné. Žalt. 18. Dle Bl. Gr. 325. non
usitatum.

Zběh = loupežník, tyran. Byl jeden rytíř,
veliký z. GR. Nov. 93. 26.

Zběhlič, e, m. = zběh. 1775. Pras. Řem.
53.

Zběhlý. Muž světem zběhlý. Vrch. F. II.
21.

Zběliti co. Co Buh černym stvořil, djabel
nezběli. Slez. Ces. 1. V. 417.

Zber. Rytieři i z. všeliká (zástup). Štilf.
200.

Zbeťáreť = státi se beťárem, zdivočeti.
Slov. Kal. S. 212.

Zběžský. Rota z-ská. Chč. S. 148.

Zbihat = zdvíhati. U Kunšt. a Tišn. Brt.
D. II. 234., 186. Vz násl.

Zbihnót = zdvihnouti. U mor. Kruml. Vz
Brt. D. II. 209. a předcház. Zbihat.

Zbík, a, m., obec v Požúnsku. Vz Phľd.
XII. 555.

Zbílenec, nce, m. Pouť z-lenců, dealba-
torum peregrinatio. Enns. 174. a.

Zbirov, dříve Zbiroh. Nyní tam říkají Zbi-
rov, ale posud ve Zbiroze, Dr. Jedlička,

Zblaniti. Ztřeštěni a zblaněni byli. Ko-
smogr. 549. a.

Zblčeti. Tvár jej zblčala (se jí zapálila),
oči sa sklopily. Phľd. 1892. 587.

Zbliknout = zahlédnouti. Jenom sem ho
zblik. Zábř. Brt. D. II. 423.

Zblízky m. zblízka. Gb. H. ml. I. 123.

Zblížnovice, dříve Zbihněvice. Cern. Př.
33.

Zbíknouti. Zbíkla som v lícach (zapýřila
se). Phľd. 1896. 69. Tvár zbíkla radosťou. Ib.
686.

Zblo. Cf. Gb. H. ml. I. 324., 397. Zbla
by jim křížem nepřehnul. Zbrt. Pov. 19. —
Z. = druh. To je jemnějšího zbla. N. Město.
Brt. D. II. 423.

Zblochan, glyceria, druh trávy. Vz Ott.
X. 215.

Zblouditi. Zbluzovati. Ev. seit. 25. Job.
15. 1.

Zbodlavý. Z. kráva = trkavá. Laš. Brt.
D. II. 295.

Zboh, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

Zbohatěti čím. Z-těv jeho knihami. Chč.
S. 174.

Zbojácniti koho. Slád. Mak. 43.

Zbojničiti = zbojníkem býti. Lerm. II. 151.

Zbonka, vz Máselnice (3. dod.).

Zbor = synagoga; ecclesia, chrám bra-
trský. Wtr. Živ. c. I. 44., Bl. Gr 182., 183.
Staří psávali sbor, my zbor, ačkoli neříkáme
zebrání, ale sebrání. Bl. Gr. 277.

Zborek, rku, m. = stéblo, lodyha. Zábř.
Brt. D. II. 423., 510.

Zborník, a, m. = čes. bratr (potupně).
Bl. Gr. 183„ Wtr. Živ. c. L 51.

Zbouzeti = dováděti. Záp. Mor. Brt. D.
II. 423.

Zboží. Zboží (pl.) jejich zplundrována jsou.
V. Kal. 84. a j.

Zbožně = bohatě, hojně, plně, plnou mě-
rou. Že sě z. vzýváš (nazýváš) králem. AlxBM.
211. (Krok 1893. 211.). Cf. Zbožný.

Zbožník, a, m. = ctitel Boha. Ztk. 115.
(3. vyd.).

Zbožný. Bl. praví: Z. se už neužívá, bez-
božný a,no. Bl. Gr. 179. — Z. = bohatý,
mocný. Že i ten (had) sě ťdy raduje, gdyž
sě plodem zbožen čuje. LM. Kap. 62.—63.
(Krok 1893. 211.).

Zbraň v XVI. stol. ochranná, útočná, vz
Wtr. Krj. I. 595., 607., sečná a bodací, mlá-
ticí, střelná. Ib. 607., 620., 622.

Zbřáňati. Ovce na zvončekoch tak zbřá-
ňaly. Vck. Val. I. 52.

Zbrániti. — koho. Prosíme, nás zbraň,
nos tuere. 1418. List. fil. 1895. 212. — se,
koho čeho. Zbraňoval jsem se toho. 1540.
Mus. 1894. 398. — Hřiechov jich zbraňoval.
Chč. S. 118. (92.). — s inft. Aby jim jich
(pastvisek) užívati zbraňovati měl. 1568. L.
posíl. I. 30. Zbraňovali se stěhovati z domu
toho. Arch. XIII. 93. Obilí do měst na trhy
voziti zbraňují. Tk. X. 137.

1. Zbraslav. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

2. Zbraslav. Do Z-vě a Z-vi. Vz List. fil.
1895. 321. Do Z-vi. Pulk. (Fontes rerum bo-
hemicarum. V. 323.).

Zbrčkovať. Teľa dolu z-lo. Phľd. 1896.
216.