506

Zbrchat se = zbrcholit se, sebrati se, zo-
taviti se. Už se po nemoci trochu zbrcháł.
Při pěkné pohodě možná že nekerá réž se
zbreholí (slov.). Brt. D. IT. 423.

Zbrcholit se, vz Zbrchat se (3. dod.).

Zbrknut', wegfliegen. Pastr. L. 88.

Zbrněti. Tváre jich zbrncly. Phľd. 1895.
357. — kde. Per ho, až v něm duše zbrní.
NZ. III. 522.

Zbroceti v Rkk. Vz Mus. 1896. 258., 376.,
List. lil. 1896. 338.

Zbróda = potok, přes který vede cesta a
kterým tedy dobytek musí se broditi. Mtc.
1894. 21.

Zbroj. Z. úplný (m.). Vrch. Kol. XVII. až
XXII. 32. Zbroje (pl.) jim pobral. V. Kal.
299. a j. O strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 26.

Zbrojíř, faciens armaturas. Čel. Pr. m. I.
84.

Zbrydiť sa = zhnusiti se. Slov. Zátur.

Zbučok, čka, m. = mládenec? Z. bez pe-
rečka, Phľd. 1897. 2.

Zbudnúť = zbýti. Slov. Kal. S. 212.

Zbudnutý = zbylý. Slov. Kal. S. 212.

Zbůhdarma. Ďal mi políček z buoh a
z darma. Arch. XIII. 329.

Zbujnělosť. Z. mody. Wtr. Krj. I. 85.

Zbúřený. Z. matka, Vz Matka.

Zbuziti. Knížete toho zbuziv císařství. . .
svět osvěcuje (principis illius disturbato im-
perio). 1418. List. fil. 1895. 434.

Zbýčit se. 1. Volek, jak se dhího nevy-
řeže, potom zbýčí se, t. j. dostane býčí po-
dobu, hlavně velikou hlavu. Las. Brt. D. II.
424. Cf. Zbýčeti. — 2. O kravách, když ne-
ostanou stelné a zdivočejí. Val. 1b.

Zbyhněv, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896.
122

Zbyhoň v Rkk. Vz List. fil. 1896. 334.

Zbýlečko, a,n. Ručičky mělo jak z. (tenké).
Mor. NZ. VI. 83. Cf. Zbylko.

Zbýti. Zbyde v. zbude. Gb. H. ml. I. 257.

Zbytí. Rukojmě za z. v učení (že učeník
mistru neuteče). Mus. 1894. 496.

Zbytková, é, f., trať na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 20.

Zbytovat = zjednati, opatřiti. Jevíčko. Brt.
D. II. 424.

Zbývala, y, m. = kdo se rád zbývá. Jicko.
Brt. D. II. 424. Cf. násl.

Zbývať sa = příti se. Aľe co sa budeš
z., přecéj to vím ľepší než ty. Val. Brt. D.
II. 424.

Zceniti co. Všecky svátosti zcenili. Chč.
S. 270. — co čím. Ten lid jest zceněn bo-
lestmi jeho. Chč. S. 286. Ty věci tak tvrdě
súzeny budú, jakož sú zceněny smrtí a bo-
lestmi Kristovými. Chč. S. 113.

Zcestovalý. Z. člověk. Wtr. Živ. c. I. 224.

Zcírkevniti co. Nár. list. 1894. č. 230.
feuill.

Zcizoložený. Z. slovo = zpotvořené. Šf.
(Mtc. 1895. 298.).

Zcítiti. Co zkušeností získáš, zcítíš, zvíš.
Brab. 37.

Zcizitelnosť statku. Čel. Pr. m. I. 676.,
677.

Zcuchaný. Z. brada. Vrch. Rol. L—VI.

Zcukernatěti. Nár. list. 1894. č. 223. 3.,
Vrch. Tryz. 244.

Zcukerniti co: škrob. Vstnk. III. 9.

zč mění se v žč: svažček m. svazček. Vz
Gb. H. ml. I. 494.

Zčeštělý. Z. Němec. Wtr. St. nov. 117.

Zčúti = pocítiti, zastr. Z. změněno v ščúti
a dále ve štíti (Bav. 43. a ve zčísti dinume-
rare změněním ve žčísti a dále v štísti). Vz
Gb. H. ml. I. 494.

zd. V zd z přisuto: hrazditi v. hraditi, od-
tud ohražďovati, hromázditi v. hromaditi,
brouzdati a broditi. Vz Gb. H. ml. I. 496.

Zdahněti = shořeti. Krok 1895. 178.

Zdaleky m. zdaleka. Gb. H. ml. I. 123.

Zdáliti se m. vzdáliti se. — čeho: školní
práce. 1521. Kutn. šk. 2.

Zdaraz m. Zderaz. Cf. Gb. H. ml. I. 286.

Zďasit = zděsiti (uh.). Brt. D. II. 424.

Zdáviti koně = otlačiti. Kuoň mi zdáven,
že nelze na něm jeti. Arch. XIV. 245.

Zdaždiť = popršeti. Slov. Kal. S. 213.

Zdě m. zde v Rkk. Vz List. fil. 1896. 339.

Zdědit co na kom = získati. Na tem
moc nezdědí. Loštice. Brt. D. II. 424.

Zdefigurovati co = zohyzditi. Slad. Žen.
25.

Zdechľa, aťa, vz Zdechle. Brt. D. II. 424.

Zdeehlena, y, f. = převzdívka velkému
bubnu. Oderte (udeřte) na z-nu. Mor. Nár.
list. 1896. č. 254. feuill.

Zdechlinář, e, m., catops, brouk. Z. čer-
navý, c. nigricans, černohnědý, morio, černý,
coracinus, dlouhý, longulus, mandelinkový,
chrysomeloides, okrouhloštítý, Kirbyi, příbuz-
ný, affinis, temný, umbrinus (tristis), tmavo-
nohý, picipes, velkoštítý, grandicollis. Vz Klim.
281.

Zdechlinný komik, brouk. Vz Klim. 160.

Zdejšinec, der Einheimische. Ml. Hüb. 449.

Zdělati. Poněvadž Petra zdělal jest rybáře.
Chč. S. 10.

Zdena,, y, f. Zvukem připodobněno k lat.
Sidonia. Čerň. Př. 27.

Zděnice = zeď z nepálených cihel. Brt,
D. II. 433. Cf. Kamenice, Murovanice.

Zderad. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

Zderatice, ves na Mor., v listinách Stě-
radice. Mtc. 1896. 122.

Zděrčák, u, m. = veka ze zděřové (odě-
rové) mouky. Laš. Brt, D. II. 485.

Zděrec, rce, m. = jemnější zdboj konopný,
jídal se, chutnal jako potlučený mák. Han.
Brt. D. II. 424. — Z. = dříč. Phľd. 1893. 32.

Zděrka, y, f. = zdířka. Brt. D. II. 444.

Zdeslav. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

Zdestillovati co. Bráb. 159.

Zděšenec, nce, m. = prostřelenec, milov-
ník, zvonečky, hypericum perforatum, rostl.
Brt. D. II. 503. Z. pomáhá při leknutí. Žďár.
Nár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

Zdiamantiti. Keď z-tí myslienočky do
knih (básník). Phľd. 1896. 613.

Zdicí kámen lámati. Arch. XV. 120.

Zdírati maso, zajíce, häutein. Zlín. Brt.
I). II. 424.

Zdířka (zděřka) = čásť oje před formán-
kem. Brt. D. II. 444. — Z. S obou stran kro-
jidla hřídel přepásán jest z-kami. Ib. 448,