507

Železný pás, jímž snice k strmolilavci připev-
něny jsou. Ib. 451. — Z. = zákovka, Ib. 452.

Zdíti kam. K nim zdě Záboj. Rok. Záb.
16. Dle Kroka 1893. 99. = zamířil.

Zdivený = udivený. Zří Roland zdiven.
Vrcb. Rol. XXIII.—XXIX. 27.

Zdivočilý pohled. Vrch. Tryz. 64.

Zdivokaz, a, m. Nár. list. 1894. č. 303.

zdj, ždj změněno v žž a to v žď: hromaz-
diti, hromažžu, hromažďu. Z. wit. Cf. Gb. H.
ml. I. 400., Dšk. Jihč. I. 37.

zdl m. zl (d vsuto): kúzdlec m. kúzlec,
kuzdelec m. kozelec. Podkrkon. Cf. Gb. H. ml.
I. 409.

Zdlávený. Z. pod podnož. Phľd. 1896. 698.

zdn m. zn {d vsuto): przdniti z przniti,
pazdnehty. Gb. H. ml. I. 408. Trýzdnit m.
trýzniti. Dšk. Jihč. 1.16. — Z zdn odsuto d:
prázný, jízný (jízdný), pozní etc. Gb. H. ml.
I. 411.

zďň mění se v žďň: brážďní (brázdní) kůň.
Doudl. Kts. 15. Práždněji — prázdněji. Št.
Cf. Gb. H. ml. I. 495.

zdnj změněno v žďň: prázdniti — prážďněn.
Cf. Gb. H. ml. I. 400.

Zdnu = zvnitř. Slov. Kal. S. 213.

Zďobaný od neštovic, lépe: zďubaný. Krok
1894. 98.

Zdobenec, nce, m., gnorimus, brouk. Vz
Klim. 407.

Zdobnice, druh hrušek. Arch. XV. 558.

Zdobník, a, m., poecilus, brouk. Z. lepý,
p. lepidus, medový, cupreus, modravý, coeru-
lescens, modrolemý, Koyi, obroubený, margi-
nalis, příbuzný, affinis, rozpolteným dimidiatus,
tečkořadý, striatopunctatus, tečkovaný, punctu-
latus. Klim. 32.-33.

Zdohodnót = uhodnouti. Brn. Brt. D. II.
424.

Zdochýnat. Vatra zdochýňa (hasne); Iď
z. = spát; umírati. Phl'd. 1894. 59.

Zdojky, vz Mlezivo (3. dod.).

Zdoleti. Vz Porcia (3. dod.).

Zdořík, u, m., tantalium. Am. Orb. 57.
V Nz.: tantal.

Zdostalosť, i, f. Z. lidu. Phľd. 1895. 145.

Zdouti co čím. On křídly zdouvá oheň.
Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 47.

zdr m. zr {d přisuto): zdraly m. zralý.
Laš. Brt. D. I. 116. Zdříti m. zříti, rozdraziti
m. rozraziti. Vz Gb. H. ml. I. 408. Zdrovna
m. zrovna. Dšk. Jihč. I. 15.

zdr ni. zr (d přisuto): pozdříti m. pozříti.
Dšk. Jihč. I. 15.

Zdraný na rozumu. Vrch. Tryz. 85.

Zdrap, u, m. Vily rozkrútily ho v tanci na
márne z-py. Co vydělá (handrár), sú len
handry, zdrapy. Phl'd. XII. 208.. XIV. 291.

Zdrapa, y, f. = útržek (papíru atd.). Slov.
Kal. S. 213.

Zdrasnit = přemluviti, odraditi. Z-snil
ho, abê ke mně nechodil. Loštice. Brt. D. II.
424.

Zdrastiti = pobouřiti. Takť se zdrastí a
hned počnú o to rady zvolovati. Chč. S. 249.

Zdraví. Máme-li od čeho žíti a z., musíme
a můžeme se vždy spokojiti. Exc. Ne mnoho
z. svému prospěl pro mokrý korbel a pěknou
skleničku. Borb. 133. Komu slouží z., červené

má tváře, silou jest muž pravý atd. Vz Bráb.
Vrch. 19.

Zdravý. Cf. Gb. H. ml. I. 32. Je zdráv
jako ryba v řece. Šml. VII. 61. — nač. Na
nohy špatně zdravý. Kat. z Žer. I. 109. —
na čem. (Ten lotr) nenie na jeho (své) osobě
zdráv. Arch. XIV. 284.

Zdráždění. Z. smrkového pletiva pochá-
zející od mladých mšic. Čl. Zrůd. 24.

Zdrcka. Z-ky na kloboucích, Glaszierath.
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 411. (Jrsk.).

Zdrepeneť = zlenivěti, státi se nehybným,
nečinným. Slov. Kal. S. 213.

Zdřetel m. zřetel, d vsuto. Us. ve vých.
Cech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 493.

Zdrhnouti. Už zdrhl = utekl (z domova).
Heršpice. Rous.

Zdrhování látky při šití. Čes. 1. VI. 280.
Zdříně, ě, f. = modřín. Us. Tkč.
Zdříti m. zříti. Vz zdr.

Zdřízhaný = ztřískaný. Vz Gb. H. ml. I.
327. Kosti zlámané a z-né. Háj. Herb. 281. a.

Zdroj. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 72.

Zdrojník, a, m., crenitis, brouk. Z. tečko-
rýhý, c. punctatostriatus. Vz Klim. 113.

Zdrojovník, u, m. = potočka (rostl.). Slov.
Kal. S. 213.

Zdromaštiti = roztříštiti. Dva štíty na
lidi se překotily a co postihly, všecko pobily,
zdromaštily, zdávily; Ohavně zbiti, ztlačeni,
podáveni a zdromažděni sou. Noviny nešťastné
z Hory Kutny (1590.). (Ant. Truhlář.)

Zdrovna = zrovna, d vsuto. Vz zdr. Dšk.
Jihč. I. 15., Gb. H. ml. I. 408

Zdrozda, y, f. = drozd. Chod. Gb. H. ml.
I. 496.

Združený. Z. stroj elektrický. KP. VIII.
103.

Zdrž, zdrže, brzda, Bremse. Z. samočinná,
automatische li, pásmová, Band-, souvislá či
spojitá_; continuirliche B., parní, Dampf-, sku-
pinová, Gruppen-, ruční, Hand-, vzduchotla-
ková, Luftdruck-, vřetenová, Spindel-, vaku-
umová, Vacuum-; zdrže utáhnouti, Bremsen
fest, zdrže popustiti, Bremsen los. Ptrl. 9.

Zdržeti co jak. Dobře zdržal přísahu.
XIV. stol. Mus. 1893. 340. v. 63.

Zduchněti. Když stěny k zemi přiléhající
z-ly. Chod. NZ. II." 570.

Žduchovať, vz Žduchati. Mtc. 1894. 339.

Zduchovniti co. Chč. S. 263.

Zdůležitěti, wichtig werden. Světz. J 895.
379. b.

Zduniť = spadnouti. Z. do priepasti. Phľd.
1896. 138.

Zdůrazniti co. Mus. 1896. 202.

Zdurený. Zo sna z. Phľd. XII. 721.

Zduřisko, a, n. = bařina. Slez. Věst. op.
1893. 20.

Zdůstojniti. Jest v císařské slávě zdůj-
stojněn. 1613. Kutn. šk. 130.

Zduševnělý. Z. oko. Bráb. 155.

Zduvač, e, m. = lebeda, atriplex, rostl.
Brt. D. II. 500.

Zdúvat sa = durditi se, zlobiti se. Phľd.
1893 22

Zdůyoditelnosť, i, f. Dk. (Krok 1896. 14.).

Zdúžeti. Ako zdúžel na mládence (zmo-
hutněl a p.). Phľd. 1894. 74.

zdv m. zv, d vsuto: zdvíře m. zvíře. Dšk,