509

Zeměnín, vz Zemanín (i 3. dod.). 0 skloň,
cf. Gb. H. ml. I. 99.

Zeměvědný. Z. společnost Nár. list. 1894.
č. 286. Z. znalosť. Mus. 1895. 283.

Zeměžluč, erythraea. Cf. Ott. VIII. 735.
Také hlístník. Krt. D. II. 502.

Zemiakový. Z. voda = kořalka. Slov.
Phľd. 1897. 27.

Zemice, ete, n. = zemce, i vsuto. U Brna.
Brt. D. II. 162. (Lišen).

Zemko, a, m. = sedlák; pl. zemkovia. Slov.
Kal. S. 213.

Zemňákový. Z. koláč. NZ. IV. 21.

Zemříti. Ryby mi z-ly (lekly). Půli. VI.
162. Na tom zemřeli (to tvrdíce). Arch. XI.
94.

Zemrud, u, m., Smaragd, m. Am. Orb. 59.,
92.

Zemskomagnetický. Z. element. Vstnk.
II. 561.

Zemský. Z. ořechy (hlízy). Brt. D. II. 504.

Zemzim, u, m. = koreniak, oddenek. Slov.
Kal. S. 214.

Zendal, u, m. = cendal, látka polohed-
vábná. Wtr. Krj. I 116.

Zenftář, e, m. = senftář, nosič senfty.
Kat. z Žer. I. 191.

Zenker Jos., lesmistr, lesní spis. f 1891.

Zenotice, pustá ves na Mor. Mtc 1896.
122.

Zeoskop, u, m. = nástroj k určování al-
koholu v lihovinách, Ebullioskop. Sterz. I. 735.

Zepsiti koho = vynadati mu. Brt. D. II.
261.

Zerz = tvaroh smíchaný s povidly do bu-
chet. Čejč. Hledík.

Zerzavisko, a, n. = řezavisko. Brt. D. II.
378.

Zerzeti = rezavěti. Zábř. Brt. D. II. 140.

Zes = přes. Slov. Pastr. L. 146.

Zesmyslniti. Ml. Hüb. 237.

Zespusť, cf. Spusť (3. dod.).

Zesthetisovati co. Nár. list. 1894. č. 230.
feuill.

Zestrnožiť = slátati. Z-žil ze starého novy
kabát. Přece to jaksi strnožíme = seženeme
(peníze). Laš. Brt, D. II. 425.

Zesvětštěti. Vlč. Lit. 97.

Zešálit sa. Ovce sa nám z-la = dostala
motolicu. Val. Brt. D. II. 425.

Zeščípľavět = státi se sčíplavým, ščípľa-
vinou. Seno nevysušené doma z-ví. Laš. Brt.
D. II. 425.

Zeškohrňat = ledajak semleti. Z-ňał na
mlýnku žito. Zlín. Brt. D. II. 425.

Zeť. Mor. a slov. zaf. O strč. skloň.cf.
Gb. Km. -i. 4L Mladý z. = ženich. Slov. Ces.
1. V. 243., Phľd.

Zetknúť. Cełú noc sem oka nezetkła = ne-
zamhouřila. Val. Brt. D. II. 425.

Zetříti = vzetříti = vraziti, immergere.
AlxB. 81.

Zévnatka, y, f., mlž. Vz Ott, X. 311.

Zevník al. zjevník, publicanus. Toho slova
neschvaluje Dob. Vz Dob. Dur. 112., 122.

Zevropeizovat. Snaží se náš jazyk z.
Mus. 1894. 152.

Zezihřava, y, f., nadávka. Nadala mně
do z-htav. Val. Brt. D. II. 425.

Zezlopověstněti. Mus. 1894. 176. Tonner.

Zezulenka = tanec. Vz Tanec mor. (3.
dod.).

Zezulka, vz Traňk žlutý (3. dod.). — Z.,
vz Včeličky (3. dod.). — Z. = kukačka. Cf.
Zežulka (i 3. dod.). Na zimu mění prý se
v ostříže. Mtc. 1893. 302. — Z., jm. slepičí.
Tkč.

Zežabený. Z. dobytče či zihličené. Má
podobnou nemoc jako jest čmer u člověka,
krev se sráží v hrče. Brt. D. II. 492.

Zežera, y, f. = dožera, mrzutosť. To je
hromská z. s týma děcky. Jicko. Brt. D. II.
425.

Zežiť = vystáti. Nemôžu ho ani z. Přerov.
Brt. D. II. 425.

Zežochovat = do žochu vecpati. Z. vlnu.
Val. Brt. D. II. 425.

Zežutý. Z česnek. Mtc. 1894. 339.

zg změněno v žď: roždie z rozgbje, droždí
z drozg. Gb. H. ml. I. 454. Miezga, dat. a
lok. mieždě. Hus. P. 135. (Gb. H. ml. I.
455.). — zg měnilo se v zh: mezh z mbzgb,
miezha z mêzga. Ib. I. 456. — zg mění se
v zh: mozg — mozk. 1440. Vz Mus. fll. 1896.
435.

Zgabnót. Cf. Brt. D. II. 113.

Zgarba. Cf. Brt. D. II. 435.

Zgecnouti = skecnouti, spadnouti. Her-
špice. Rous.

Zgegnouti = zdechnouti. Phľd. 1894. 373.,
375.

zgj mění se v žž a toto v žď: Drážďany
z drezg-jan. Gb. H. ml. I. 453.

Zgniaviti koho. Zgniavili ho, poviazali
silně. Phľd. 1894. 573.

Zgrhlík = zakrnělý člověk. Brt. D. II. 425.

Zgrbloň, ě, m. = skrblík. Cf. Brt. D. II.
113.

Zgrmanělý. Z. vrba = vyhnilá? Phľd.
1893. 611. Cf. Zgrnatělý (3. dod.).

Zgrnatělý. Z. dřevo = zatuchlé, zahnilé.
Vz Zgrunatěti (3. dod.).

Zgrunatěti = zatuchnouti, zahniti. Je-
víčko. Brt. D. II. 425.

Zgrýňala, y, m. = tulák. ,Z-lo!^; vítá se
kluk, když se vrací z toulky. Jicko. Brt. D.
II. 425.

Zgrysnout = zhryznouti, snísti. Záp. Mor.
Brt. D. II. 425.

Zgybat = nemírně lakotiti. Val. Brt. D.
II. 425.

Zgypať = chodit na zgypy. Vz násl.

Zgypy. Chodí enem na zgypy = toulá se
po besedách. Lsš. Brt. D. II. 425.

zh. Z zh se h odsouvá: míza ze strč. miezha,
žezule m. žezhule. Gb. H. ml. I. 467.

Zháčiště, ě, n. = náčiní k lovení ryb.
Hrš. Nách. I. 440.

Zháčiť na Slov. také = zvrátiti. Kal. S.
214.

Zháha, později žháha, odsutím h záha a
žáha. Zaha (Frenšt.) Brt. D. I. 109. — Gb.
H. ml. I. 495,

Zháknouti. Mala som sa dávno sdôveriť,
ale som sa zhákla, bála som sa; Dva razy
chcel počať reč, dva razy sa zhákol. Phľd.
1892. 713., 1893. 608.

Zhánka, y, f. = příkopka na přič cesty,
jíž se svádí voda. Jicko. Brt, D. II. 425.