510

Zhebnouti. 0 pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
75.

Zhíknouti, vz Zhýknouti.

Zhladovělý. Vrch. Kol. XXXVIII. 71.

Zhladověti, hungrig werden. Bráb. 186.

Zhlaň. Vodník obývá hluboké zhlaně. Vck.
Poh. 119.

Zhlavec, zhlácek, poduška, polštář, malá
peřina = peřina pod hlavu. Brt. D. II. 436.

Zhlávek, vku, m., vz Zhlavec (3. dod.).

Zhlaví = čásť trámu vyčnívající přes líce
při spojení trámů. Ott. VIII. 1.

Zhlavík (han.), vz a) Slavík, b) Šípec (3.
dod.).

Zhliveť = zdrepeneť (3. dod.). Slov. Kal.
S. '213.

Zhloubij. Háj. Herb. 15.

Zhloustati co do sebe == hltavě snísti. Také
o nevydatné stravě, které se mnoho z-stá.
NZ II. 696.

Zhlúbí, vz Zhloubí, Vzhlúbi, Gb. Km. -a.
21.

Zhluzet. Krásný plavý vlas mu zrudnul,
zhluzel. Phld. 1893. 2.

Zhmotěti = hmotou se státi. Am. Orb. 100.

Zhnědly. Z. kladodia. ČI. L. Jos. 15.

Zhnilovatělý. Vstnk. II. 572.

Zhnilý, faul. Z-mu i krok židný. Mor. Čes.

I. V. 421.

Zhnitý = shnilý. Z. drevo. Phľd. XII. 657.,
578., Sbor. slov. 1. 60.

Zhnojiti. Sejry se zhnojily (zkazily). Mus.
1896. 394.

Zhobárat = hovořiti. Záhoří. Brt. D. II.
426.

Zhobrovati m. zbobrovati, vz Robrovati
(padati). Drahotouše. Glos.

Zhoniti. Kteréžto Žižka zhoniv na mnohé
rány vložil jest. Břez. Font. V. 477.

Zhořeklý. Z. máslo, ranzig. Telč. Brt. D.

II. 426.

Zhořenina. Vidím iskričku maličkú na
bezdušnej zhorenine. Kl. V. 130.

Zhospodařiti. Vojáci tam již z-li (doho-
spodařili, vše vzali). Kat. z Žer. II. 115.

Zhoubonosný. Z. mračna, Hudc. 68.

Zhovadilec. Sterz. I. 811.

Zhovadilý. Z. lid, zvyklosť. Wtr. Živ. c.
II. 917., 923. (891.).

Zhř- m. zř: pozhříti m. pozříti. Beck. II.
427. (Gb. H. ml. I. 465.).

Zhranatěti = hranatým se státi. Am. Orb.
8«.

Zhranatiti = hranatým učiniti. Us.

Zhranený. Z. palec na nohe. Phľd. 1894.
681.

Zhrči = zhrdnouti. Květ práce, jímž ne-
lze zhrci. Památník Sokola slánského. 1890.
Mus. 1896. 369.

Zhrdá, y, f. Taký v srdci vztek a zhrdu
cítil. Vrch. Rol. XXX. 23.

Zhrdati co: svět. GR. Nov. 133. 28. Vz
násl. Zhrzeti.

Zhrdľit. Chce všecko sám z. (podělati).
Laš. Brt. D. II. 426.

Zhrdzavelý = zrezavělý. Phľd. 1895. 222.
Zhrdzaveť= zrezavěti.. Phľd. 1893. 140.

Zhriaknuť. Ale zavčasu zhriakol sa. Phľd.
1896. 95.

Zhřívanica z květu, medu, koření a cu-
kru. V. Klobúky. Hloušek.

Zhrkotati = zarachotiti. Koč z-tal pred
kaštieľom. Phľd. 1894. 36.

Zhrňák, u, m. = prkenná bódka (boudka)
ve stodole, kam vymlácené obilí shrnují.

Zhrňati. Ten zhrňá = utíká. Heršpice.
Rous.

Zhrociti = zročiti. Potom skrze nějaké
jednání byla ta věc zhročena do Chba. Arch.
XV. 146.

Z hrubi. Dříví z mořské třti z hrubi jest
jako dobrá chmelová tyč (tlusté, silné). Kabt.
31.

Zhrzeti co. Ty lehké prsy manželky zhrzel
si. 1438. List. fil. 1895. 146. Zhrzyegýczý loze
(lože) muzýe pro buoh, spernens thorum viri
propter deum. 1418. Ib. To poslušenstvie ktož
by zhrzel. Chč. S. 139. Jinde mívá Chč. instr.
ku př. 141., 145. Jenž hanebne buohy zhrzyeff,
qui prophanos deos spernis. 1418. List. fil.
1895. 211. Sladká otce zhrzel je lona, dulces
patris sprevit sinus. 1418. List. fil. 1895. 440.
Zemské věci všechny zhrzel jest. 1418. List.
fil. 1896. 203. Ti kochanie zhrzeli jsú svět-
ských věcí. Hmn. 1418. Mus. 1896. 458. Cf.
Z hrdati.

Zhudlařený. Z. oděv. Cch. Kand. 156.

Zhuknouti. Obilie zhúklo, že bolo jako
jedna perina. Phľd. XII. 645.

Zhůra, y, f. Ten němože nic dat, ba němá
teho na zhuru = nazbyt. Laš. Brt. D. II. 426.

Zhurkati. Mrzelo ho, že se sedlák tak
skoro zhurkál (probudil). Brt. D. II. 34.

Zhutnělý. Z. mluva. Vlč. Lit. 17.

Zhutnúť co = zhltnouti. Phľd. 1893. 521.

Zhuvěřilý = zbortěný. Z. dřevo. Jevíčko.
Brt. D. II. 426.

Zhvězditi se. Až se atd. je z. Bl. Gr. 293.

Zhýkati. Deva zhíkne a klesne bez seba
(vzkřikne). Phľd. 1894. 575.

Zhymnovati, lépe: sezpívati. Bl. Gr. 207.

Zhyn, u, m. Vrch. Rol. XLVI. 149., Len.
81.

Zhynouti na zradu. Vrch. Rol. XLVI.
174. — komu. Znamenitá summa peněz mu
zhynula = se ztratila. 1568. L. posíl. 20.

Zchlapcilý. Z. mravy. Světz. 1895. 15.,
Wtr. St. nov. 198.

Zchorobněti; s-bniti koho. Nár. list. 1895.
č. 329. feuill.

Zchoulostivělý. Z. mládež. Kutn. šk. XV.

Zchřadnouti. Zchřadnú hory, tabescent.
Pror. Isa. 34. 3. (Gb.).

Zchraptêti. Toto slovo zamítá Bl. Gr. 327.

Zchudačeti, verarmen. Světz. 1895. 310.

Zchuditi koho čím. Těmi břemeny zchudí
lidi a obtieží velmi. Chč. S. 125.

Zchuraviti koho, macerare. 1418. List.
fil. 1895. 212.

Zchvěný. Strachem z. Zvič. Mlt. 29.

zi se mění v źi. Vz Gb. H. ml. I. 492.

zi- se mění v ze-: zima — zema. Brn. Brt.
D. II. 161.

zí- se mění v zé- jen v několika slovech:
v země. Brn. Brt. D. II. 161.

Ziabsť, vz Zábsti (3. dod.).

Ziapať = křičeti, vřískati (hl. o dítěti).
Myjava. Phľd. 1895. 444. Ešte i ty, Jano, na
muža ziapla, Ib. 1892. 742.