511

Ziblaha, y, f. = chudá, churavá osoba.
V. Revúce. Phľd. 1893. 373.

Zídka. Už je za zídkou (hřbitovní = už
umřel). Us. Črmk.

Ziechať = zívati. V Senici: zíchať. Ziecha
sa mu. Myjava. Phľd. 1895. 444.

Zielo, strč., valde. Gb. H. ml. L 313.

Zigar, u, m., u hodin, der Zeiger. Laš.
Brt. D. II. 519.

Ziglať — natírati, mazati (ve smyslu hrub-
ším). Jicko. Brt. D. II. 426.

Zihličený. Vz Zežabený (3. dod.).

Zicha, y, m., vz násl. Zikmund.

Zicháček, čka, m., vz násl. Zikmund.

Ziikání v čes. řeči vlivem německým. Koll.

Zika, Zika, y, m., vz násl. Zikmund.

Zikán, a, m., vz násl. Zikmund.

Zikeš, kše, m., vz násl. Zikmund.

Zikmund. Odtud: Zich, Zicha, Zicháček,
Zika, Zika, Zikán, Zikeš, Zikuda, Zikula,
Zyka, Žíha, Žicháček, Žižek a Žížek, Žižka,
Žižulík, Sigmund, Sika, Sikan, Sikeš, Sik-
mund, Sikyta, Syka, Sykyta. Kbrl. Sp. 9.,
12., 20. Cf. Odvozeniny v Kotk. 36.

Ziková Luisa, spisov. + 1896.

Zikuda, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

Zikula, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

Zima. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 19. Zima
frigus, zima hiems, místy us. Gb. H. ml. I.
610. Vyhánění zimy. Yz Zbrt. Pov. 30. Z. je
zlá a proto u chudého člověka nemívá konce
a kraje. Šml. VIL 216. Ešte žiadnu zimu vlk
nezožral. Phľd. 1894. 443. Je-li jedna veliká
zima, dvě tři po ní nestojí za nic. Val Vck.
I. 161. Je-li dlouhá z., bude mnoho ovoce.
Ib. 164.

Zimějc = ziměji. Žďár. Brt. D. II. 260.

Zimice, e, f., m. zimnice, n odsuto. Gb.
H. ml. L 381.

Zimky, pl., f. = druh hrušek. NZ. V. 586.

Zimnice. Hojení horké a studené z. na
Slov. Vz Mtc. XVIII. 210., Phľd. XII. 568.
Z. je ošterná nemoc. Vck. Val. I. 129. (tam-
též o léčení jí na Val.). Pověry o ní vz Zbrt.
Pov. 170. — Z-ca, osada na Slov. Phľd. 1895.
351.

Zimnicovati, lépe: zimnici trpěti. Bl. Gr.
206.

Zimničník. Z. jest; lépe: má zimnici. Bl.
Gr. 242.

Zimník, a, m., lesík na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 20.

Zimnisko, a, n. Am. Orb. 32.

Zimný. Ej ženy, ženy, kebyste znaly, aká
to bieda, keď je muž starý, ťažký jak hlina,
zimný jak voda, pri ňom nevesta ako jahoda.
Phľd. 1894. 191. Zimná Polana, odnož Lysé
Hory na Frýdecku; Zimné Údolí a Zimný
(hora a přítok Morávky), ib. Vést. op. 1894.
20.

Zimolez, u, m., zobáčky, psí tmi, ligu-
Strum vulg., rostl. Brt. D. II. 504.

Zimomravý = zimomřivý. Slov. Zátur.

Zimomriavky (husí kůže) naskočily na
kožu,.mi na chrbát. Phľd. 1894. 424., 1892.
202. Ž. idú po ňom; Po chrbte mu z. chodia,
Schauder. Ib. 1894. 377. Zlé tušenie pochodí
ho ako z-ka. Ib. 1892. 280.

Zimomřivý. Z-ví vypovídají se ze Studené
přes Sichrov do Teplice. NZ. III. 229.

Zimospáč, e, m. = zvíře zimu přespáva-
jící. Slov. Kal. S. 214.

Zimostrádka, zimuľa, zimuľka (val., laš.),
zimostráz (slov.), lesní chocholouš (Brn.), bom-
bycilla garrula, pták. Brt. D. II. 493. Místy
na Mor. chocholom ruský, chocholuše, trpělka,
trpeluška. Mtc. 1893. 303. — Z. barvínek,
u lidu zimostráz. Cern. Př. 56.

Zimotvorný. Z. stroj, Nár. list. 1894. č.
223. 3., síň. Vstnk. IV. 11.

Zimuľa, y, f., vz Zimostrádka (3. dod.).

Zimuľka, y, f., vz Zimostrádka (3. dod.).

Zinakiaľ = odjinud. Slov. Kal. S. 214.

Zinčitka, y, f., v lučbe. Am. Orb. 63.

Zinčnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Zindule, e, f. = červená kráva s bílou
hubou. Kozlov u Č Třeb. Tkč.

Zindžeti. Železo z-ží. Brt. D. I. 299.

Zinek není z něm. Zink, nýbrž z lat. cin-
cum. Gb. H. ml. I. 501.

Zingnút = udeřiti něčím tvrdým. Vých.
Mor. Brt. D. II. 426.

Zingra = jiskra, která vzejde uhozením
něčím tvrdým o kámen, na př. když kůň za-
vadí podkovou. Vých. Mor. Brt. D. II. 426.

Zinkamonatý. Z. mléčnan. Vstnk. III. 4.

Zinventovati něco. L. posíl. L 40. (r.
1568.).

Získati co. Kdo chce co ziskať, muši moc
vystať. Slez. Nov. Př. 112., NZ. V. 541.

Ziskovánie, n. Všecka kupectví a jiná z.
zamietá. Chč. S. 95.

Ziskožravý žrec. Phľd.1896. 698.

Zít m. zeť. Sev. vých. Čech. Oestr. Mon.
(Böhm.) I. 494., Nár. list. 1896. č. 261. feuill.

Zívalka, y, f. = zívačka, Gähnerin. Sterz.

I. 995.

Zívání. O žehnání úst při něm vz Zbrt.
Pov. 75.

Zivnút — zgrbnút. Dybys byl raci živnul
= umřel (opovržlivě). Jicko. Brt. D. II. 426.
Na Slov. také = stisknouti, stlačiti. Zívnul
kľučkou. Kal. S. 214.

Zizati. Zizal do dveří. Phľd. 1895. 204.
Prišiel a zizal po kútoch. Phľd. XII. 550.

Zižd'at. Břeh zižd'á = sjíždí, urývá se.
Zlín. Brt. D. II. 426.

zj se mění v ž: vozjenb. — vožen; ve vých.
nářečích se často nemění: pokazený. Gb. H.
ml. I. 492.

Zjadrnět přechod. = jadrným činiti. Kůň
už slabí, a trochu ovsa ho z-lo. Zlín. Brt. D.

II. 426.

Zjařiti se kdy, polož do téhož článku za:
Koll.

Zjašený. Z. kráva. Phľd. XII. 682.

Zjava, y, f. Nekeří na zjavu to pravili =
zjevně. Val. Brt. D. II. 426.

Zjednotničiti = zjednotliviti. Krok 1895.
291., 1896. 14.

Zjednotvářeti, el, ení. Dojmy z-ly. Světz.
1895. 522. b.

Zjev = příběh. Vyber z nich každý hrozný
z. 1777. NZ. III. 222.

Zjevník, publicanus. Ev. víd. 126. Mat.
9. 10. Vz Zevník (3. dod.).

Zjevný = veřejný. Vz Sedadlo (zde).
Zjíždět. Kde pořád zjízdíš? = se touláš.
Záp. Mor. Brt. D. II. 426.