512

Zkä = odkud. Zkä si prišó, idži tä. Slov.
Phľd. 189G. 292.

Zkadekoľvek = odkudkolivěk. Slov. Kal.
S. 215.

Zkädialsi = odkudsi. Phľd. 1893. 69.

Zkameniti koho = v kámen proměniti.
Kld. IV. 206.

Zkapati. Zkapal, ako by ho nikdy nebylo
bývalo, ako keď nadutá z bielku guľka (my-
dlová bublina) prskne. Slov. Nov. Př. 595.
Cf. Skapati.

Zkázně. Otálím zde z. (ku své zkáze).
Kká. Puš. Roz. 78.

Zkázovestný. Kká. Puš. Roz. 8.

Zkazový = zkázonosný. Slov. Kal. S. 215.

Zkaželý = zkažený. Z. máslo. Kat. z Žer.
II. 227.

Zkecati co = zkaziti, verpfuschen. Us.
Crmk.

Zkial (odkud) prišiou (vlk přišel), ztia aj
pôjde (odejde). Phľd. 1894. 203.

Zkladykurykus. Co to? Z klády kůry
kus (žertem). Tkč.

Zklaveť = na ruce ochromnouti. Slov.
Zátur.

Zklektati co komu. Z-li sobě sami fa-
lešný a křivý, pustivše pravý, rozum (výklad)
svých předků. Chč. Mik. 487.

Zkolenčovatěti. Tele z-lo. Vck. Val. I.
148.

Zkoloubiti se. Bl. Gr. 287.

Zkomonilý. Z. junák = vzrostlý, procerae
staturae. Bl. Gr. 185.

Zkoprněti. Z-ly kosti, inepte m. ztrnulý.
Bl. Gr. 323. Posud se ho užívá. On je celý
zkoprnělý. Us. Dšk.

Zkormoutiti. Když se z-tí voda. Bibl.
král. V ev. vid.: Když se voda zamútí; v praž.
bibl.: zbúří. Exc.

Zkoumatelský. Z. práce. Vstnk. II. 505.

Zkoumavka. Vstnk. III. 255., IV. 146.

Zkoumavosť, i, f., Forschungskraft. Pal.,
Krok 1896. 14.

Zkrásnělý čím: uměním. Šml. I. 65. Z.
květ. Vrch. Tryz. 218.

Zkratka. Slovní z. Vstnk. II. 281.

Zkřemenatělina, y, f., Helminth, m. Sterz.
I. 1234.

Zkřenouti. Otc. 423. a., MamC. 120. b.
(Gb. II. ml. I. 205.).

Zkřesťanilý. Z. královstvie. Arch. III. 212.
(Vlč. Lit. 196.}.

Zkříbovatet = rozpustiti odnože. Když
moc prší, obilí z-tí. Val. Brt. D. II. 426.

/křiknouti od strachu. Phľd. 1894. 329.

Zkřísilý. Hrob Krista z-ho (zkříšeného).
1418. Vz Vzkřísilý.

Zkristiti = ku Kristu přivésti a s ním
spojiti. Toto slovo nelíbí se Bl. a doporoučí:
křesťana z někoho udělati. Bl. Gr. 169.

Zkřívat = zmrzati, státi na zimě. Co tô
bôdete z., poďte radš do seknice. Jevíčko.
Brt. D. II. 426.

Zkřížiti. A chraň se z. dnes za noci mé
kroky s svými. Černý. Cenci. 86.

Zkrkavčeti. Kld. III. 99.

Zkrnovatěti, ěl, ění = ztrnouti. Nohy mi
z-ly. Brt. D. II. 333.

Zkrnubět = ztýřeti, ztroudněti. Dřevo,

zrno v zemi za sucha z-bí. Laš. Brt. D. II.
426. Cf. Zkrnoběti.

Zkroucenec, rostl. Cf. Ott. XI. 59.

Zkroušený. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75.

Zkrsnouti kde. Zkrsla v ňom myšlienka,
Phľd. 1893. 259. Iste, že nezkrsla mu my-
šlienka tá náhodou. Ib. 95. Vo mne zkrslo
podorzenie (vzniklo). Tb. 1896. 655.

Zkrutek, fumaria. Vz Ott. IX. 769.

Zkulhati komu kde. Někdy i vážným
mužům v tom zkulhá (selže). Bl. Gr. 169.

Zkumnosť, i, f., Theorie. Pal., Krok 1894.
14.

Zkúřiť. Zkúřil = utekl. Brušp. Hledíková.

Zkurvilý. Z. početí. Alx. Nách. kap. II.

Zkusiti co m. čeho v Rkk. Vz Mus. 1896.
264., List. fil. 1896. 345. Cf. Zhrdati.

Zkušelý = zkušený. Z. doktor. Kat. z Žer.
I. 183.

Zkušenost. Z. je moudrosť. Šml. VIL 256.
Z-stí hlava zmoudří a srdce se obrní. Ib. VIII.
7. Dobrá je učenosť, lepší jest z. Nár. list.
1894. č. 284.

Zkydati. Zradili.(je) z-vše (zohyzdivše)
je kacieřstvím. Chc. S. 66.

Zkynožiti včely. Phľd. XII. 32. (NZ. III.
31.).

Zkysliť sa. Mäd zkyslí sa = zkyše. Zvolen.

Zlacení, n. Z. skla. Vz Mrš. 264.

Zlačněti. Aby chléb velikého čtvrtka zma-
lel v nich a z-čněl. Chč. Mik. 461.

Zlahodělý čím. Mysl hudbou z-lá. Šml.
I. 143.

Zlamnice, e, f. = zhlavec? Slov. Ces. 1.
V. 159.

Zlamšídlo, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Zlaskavělý. Ž. ton. Světz. 1893. 56. a.

Złášč m. zlášť, zvlášť. Dol. Brtch.

Zlášnej m. zvláštní. Sev. vých. Cech. Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 495.

Zlatá, é, f., obec v Hontě. Phľd. XII. 341.

Zlatě. Hned z. k němu zaplane, k jinému
se tulí něžně. Kká. Puš. Roz. 73.

Zlatec, vz Sladec (3. dod.).

Zlatenka, vz Žloutenka (3. dod.).

Zlatitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Zlativý. Z. vlna (obilí, gt.). Kolc. 44.

Zlatná, é, f., trať u Všeminy. Mtc. 1895.
310.

Zlatnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Zlatnica. Léčení jí na Slov. Vz Mtc.
XVIII. 209.

Zlatka. Kolik má z. krejcarů, nemusíme
počítati (nejsme chuďasy). Šml. VII. 169.

Zlátka, y, f. = zlatenka, Slov. Mtc. XVIII.
210.

Zlatnický. Premýšľa ako z. učeň. Phľd.
1894. 196.

Zlatníček = obec. králíček, pták. CT. Tkč.

Zlatník. Najde si zlato zlatníka (o na-
ději). Slov. Zátur. Z-ci vypovídají se ze Zla-
tenky přes Svařenice do Zdobina, NZ. III.
229. — Z. nebo Hlaváč = Němec. Ve švihá-
čině. Brt. D. II. 520. — Z. = hora na Frý-
decku. Vést. opav. 1894. 20. — Z. = obec
v Tekov, na Slov. Phľd. XII. 341.

Zlatný vrch v Prenčovsku na Slov. Phľd.
1893. 481.

Zlato. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35., Phľd.
1893. 338. Zlato je zlatom, sriebro je srie-