Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |
|
|||
513
|
|||
|
|||
brom, ešte jesto rozdiel v ňom. Slov. Nov.
Př. 272. Zlatobarvý. Z. květ. Krs. Moor. 45.
Zlatohlásek (Zábř.), křížlíček (Zlín.), re-
gulus cristatus, pták. Brt. D. II. 496. Zlatohlav. Dle Čern. Př. 65. asi m. zlato-
háv = roucho zlatem, stříbrem protkané. Zlatohlávek, vz Králíček, Budníček (3.
dod.). — Z., lilium agreste. 1440. List. til. 1893. 395. Z., affodilus (kopíčko, rostl.). 1440. List. til. 1893. 393. Zlatohlávka místy = zlatohlávek, krá-
líček (pták). Mtc. 1893. 304. Zlatojamec, mce, m., chrysobothrys, brouk.
Vz Klim. 416. Zlatoklasý. Z. pšenice. Phľd. 1896. 622.
Zlatokopství. Ml. Hüb. 105.
Zlatolesklý různohřbetník. Vz Různo-
hřbetník (3. dod.). Zlatolíč, křehula (zlín.), salix, rostl. Brt.
D. II. 507. Zlatomlýn, a, m., rybník na záp. Mor.
u Opatova. Mtc. 1895. 310. Zlatomlýnský rybník, nyní Zlatomlýn.
XVI. stol. Mtc. 1895. 275. (Ü Brtnice.). Zlatoozdobník, a, m. = štafíř. XVIII.
stol. Zbrt. Tan. 260. Zlatopruhý vyklenulec, brouk. Vz Vy-
klenulec. Zlatorohý. Z. oltář. Vrch. F. II. 181.
Zlatoryzý. Z. vlna. Pokr. Mrt. z. 12.
Zlatoskvělý. Z. svit. Vrch. Rol. XVII. až
XXII. 180. Zlatoš, e, m., v lučbě. Am. Orb. 62.
Zlatoštítý šíroštítkář. Vz Šíroštítkář (3.
dod.). Zlatotečký. Vz Vyklenulec (3. dod.).
Zlatotraňk, u, m., vz Tvrdníček (3. dod.).
Zlatoušek, šku, m. = žluťák, blatouch.
V její (sestřině) duši bájí pučelo jak v máji zlatoušků se shlíží v jasných pramenech. Čch. Leš. kov. 56. Zlatovce = územie v Trenčan. Phľd. XII.
311. — Z., aurigena, brouk. Vz Klim. 409. Zlatovětvý. Z. strom. Krs. Moor. 57.
Zlatozelený. Z. bedrunka. Šml. VIII. 40.
Zlatozrný. Z. Hana. Šml. VIII. 225.
Zlatuf ka, y, f. — zlatka, zlatovka. U Pre-
šova. Phľd. 1894. 307. Zlatý. Cf. Prstenní (3. dod.). — Z. důl,
potok na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20. — Z. žila. Léčení jí na Mor. Mtc. 1894. 333. — Z. noc = první po svatbě Čes. 1. V. 64. — Z. stoka, přítok Lužnice. Čes. 1. VI. 150. . Zlavek, vku, m. místo vzhlávek. Brt. D.
II. 111. Zľaviť, zleviť = uleviti, ulehčiti. Slov. Kal.
S. 215. Zle. Kto zle robí, bar ho nikto nehoní,
utíká. Phľd. XII. 254. Ještě nikdy nebylo tak zle, aby zas nebylo dobře. Us. Kld. IV. 71. Ešte raz bude zle a potom nikdy lepšie. Slov. Zátur. Zle uctiti = zneuctíti. Cel. Pr. m. II. Zlednění kuřavky. Vz Zamražení (3. dod.).
Zledovělý. Z. žena. Váňa. 40.
Zleknouti se. Staří říkali: leknouti se.
lil. Gr. 264. Zle — nedobre = zle zle (zdůraznělé).
Slov. Kal. S. 215. Zleptati co. Hus. (List. fil. 1896. 63.).
|
Zlíbiti se komu v čem. V němž (synu)
sě jest tobě z-lo. 1398. List. fil. 1894. 110. — s inft. Z-la duše má žádati spravedlnosti. Ž. wit. Ps. CXVIII. 20. V Ž. gl.: oblíbila. V Ž. kl.: sžádala duše má. Vondrák. Spuren. 33. Zlice. Stará z. Šml. VIL 97.
Zlidověti. Kus formalní z-věl. Vlč. Lit.
269. Zliechov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 99. Zlíňať = pro lakomosť ani sobě nepřáti.
Slov. Kal. S. 215. Zlitý. Ščep (štěp) byl zlitý jabkama =
měl mnoho jablek. Až zlito jí bylo = hruška měla mnoho ovoce. Záp. Mor. Brt. D. II. 426. Zlo. Nepáše nikdo zlo jen proto, že je zlem.
Bráb. 152. Zlobický Jos. V. Cf. Mtc. 1897. 76.
Zlobný v Rkk. je doloženo. Vz Mus. 1896.
280. Zloboch, a, m. = kdo se zlobí. Bl. Gr. 281.
Zlobošný, Símě z-né zatratilých (semeno
zlých lidí); Čili oko tvé zlobochské — ineptis- sima vox. Bl. Gr. 209., 210. Złoceř = zlá, nezdárná dcera (laš., Orlo-
vá). Sr. Zlosyn Brt. D. II. 426. Zlodárný. Z. moc. Phľd. 1894. 713.
Zloděj. Cf. Uchmatnouti (3. dod.). Hádání
na z-je. Vz Zbrt. Pov. 84., 86., 88. Na z-vi košula horí. Šariš. Phľd. 1895. 377. Z-ji vy- povídají se z Pokrad přes Lapačku do Věžní- kova. NZ. III. 229. Tkača, krajčeho a my- nařa dy da do měcha, mišaj jak chceš, po- divaj sa, dycky z. na vrchu. Mor. NZ. V. 544. Z. mezi čeledí nejhorší. 1504. Vlč. Lit. 297. Z. na zloděja něpovi; Z. daleko neujde. Slez. Nov. Př. 39., 149. Která země jest bez z-jů? Nebe. NZ. III. 35. Modlitba na z-je ( jak ho zastaviti). Val. Vz Vck. Val. I. 149., Čes. 1. V. 156. Opis zloděje: Je nenechavý. Všecko se mu hodí. Má dlouhé prsty. Všecko mu pře- káží. Všecko si rád vypůjčí. Přes nic neupadne. Co mu přijde do ruky, to je jeho. Co mu slu- níčko ukáže, to mu měsíček přinese. Vz Čes. 1. V. 29. — Z., vz Střílky (3. dod.; rostl.). Zlodějivce, převzdívka mě. Loděnice.
Zlodějka, y, f. = malá čtyřrohá kobližka
(buchtička pečená na plechu, která se mlé- kem zapařuje a sýrem n. mákem posypuje). Chrudim. NZ. III. 486. Zlodějkyně. 1600. Wtr. Živ. c. I. 487.
Zlohlasně. Lerm. II. 98.
Zlolejcnosť. Toto slovo je Blahoslavovi
vox inepta, numquam usu recepta a lépe se mu líbí: zlořečenství, zlořečení, lání, nejlépe: rouhání. Bl. Gr. 168. Zlomec, mce, m. = zlomený strom. Záp.
Mor. Brt. I). II. 427. Zlomenina. Léčení z-nin na Slov. Vz
Phľd. XII. 568. Zlomenorohý lejnožrout, brouk. Vz Klim.
384. Zlomiti. Aby nebylo ani po mém (proda-
vačově, který chce 30 kr.), ani po vašem (ku- pujícím, který dává 20 kr.), zlomíme to: dejte 25 kr. Zlín. Brt. D. II. 427. Zľe je kládu lá- mať, dyž nezlomí hůlky. Mor. NZ. V. 545. Zlomkrk. Všetko sa o z-ky hrnulo. Letel
som sem na z-ky (střelhbitě). Phľd. 1895. 79., 1893. 590. 33
|
||
|
|||
Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |