513

brom, ešte jesto rozdiel v ňom. Slov. Nov.
Př. 272.

Zlatobarvý. Z. květ. Krs. Moor. 45.

Zlatohlásek (Zábř.), křížlíček (Zlín.), re-
gulus cristatus, pták. Brt. D. II. 496.

Zlatohlav. Dle Čern. Př. 65. asi m. zlato-
háv = roucho zlatem, stříbrem protkané.

Zlatohlávek, vz Králíček, Budníček (3.
dod.). — Z., lilium agreste. 1440. List. til.
1893. 395. Z., affodilus (kopíčko, rostl.). 1440.
List. til. 1893. 393.

Zlatohlávka místy = zlatohlávek, krá-
líček (pták). Mtc. 1893. 304.

Zlatojamec, mce, m., chrysobothrys, brouk.
Vz Klim. 416.

Zlatoklasý. Z. pšenice. Phľd. 1896. 622.

Zlatokopství. Ml. Hüb. 105.

Zlatolesklý různohřbetník. Vz Různo-
hřbetník (3. dod.).

Zlatolíč, křehula (zlín.), salix, rostl. Brt.
D. II. 507.

Zlatomlýn, a, m., rybník na záp. Mor.
u Opatova. Mtc. 1895. 310.

Zlatomlýnský rybník, nyní Zlatomlýn.
XVI. stol. Mtc. 1895. 275. (Ü Brtnice.).

Zlatoozdobník, a, m. = štafíř. XVIII.
stol. Zbrt. Tan. 260.

Zlatopruhý vyklenulec, brouk. Vz Vy-
klenulec.

Zlatorohý. Z. oltář. Vrch. F. II. 181.

Zlatoryzý. Z. vlna. Pokr. Mrt. z. 12.

Zlatoskvělý. Z. svit. Vrch. Rol. XVII. až
XXII. 180.

Zlatoš, e, m., v lučbě. Am. Orb. 62.

Zlatoštítý šíroštítkář. Vz Šíroštítkář (3.
dod.).

Zlatotečký. Vz Vyklenulec (3. dod.).

Zlatotraňk, u, m., vz Tvrdníček (3. dod.).

Zlatoušek, šku, m. = žluťák, blatouch.
V její (sestřině) duši bájí pučelo jak v máji
zlatoušků se shlíží v jasných pramenech. Čch.
Leš. kov. 56.

Zlatovce = územie v Trenčan. Phľd. XII.
311. — Z., aurigena, brouk. Vz Klim. 409.

Zlatovětvý. Z. strom. Krs. Moor. 57.

Zlatozelený. Z. bedrunka. Šml. VIII. 40.

Zlatozrný. Z. Hana. Šml. VIII. 225.

Zlatuf ka, y, f. — zlatka, zlatovka. U Pre-
šova. Phľd. 1894. 307.

Zlatý. Cf. Prstenní (3. dod.). — Z. důl,
potok na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20. —
Z. žila. Léčení jí na Mor. Mtc. 1894. 333. —
Z. noc = první po svatbě Čes. 1. V. 64. —
Z. stoka, přítok Lužnice. Čes. 1. VI. 150. .

Zlavek, vku, m. místo vzhlávek. Brt. D.
II. 111.

Zľaviť, zleviť = uleviti, ulehčiti. Slov. Kal.
S. 215.

Zle. Kto zle robí, bar ho nikto nehoní,
utíká. Phľd. XII. 254. Ještě nikdy nebylo tak
zle, aby zas nebylo dobře. Us. Kld. IV. 71.
Ešte raz bude zle a potom nikdy lepšie. Slov.
Zátur. Zle uctiti = zneuctíti. Cel. Pr. m. II.

Zlednění kuřavky. Vz Zamražení (3. dod.).

Zledovělý. Z. žena. Váňa. 40.

Zleknouti se. Staří říkali: leknouti se.
lil. Gr. 264.

Zle — nedobre = zle zle (zdůraznělé).
Slov. Kal. S. 215.

Zleptati co. Hus. (List. fil. 1896. 63.).

Zlíbiti se komu v čem. V němž (synu)
sě jest tobě z-lo. 1398. List. fil. 1894. 110. —
s inft. Z-la duše má žádati spravedlnosti. Ž.
wit. Ps. CXVIII. 20. V Ž. gl.: oblíbila. V Ž.
kl.: sžádala duše má. Vondrák. Spuren. 33.

Zlice. Stará z. Šml. VIL 97.

Zlidověti. Kus formalní z-věl. Vlč. Lit.
269.

Zliechov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 99.

Zlíňať = pro lakomosť ani sobě nepřáti.
Slov. Kal. S. 215.

Zlitý. Ščep (štěp) byl zlitý jabkama =
měl mnoho jablek. Až zlito jí bylo = hruška
měla mnoho ovoce. Záp. Mor. Brt. D. II. 426.

Zlo. Nepáše nikdo zlo jen proto, že je zlem.
Bráb. 152.

Zlobický Jos. V. Cf. Mtc. 1897. 76.

Zlobný v Rkk. je doloženo. Vz Mus. 1896.
280.

Zloboch, a, m. = kdo se zlobí. Bl. Gr. 281.

Zlobošný, Símě z-né zatratilých (semeno
zlých lidí); Čili oko tvé zlobochské — ineptis-
sima vox. Bl. Gr. 209., 210.

Złoceř = zlá, nezdárná dcera (laš., Orlo-
vá). Sr. Zlosyn Brt. D. II. 426.

Zlodárný. Z. moc. Phľd. 1894. 713.

Zloděj. Cf. Uchmatnouti (3. dod.). Hádání
na z-je. Vz Zbrt. Pov. 84., 86., 88. Na z-vi
košula horí. Šariš. Phľd. 1895. 377. Z-ji vy-
povídají se z Pokrad přes Lapačku do Věžní-
kova. NZ. III. 229. Tkača, krajčeho a my-
nařa dy da do měcha, mišaj jak chceš, po-
divaj sa, dycky z. na vrchu. Mor. NZ. V.
544. Z. mezi čeledí nejhorší. 1504. Vlč. Lit.
297. Z. na zloděja něpovi; Z. daleko neujde.
Slez. Nov. Př. 39., 149. Která země jest bez
z-jů? Nebe. NZ. III. 35. Modlitba na z-je ( jak
ho zastaviti). Val. Vz Vck. Val. I. 149., Čes. 1.
V. 156. Opis zloděje: Je nenechavý. Všecko
se mu hodí. Má dlouhé prsty. Všecko mu pře-
káží. Všecko si rád vypůjčí. Přes nic neupadne.
Co mu přijde do ruky, to je jeho. Co mu slu-
níčko ukáže, to mu měsíček přinese. Vz Čes.
1. V. 29. — Z., vz Střílky (3. dod.; rostl.).

Zlodějivce, převzdívka mě. Loděnice.

Zlodějka, y, f. = malá čtyřrohá kobližka
(buchtička pečená na plechu, která se mlé-
kem zapařuje a sýrem n. mákem posypuje).
Chrudim. NZ. III. 486.

Zlodějkyně. 1600. Wtr. Živ. c. I. 487.

Zlohlasně. Lerm. II. 98.

Zlolejcnosť. Toto slovo je Blahoslavovi
vox inepta, numquam usu recepta a lépe se
mu líbí: zlořečenství, zlořečení, lání, nejlépe:
rouhání. Bl. Gr. 168.

Zlomec, mce, m. = zlomený strom. Záp.
Mor. Brt. I). II. 427.

Zlomenina. Léčení z-nin na Slov. Vz
Phľd. XII. 568.

Zlomenorohý lejnožrout, brouk. Vz Klim.
384.

Zlomiti. Aby nebylo ani po mém (proda-
vačově, který chce 30 kr.), ani po vašem (ku-
pujícím, který dává 20 kr.), zlomíme to: dejte
25 kr. Zlín. Brt. D. II. 427. Zľe je kládu lá-
mať, dyž nezlomí hůlky. Mor. NZ. V. 545.

Zlomkrk. Všetko sa o z-ky hrnulo. Letel
som sem na z-ky (střelhbitě). Phľd. 1895. 79.,
1893. 590.