514

Zlomluvce, e, m. Chč. S. 29.

Zlomluvec, vce, m. Bl. Gr. 206.

Zloosud, u, m. Krs. Moor. 89.

Zlořečitel, c, m. Bl. Gr. 206.

Zlořečivý. Z-ví vypovídají se z Čertína
přes Klejovku clo Pekla, NZ. III. 229.

Zlosť. I moudrost je slabá hráz, když se
zlosť poblázní. Světz. 1895. 206. c.

Zlostný. Z-ní vypovídají se z Durdic přes
Náhlík do Dobřína. NZ.1II. 229. Zlostný (hně-
vivý) jako křeček. Nov. Př. 556.

Zlosyn. Z-nové vypovídají se ze Zlosejna
přes Litohlavy do Plačkova. NZ. III. 229.

Zlotřeti při žebrání. Chč. S. 243.

Zlotrovati. Tak se z-val (služebník), že
ho nevím kdy doma hledati. Arch. XIV. 280.

Zlověstný = zlozvěstný. Phľd. 1894. 35.

Zlovládnoucí. Z. velmož. Kká. Puš. 76.

Zlovolný. Z. duše. Chč. m. s. 82.

Zluhať = zlyhať. Slov. Kal. S. 216..

Zlupenatěti = lupenem se státi. Čl. L.
Jos. 36.

Zluskovatěti. Brt. D. II. 427.

Zlutherštiti město. Wtr. Živ. c. I. 118.

Zlútnať niečo = těžce čeho nabyti. Slov.
Kal. S. 216.

Zlý. Dobrých sa moc vmestí a jeden zlý
šetko pohubí. Slov. Zátur. Kdo sám sobě zel.
List. fil. 1895. 302. Zažni zlemu o poludni
sviecu a předca ti neuveři. Slez. Nov. Př.
36. — Z. = spatný. Vz Odplata (3. dod.).
Zlým zlého nezaláceš (nenapravíš). Vck. Val.
I. 110. Zlého (piva) by navařil, zle by po-
chodil. Bl. Gr. 294. Most příliš zlý. 1463.
Arch. XIV. 121. Zlé nikdy neuadbä hľadať,
samo príde. Slov. Nov. Př. 158. Zle zlým za-
haňaju. Slez. Ib. 34.

Zlyliati = selhati. Hlas Halúzkov zlyhal;
Všetky plány zlyhajú (selhávají, klamou); Tu
jej (jí) zlyhal hlas; Co mihne, to zlyhne. Phľd.
1894. 139., 411., 1892. 593., 1896. 727.

Złypnút či złupnúti — s chutí snísti. Brt.
D. I. 10. Cf. Slupnouti.

Zmagnetovati ocel. Bl. Gr. 23.

Zmáhací práce v dolech. Vz násl. Zmá-
hání.

Zmáhání v dolech = znovuotvírání částí
dolů, explosí n. požárem stížených. Ott. XI.
604. a.

Zmárať = umořovati. Slov. Kal. S. 216.

Zmaškrtit se = zprotiviti se. Jídlo se z-tí.
Jimramov. Brt. D. 11. 427.

Zmateřelý. Z. obilí = ztrouchnivělé. Brt
D. II. 427. Cf. Matera (3. dod.).

Zmatlanina. Dostal sem od tebe jen trochu
zmatlaniny (zmatené psaní). Kat. z Žer. II.

Zmazaný. Člověk na cti z-ný. Arch. XIII.
113. Z. líce = barvené. Hus. (List. fil. 1896.
62.).

Zmazati. Kázal ji mastmi z. GR_; Nov. 13.

Zmázdrovatělý. Z. okraj listu. Čl. L. Jos.
29.

Zmehnouti si co = smysliti. U Žleb. NZ.
II. 696.

Zmej, e, f. = aron (rostl.). Slov. Kal. S.
216.

Zrnek = čert, satan, adhuc est in usu.
Bl. Gr. 175. — Z. na Val. — veliký, asi stře-

víc tlustý a dva až tři sáhy dlouhý had s dračí
hlavou. Vck. Val. I. 104.

Zméniti = méně poskytovati. — čeho.
Kráva mlieka zméní. Slov. Čes. 1. V. 424.

Změřiti. Nětřa věřiť, ene změřiť. Slez.
Nov. Př. 254.

Změrka, y, f. = přebytek měřených hor,
jenž k samostatnému propůjčení se už ne-
hodil. Ott. XI. 620. b.

Zmeškanlivě něco činiti. Cel. Pr. m. I.
167.

Změť. Střela, šíp a kámen v změti se
hrnou na Saracena. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 9.

Změtenec. Chč. S. 215., Chč. m. s. III.
35. Cf. Pravdice.

Zmezerování, n. Z. hlavních kržin. Am.
Orb. 100.

Zmezerovatěti. Am. Orb. 100.

Zmieriť sa = smířiti se. Phľd. 1896. 659.

Zmietka, vz Zmítka.

Zmigat, zmignút = prchati. Han. Brt. D.
II. 427.

Zmije. Trhnul sebou, jako by bosou no-
hou byl šlápnul na zmiji. Šml. VII. 234.

Zmijovec, dracontium. Cf. Ott. VII. 904.

Zmilec, lee, m. = zmilelec. Bibl. XV. st.
Vz List, fil. 1896. 78.

Zmina, y, f. = zmínka. O tom nebyla
ani z. Záp. Mor. Brt. D. II. 427.

Zminouti si co. V boj každý dáš se, jak
si ona zmine. Vrch. Rol. XXIII.— XXIX. 65.

Zmístkovatět. Jabka z-la, sflekoyatěla,
začala na některých místech hniti. Us. Ždánic.
Brt, D. II. 427.

Zmistovatěti. Dež sem hôviděla hada,
celá sem z-la (ztrnulá). Záp. Mor. Brt. D. II.
427.

Zmítka. Vz Dokotiti (3. dod.).

Zmizánie těla (hynutí). 1440. Mus. fil.
1896. 451.

Zmízání, n. = rozmazlování. Láska jest
pouhé z. U Plzně. Škar. 46.

Zmizeti. Zmizovati: Háj. Herb. 179. b.
Zmizela s povrchu jako voda v písku. Wtr.
Živ c. I. 134.

Zmlatolený. Z. pole. Vz Mlatolit (3. dod.).

Zmlazovací. Z. prostředek při lesních
kulturách. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306.

Zmlazování, n. Z. lesů (přirozené zalesňo-
vání). Vz Nár. list. 1893. č. 277. 5.

Zmlklosť. O pův. cf. Gb. H. ml. L 66.

Zmlklý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66.

Zmlněný, magnetisiert. Z. ocel. Am. Orb.
47.

Zmlněti, ěl, ění, magnetisch werden. Am.
Orb. 48.

Zmíniti železo, magnetisicren. Am. Orb.
47.

Zmlsaný m. zmlsalý. Dšk. Jihč. I. 7.

Zmoci. Nemôže zmáhat platu, daní a p.
Vých. Mor. Brt. D. II. 427.

Zmocnělý. Enns. 78. B. Cf. Zmocněti.

Zmocněný. Nejsi-li z-ný (= mocný) noty
písně. Bl. (Hostn. 47.).

Zmodřiti koho = ztlouct do modra.
Nár. list. 1894. č. 249.

Zmoch, u, m. = vejce při velikonočním
ťukání, sekání krejcarem) rozsekané. V Zá-
labí. NZ. II. 702.



	514

	Zlomluvce, e, m. Chč. S. 29. Zlomluvec, vce, m. Bl. Gr. 206. Zloosud, u, m. Krs. Moor. 89. Zlořečitel, c, m. Bl. Gr. 206. Zlořečivý. Z-ví vypovídají se z Čertína přes Klejovku clo Pekla, NZ. III. 229. Zlosť. I moudrost je slabá hráz, když se zlosť poblázní. Světz. 1895. 206. c. Zlostný. Z-ní vypovídají se z Durdic přes Náhlík do Dobřína. NZ.1II. 229. Zlostný (hně- vivý) jako křeček. Nov. Př. 556. Zlosyn. Z-nové vypovídají se ze Zlosejna přes Litohlavy do Plačkova. NZ. III. 229. Zlotřeti při žebrání. Chč. S. 243. Zlotrovati. Tak se z-val (služebník), že ho nevím kdy doma hledati. Arch. XIV. 280. Zlověstný = zlozvěstný. Phľd. 1894. 35. Zlovládnoucí. Z. velmož. Kká. Puš. 76. Zlovolný. Z. duše. Chč. m. s. 82. Zluhať = zlyhať. Slov. Kal. S. 216.. Zlupenatěti = lupenem se státi. Čl. L. Jos. 36. Zluskovatěti. Brt. D. II. 427. Zlutherštiti město. Wtr. Živ. c. I. 118. Zlútnať niečo = těžce čeho nabyti. Slov. Kal. S. 216. Zlý. Dobrých sa moc vmestí a jeden zlý šetko pohubí. Slov. Zátur. Kdo sám sobě zel. List. fil. 1895. 302. Zažni zlemu o poludni sviecu a předca ti neuveři. Slez. Nov. Př. 36. — Z. = spatný. Vz Odplata (3. dod.). Zlým zlého nezaláceš (nenapravíš). Vck. Val. I. 110. Zlého (piva) by navařil, zle by po- chodil. Bl. Gr. 294. Most příliš zlý. 1463. Arch. XIV. 121. Zlé nikdy neuadbä hľadať, samo príde. Slov. Nov. Př. 158. Zle zlým za- haňaju. Slez. Ib. 34. Zlyliati = selhati. Hlas Halúzkov zlyhal; Všetky plány zlyhajú (selhávají, klamou); Tu jej (jí) zlyhal hlas; Co mihne, to zlyhne. Phľd. 1894. 139., 411., 1892. 593., 1896. 727. Złypnút či złupnúti — s chutí snísti. Brt. D. I. 10. Cf. Slupnouti. Zmagnetovati ocel. Bl. Gr. 23. Zmáhací práce v dolech. Vz násl. Zmá- hání. Zmáhání v dolech = znovuotvírání částí dolů, explosí n. požárem stížených. Ott. XI. 604. a. Zmárať = umořovati. Slov. Kal. S. 216. Zmaškrtit se = zprotiviti se. Jídlo se z-tí. Jimramov. Brt. D. 11. 427. Zmateřelý. Z. obilí = ztrouchnivělé. Brt D. II. 427. Cf. Matera (3. dod.). Zmatlanina. Dostal sem od tebe jen trochu zmatlaniny (zmatené psaní). Kat. z Žer. II. Zmazaný. Člověk na cti z-ný. Arch. XIII. 113. Z. líce = barvené. Hus. (List. fil. 1896. 62.). Zmazati. Kázal ji mastmi z. GR_; Nov. 13. Zmázdrovatělý. Z. okraj listu. Čl. L. Jos. 29. Zmehnouti si co = smysliti. U Žleb. NZ. II. 696. Zmej, e, f. = aron (rostl.). Slov. Kal. S. 216. Zrnek = čert, satan, adhuc est in usu. Bl. Gr. 175. — Z. na Val. — veliký, asi stře-	víc tlustý a dva až tři sáhy dlouhý had s dračí hlavou. Vck. Val. I. 104. Zméniti = méně poskytovati. — čeho. Kráva mlieka zméní. Slov. Čes. 1. V. 424. Změřiti. Nětřa věřiť, ene změřiť. Slez. Nov. Př. 254. Změrka, y, f. = přebytek měřených hor, jenž k samostatnému propůjčení se už ne- hodil. Ott. XI. 620. b. Zmeškanlivě něco činiti. Cel. Pr. m. I. 167. Změť. Střela, šíp a kámen v změti se hrnou na Saracena. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 9. Změtenec. Chč. S. 215., Chč. m. s. III. 35. Cf. Pravdice. Zmezerování, n. Z. hlavních kržin. Am. Orb. 100. Zmezerovatěti. Am. Orb. 100. Zmieriť sa = smířiti se. Phľd. 1896. 659. Zmietka, vz Zmítka. Zmigat, zmignút = prchati. Han. Brt. D. II. 427. Zmije. Trhnul sebou, jako by bosou no- hou byl šlápnul na zmiji. Šml. VII. 234. Zmijovec, dracontium. Cf. Ott. VII. 904. Zmilec, lee, m. = zmilelec. Bibl. XV. st. Vz List, fil. 1896. 78. Zmina, y, f. = zmínka. O tom nebyla ani z. Záp. Mor. Brt. D. II. 427. Zminouti si co. V boj každý dáš se, jak si ona zmine. Vrch. Rol. XXIII.— XXIX. 65. Zmístkovatět. Jabka z-la, sflekoyatěla, začala na některých místech hniti. Us. Ždánic. Brt, D. II. 427. Zmistovatěti. Dež sem hôviděla hada, celá sem z-la (ztrnulá). Záp. Mor. Brt. D. II. 427. Zmítka. Vz Dokotiti (3. dod.). Zmizánie těla (hynutí). 1440. Mus. fil. 1896. 451. Zmízání, n. = rozmazlování. Láska jest pouhé z. U Plzně. Škar. 46. Zmizeti. Zmizovati: Háj. Herb. 179. b. Zmizela s povrchu jako voda v písku. Wtr. Živ c. I. 134. Zmlatolený. Z. pole. Vz Mlatolit (3. dod.). Zmlazovací. Z. prostředek při lesních kulturách. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306. Zmlazování, n. Z. lesů (přirozené zalesňo- vání). Vz Nár. list. 1893. č. 277. 5. Zmlklosť. O pův. cf. Gb. H. ml. L 66. Zmlklý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. Zmlněný, magnetisiert. Z. ocel. Am. Orb. 47. Zmlněti, ěl, ění, magnetisch werden. Am. Orb. 48. Zmíniti železo, magnetisicren. Am. Orb. 47. Zmlsaný m. zmlsalý. Dšk. Jihč. I. 7. Zmoci. Nemôže zmáhat platu, daní a p. Vých. Mor. Brt. D. II. 427. Zmocnělý. Enns. 78. B. Cf. Zmocněti. Zmocněný. Nejsi-li z-ný (= mocný) noty písně. Bl. (Hostn. 47.). Zmodřiti koho = ztlouct do modra. Nár. list. 1894. č. 249. Zmoch, u, m. = vejce při velikonočním ťukání, sekání krejcarem) rozsekané. V Zá- labí. NZ. II. 702.