515

Zmok v Novohradsku na Slov. Vz Phľd.
1896. 251.

Zmoklý. Z. nebojí sa ďažďa. Phľd. 1893.
702.

Zmoknouti. Kde's zmokol, tam sa suš
(tam se ospravedlni, kde tě nařkli). Phľd.

1894. 256.

Zmola = rokle. Břez. Font. V. 452.

Zmolovatělý. Z. sýr. Wtr. St. Pr. 48.

Zmolovati m. zmolovatěti. Kat. z Žer. 216.

Zmosúravený. Z. šípky = dobre mrazom
doštípané, stiahnuté, umrštené (svraštěné).
V Liptově. Vz Mosúr, Smosúravený (3 dod.).

Zmotalý. Z. mozek. 1599. Wtr. Živ. c. L
207.

Zmotožiti sa. Vz Motožka (3. dod.).

Zmožditi. K GR. přidej: Nov. 35.

Zmraščený = zmraštěný. Slov. Zátur.

Zmraziti. Kaštany zmrazili (vozkové).
Arch. XV. 102.

Zmrkánka. Na z-nce — na večérku, k ve-
čeru. Zlín. Brt. D. II. 427. Cf. Smrkati se.
Za Výb. II. 821. polož: Vz Tov. 57.

Zmrtvolený. Z. lid (zemřelý). Słow. Lil.
Ven. 124.

Zmrzlík peníz, že byl za mincmistra
Zmrzlíka ražen. Gern. Př. 85.

Zmrzlý. Ani zmrzlej košile se nebojí.
Mor. Nov. Př. 626.

Zmučit máslo = stlouci, zmútiti. Phľd.

1895. 184.

Zmušknouti = shlédnouti. Tak to zmu-
škni, která je hezčí. U Žleb. NZ. II. 615.

Zmuť, i, f. = věci pomútěné (zkalené);
trudné myšlénky, smutek. Slov. Kal. S. 216.

Zmutek, tku, m. = nesnáz. Znatel jazyka
nikdv neprijde do z-tku, jako sa má vysloviť.
Phľd. XII. 729.

Zmýdelnatělý. Z. část Vstnk. IV. 150.
Z. tukový obsah buněk. Ib. 94.

Zmýšiat o někoho = hledět ho obehráti,
ošiditi; ukládati o něho. Val. Brt. D. II. 429.

Zmývati = utíkati. Ten zmývá. Brt. D.
II. 428.

Zmyvek, vku, m. = voda, ve které se
kdo umyl. Mtc. 1894. 106.

zň mění se v žň: žiežň m. žiezň, novoč.
žízeň. Gb. H. ml. I. 495.

Znábožněti, ěl, ční. Světz. 1895. 483. b.

Znáčenie, n. = nátka. Phľd. 1895. 446.

Znáčený = nátku mající. Myjava. Phľd.
1895. 446. Cf. Znátčený (3. dod.). — Z. =
uřícený, uhnaný sotva dechu popadaje. Při-
běhl všecek z. Jevíčko. Brt. D. II. 428.

Znachor, a, m. = nadávka dítěti šesti-
nedělce od strigy podvrženému. Phľd. XII. 642.

1. Znak. Padél hore znak a uderil sa
v nos; dolů znak = dolů tvárou. Phľd. 1894.
375. Už je hore znak (znakem) = zemřel.
Phľd. 1894. 372.

Znakomec, mce, m. Pozdravení od zdej-
ších z-mců. Šf. (Mus. 1895. 76.).

Znakoštítý brvonožec, brouk. Vz Klim.
116., Květokras.

Znakovitý — znamenaný. Z-ho sa varuj.
Phľd. 1893. 566.

2. Známě, ene, n. = znamení. Dřevo zna-
menem svým znamenati. 1591. Dml. List. 14,
Rúd. 5. a., Kat. 1413. (List. fil. 1895. 126.):

Když Bóh ostavě púhé z. zaslíbil k němu ně-
kterú milosť dáti tomu, ktož... Chč. Mik. 446.

Znamenati čeho. Znamenajíc lilium pol-
ského (gt.). Ev. seit. 35. Mat. 6. 28.

Znamení. O skloň, u Kroměř. vz Brt. D.
II. 20. Znamení ,osla' dostávali v dřívější době
žáci, kteří ve škole po česku a ne po latinsku
rozmlouvali; znamení ,Turka', kdo latinsky
nesprávně, a znamení ,svině', kdo necudně
mluvil. Jirás. III. 271.

Znamenínoš. Místo 1418. má býti: 1438.
Cf. List. fil. 1895. 140. pod čarou.

Znamenitý; znamenit, a, o. List. fil. 1895.
302.

Známiti. Aby se s ní z-li. 1554. Kosmo-
graf. (List. fil. 1893. 450.).

Známka. Osnova svitá v kuli; kule má
17'/₂ známek, známka 7'/₂ lokte. NZ. IV. 41.

Známkovna, y, f. = místnost, kde se
něco známkami opatřuje. Z. na chmel. Nár.
list, 1896. 23. září.

Známosť lepšia ako peniaze. Slov. Zátur.

Znánko. Nemám ani znánko hladu. Světz.

1894. 586. a.

Znapínati. Kázal nám kuše z. Arch. XIII.
250.

Znásilniti ženu (násilí jí učiniti). XV. st.
Čel. Pr. m. II. 73.

Znátčený, vz Znáčený (3. dod.). Mtc. 1894.
108.

Znáti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 27. Ty
všecko znáš, lépe: víš (v tomto smyslu). Znáš
řecky m. umíš. Bl. Gr. 74.

Znátko. Vo znátko lepší = o poznání,
trošku. Ani znatynko = nic. Zábř. Brt. D.
II. 428.

Zněcka. Na Zněckách, louka u Bedřichova
na Mor. Mtc. 1895. 329.

Znecta, y, f. = zneucta. Kká. Puš. 24.

Zneklidněný, beunruhigt. Mar. Kalasová.
Tři básně dramatické od Maur. Maeterlincka,
Str 37.

Znělec, fonolith. Vz Ott. IX. 348. a.

Zněmělý. Phľd. 1895. 140.

Zněmiti komu co čím. Dýkou ústa mu
zněmil (zabil ho). Vrch. Rol. XVII.—XXII.
109.

Zneslaviti se čím: útěkem. Kká. Puš. 26.

Znětřiti. I znětřil nevěry jich. Ev. atd.

Zneupřimněti = neupřímným se státi.
Nár. list. 1895. č. 234. 2.

Zneuznanec, nce, m. = zneuznaný člověk.
Světz. 1894. 462. c.

Znevládati = umdlérati. Keď kone z-ly.
Phľd. XII. 528.

Zněžněti, ěl, ění. Z. k někomu. Světozor

1895. 571.

Zněžniti koho. Phľd. 1894. 572.

Zniknouti čeho = ujíti čeho. Z. políč-
kuov. Chč. S. 141.

Znímavý. Koně ručí jsou a z-ví. Kub.
Rol. 174.

Zništění statků = zničeni. 1650. L. zasíl.
I. 62.

Znit = zhnit, h odsuto. Brn. Brt. D. II.
167.

Zníti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.
Znitřnosti z ryb; z přisuto. Us. Dšk. Jihč.
I. 38.