Předchozí (515)  Strana:516  Další (517)
616
Zniže z nížiny, z nižní strany, zdola.
Slov. Kal. S. 216.
Znobiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 45. —
co. Zima líce znobí. Kolc. 59. — se. Celý
tejden se z-li (za mrazu lovíce ryby). XVIII. st.
NZ. IV. 102.
Znoj. O pův. cf. Gb. H. ml. L 73.
Znojím, vz Znojem, Brt. D. II. 428.
Znojný. Z. léto. Phľd. 1895. 424.
Znôtiť dovedna = v soulad uvésti. Slov.
Kal. S. 216.
Znovu. Je jako z. zrozen (vyvázl-li z těžké
nemoci). Nov. Př. 625.
Znudenosť. Nár. list. 1894. č. 27. Ned.
záb. Cf. Znuditi.
Znúvať = trápiti koho, dolézati, nuditi.
Slov. Kal. S. 216.
-zo. Subst. ukončená v -zo sklánějí se místy
na Mor. dle vzoru měkkého: v železi. Vz
Brt. D. II. 6.
Zob = píce. Oři pro zob. XIV. stol. Mus.
1893. 336. v. 27.
Zobáčky, pl., m. = zimolez, ligustrum
vulg. Brt. D. II. 504.
Zobák u obuvi. Wtr. Krj. I. 161. Cf. Zo-
batý, Nos.
Žobanovitě. Článek z. ohnutý. Čl. L. Jos.
31.
Zobatec, tce, m., aesulas, brouk. Klim. 381.
Zobatý. Z. obuv, střevíce. Wtr. Krj. I. 34.,
70. Cf. Nosatý, Zobák (předcház.).
Zobidovať sa = mrzeti se. Slov. Kal. S.
217.
Zobka, y, f., jméno slepičí. Tkč.
Zoblený. Z. kraj kladodia. Čl. L. Jos. 25.
Zobnička, nemoc holubí. Ott. XI. 512. a.
Zobol. Hoci so zobolem, nech len so so-
bolem (věnem) = čo je aj špatná, len nech
je bohatá. Phľd. 1895. 583.
Zobrykovať= silně okřikovati. Slov. Kal.
S. 217.
Zobšíměti. Wtr. Krj. I. 584.
Zodkel. Vck. Val. I. 48.
Zogoľ, e, m. = vole. Slov. Zátur.
Zohabiti. Zamrzelo ma, že ma ona z-la
(opustila). Phľd. 1893. 549. Jaký ty mi hlib
dáváš, taký ja ci zohabim. Phľd. 1895. 187.
Cf. Zohaběti.
Zohrditi = zadrhnouti? Prečo ju (zá-
pletku) z-dil? Phľd. XII. 707.
Zohříti. Zohrial ho = dopálil. Phľd. 1894.
373.
Zohřivěti. NZ. III. 326.
Zohýbaný hlas = vycvičený. Bl. (Hostn.
4L).
Zohýňati. Celý les temer z-ňal sa pod.
tlakom vetra a stenal. Phľd. XII. 168.
Zokrvaviti koho. 1418. List. fil. 1895.
221.
Zól, u, m. = sál. U Císařova. NZ. VI. 74.
Zomětat koho = vybiti mu. Zďár. Brt.
D. II. 428.
Zóna. Pomrvená sláma se přemlátí, aby
nezůstaly zony = zrnka v klasech. Jevíčko.
Brt. D. II. 428.
Zondač, e, m. = žiadač. Horn. Spišsko.
Phľd. 1894. 296.
Zondaný, vz Zondati. Kub. Rol. 115.
Zonec, nce, m. — zóna. (3. dod.).
Zoogenní hornina (původu živočišného).
Ott. XL 612. b.
Zoografický. Z. říše, Krok 1892. 368.,
zjev. Stč. P. př. 29.
Zopačiti co. Slez. NZ. IV. 315.
Zopäť sa. Baba sa zopäla (vzepřela) a
provaz potrhala. Phľd. 1895. 327.
Zopatrněti, ěl, ční = opatrným se státi.
Světz. 1895. 559. a.
Zopchyňacka, y, f., vz Stánka (3. dod.).
Zopičeti. Římské dámy hned z-ly (hned
to napodobily). 1594. Zbrt. Tan. 159.
Zopiti. K GR. přidej: Nov. 179. 43.
Zor (Zor? = žďár), pastviny na Frýdecku.
Vz Věst. op. 1894. 20. — Z. = zorání. Role
skutečného zoru dvanáct měřic. 1749. Mtc.
1896. 298.
Zoře. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.
Zóřivý, strč., maturus, pošinuto v alacer
a dále ve furibundus. Vz Gb. H. ml. I. 246.,
Zůřivý.
Zořklivěti si co místo: zoškliviti si co,
š v ř. Gb. H. ml. I. 513.
Zornice, Nepravidelnost z-ce, dyscoria;
štěrbinovitá z., coresthenosis; mimo ústřední
z., ectopia pupiltae. Ott. VII. 123. Nehybnosť
z-ce, immobilitas pupillaris; rozšíření z-ce,
mydriasis; zúžení z-ce, myosis. Ib. 125.
Zortelovati koho, aburtheilen. Světz. 1894.
.309. c.
Zospúd m. zespod. Us. Phľd. 1893. 371.
Zostanoviti. Na čemž by se společně
zostanovili (zůstali). Arch. XV. 187.
Zostrapatený. Kôň z-ný od potu. Phľd.
1895. 301.
Zoškriekati = zakokrhati. Z-ly kohutíky.
Phľd. 1895. 2.
Zošpatiti koho. Hněv z-til ho = učinil
ho škaredým a p. Phľd. 1895. 202.
Zosuchotati = zahustiti. Z-la sláma,
Pbľd. XII. 206.
Zotaviti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75.
Zotic, e, m., vrch v Požúnsku. Phľd. XII.
555.
Zoubečkovatý. Z. výstupek. Čl. L. Jos.
29.
Zoubkovník, u, m.= zubále, vráskovník,
Zahnhobel. Ott. XL 418.
Zoufati. K GR. přidej: Nov. 3.
Zoustní. Z. oznámení, lépe: oustní, ústní.
Bl. Gr. 263.
Zoutfírat ze strč. z-ótvierati, z toho z-uo-
tvierati a z-ňtvírati. Doudl. Kts. 8. (Gb. H.
ml. I. 235.).
Zouvák, u, m. = punt u šněrovačky. CT.
Tkč.
Zovčí, ího, m. = družba, tlampač. U Polné.
Vykl. Svat. 16.
Zověnkovitý. Z. rostliny, amyrillideae.
Am. Orb. 97.
Zpáčejc = více zpět. Dšk. Jihč. I. 42.
Zpačmaný = sešlapaný. Z. boty. Cf. Pač-
mák (dod.). U Žleb. NZ. II. 615.
Zpanéti. Král ho zpaněl. Chč. S. 144.
Zpaprčený = potrhlý. Val. Brt. D. II.
428.
Zpárkovaný. (Lidé) mladí a nezpárkovaní
(svobodní). Nár. list. 1896. č. 239.
Zpartočit sa. Phľd. 1894. 759.
Předchozí (515)  Strana:516  Další (517)