517

Zparušit co = zhotoviti. Jevíčko. Brt. D.
II. 428., 361
Zpátečná, é, f., tanec u Bolesl. Vz NZ.

IV. 528., Tanec čes. (3. dod.).
Zpátečník, a, m., porrhodites, brouk. Z.

okénkovaný, p. fenestralis. Vz Klim. 253.

Zpátek. Kdo chodí po zpátku, kopá otci
a matce hrob. Us.

Zpatrnění exposice. Vz Ott. VIII. 965.

Zperděný. Vyjebená dušez-ná! Arch. XIII.
411.

Zpeskovaný. Wtr. St. nov. 209.

Zpět. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 107. Půjčené
peníze zpět vrátil (zde ,zpěť zbytečné). Phľd.
XII. 171.

Zpětiti. Opět tomu zpítíte. Chč. Mik. 441.

Zpětně. Z. sú (tyto rozomy) proti vašemu
rozomu. Chč. Mik. 478.

Zpětný. Z. věštec = dějepisec. Osv. 1896.
179.

Zpěv. Jeho druhy. Cf. Hostn. 126.

Zpěváček, čka, m., vz Sedmihlásek pták
(3. dod.).

Zpěvný. Z. povinnosť (povinnosť někde
zpívati). Wtr. Živ. c. 946.

Zpěvonec (!), nce, m. = báseň. V. F.
Hřib. Cf. Zpěvona.

Zpěvopláč = vykládání nad mrtvým.
Phľd. 1895. 21.

Zpěvozvučný. Z. háj. Štěpnička. Cf. Mtc.
XVIII. 235.

Zpěvumilovnosť, i, f. Česká z. Wtr. Živ.
c. 953.

Zpíciti se nepravému prikázanie. Chč. S.
152. Vodu v rybníku z. Půh. VI. 144.

Zpievací kniha. Břez. Font. V. 404.

Zpírala, y, m. = kdo se rád zpírá. Brt.
D. II. 428.

Zpívaný. A my hlasem z-ným zpívajmy,
voce praecelsa. 14l8. List. fil. 1895. 437.

Zpívati. Keď sa dám spievať, celá Sielnica
(ves) je moja (řekla žena ze Sielnice). Phľd.
1894. 442. — za koho. Aby za jich duše
Bohu spívali (mniši). Chč. S. 245.

Zpívavý. Z. přízvuk řecký. Vz List. fil.
1896. 173.

Zplantati co = zmásti, pokaziti. Brt. D.
II. 428.

Zplétež. Škodnou z. v těch literách z, s
činí (zmatek). Bl. Gr. 147.

Zplodina. Světlo je z-nou tepla. KP. VIII.
135.

Zplodniti, il, ěn, ění. Ten mé lůno zplodní.
Słow. Lit. Ven. 21.

Zplochatěti, ěl, ění = plochým se státi,
flach werden. Am. Orb. 86.

Zpod, vz Předložka (3. dod.).

Zpodepříti. Koho by z-li u vieře svým
uměním. Chč. S. 261.

Zpodnebie. Blesk bleskne se zpod z-pod-
nebie, de sub coeo. Koř. Luc. 17. 24.

Zpodníček, čku, m. = spodní perlový
věnec na hlavě panny (mívaly dva); svrchní
sloul korunkou, poněvadž míval podobu ko-
runky. Wtr. Krj. I. 375., Arch. XIII. 339.

Zpodpaždí. Vyně z-pod-pazdye hlavu.
DalC 21.

Zpohanilý. Chč. S. 59., 102., Břez. Font.

V. 404.

Zpochabeť = zpochahiti se. Slov. Kal. S.
217.

1. Zpojiti = opojiti. Až sě zpojie. Ev.
seit. 12. Jan 2. 10.

Zpolicajtštiti co: stát. Nár. list. 10. květ.
1895.

Zponáhlať sa = pospíšiti si. Slov. Kal.
S. 217.

Zponiže = zniže. Slov. Kal. S. 217.

Zpopelněti, cineresieren. Sterz. I. 606. a,

Zpostrkati. Nafukují se na ně, nalajú,
zpostrkají. Rokyc. Vlč. Lit. 191.

Zpoušika m. půl = trochu šikmo. Dšk.
Jihč. I. 6.

Zpověď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 28.

Zpovídaly vrah, confessus patricida. 1418.
List. fil. 1896. 102.

Zpovídati se čeho. Má se z. všech svých
hříchův. GR. Nov. 47.

Zpoza. Vz Předložka (3. dod.).

Zpraštiti se = sebrati se. Ráno se mi
(žena) z-ta a pryč (jela). Světz. 1894. 79. c.

Zpražily. Z. chytřec. Chč. S. 108.

Zprdkaveť sa = zaprtiť sa. Slov. Zátur.

Zpřed. Potom mu vám zrazu vlk zpřed
očí zmizol. Phľd. 1894. 203.

Zpřednostění, n. Am. Orb. 101.

Zpřehýbaný hlas = vycvičený. Bl. (Hostn.
41.). Cf. Zohýbaný, Ohbitý (3. dod).

Zprejštělý. Wtr. St. nov. 118. Cf. Naprej-
štělý.

Zpřesievati co. Chč. S. 264.

Zpřísněti. Vlč. Lit. 82.

Zpropitné. 1631. Kat. z Žer. I. 126.

Zprostříti = předložiti, přednésti. Vz
doklady v Kroku 1893. 213.

Zproštěný čeho. Nalezl mater svú zpro-
štěnu nemoci. Alx. Nách. k. XXII. Jinde: od
nemoci.

Zprotivilec krále i obce. XV. stol. Vlč.
Lit. 273.

Zprůhledněti = průhledným se státi.
Vzduch z-dněl. Světz. 1895. 106.

Zprůsvitněti, ěl, ění = průsvitným se
státi. Světz. 1895. 475. b.

Zprznosť. Očistitel všech z-stí(flagitiorum).
1418. List. fil. 1895. 436.

Zpuckovatěti —vpucky se obrátiti. Prach
v peřině z-těl. NZ. III. 12.

Zpukati. Aby se nezpukali jako lahvice
staré od vína silného. Chč. S. 231.

Zpukavý. Dav jim z-vou lodí, data rimosa
navi (děravou). Enns. 32. B.

Zpupně. Toto slovo se Blahoslavovi nelí-
bilo, pravíť o něm: ničemné slovo a affekto-
vané, lépe: zpurně, všetečně, nevážně. Bl.
Gr. 323.

Zpupněmluvník, a, m., inusitatum, praví
Bl. Gr. 170.

Zpupný. Z. města = zeměpanská (opak:
panská). Pras. Řem. 34.

Způsob. Pečivo na zpósob bochtám. Zábř.
Brt. D. II. 287. — Pro malosť jeho z-by
(formy) nedbám. Alx. Nách. k. XVI.

Způsobný čeho. Jeho srdce nebolo spó-
sobné ani jednoho dobrého hnutia. Phľd. 1893.
582. — nač. Na všetko bol spôsobný (ke
všemu způsobilý). Ib. 1892. 233.

Zpusta, vz Cop (3. dod.).

Zpustovati. Krajiny z-val. Enns. 162. A.