518

Zpytatelnosť, i, f. Jg.

Zrácovitý, epileptisch. Phľd. 1894. 493.
Cf. násl. Zrádníkovitý.

Zrada. Lepša rada jako z. Šariš. Phľd.
1895. 377.

Zrádce si i jiným strojí smrť. Kub. Hol.
174. — Z. = nadávka sedlákům. NZ. III. 512.

Zrádník = psotník. Cf. Psotník (3. dod.).
Z. = epilepsie, Phľd. 1895. 90. Léčení ho na
Slov. vz v Mtc. 1894. 103., Phľd. XII. 569.
Cf. Vred (i dod.).

Zrádníkovitý, epileptisch. Phľd. 1894.493.

Zrádný. Z. čekan = ve kterém byla tajně
zastrčena zbraň (kord, rapír a p.). Wtr. Krj.
I. 521.

Zraďsasám, rostl. Cf. Vrštěk. Phľd. 1895.
31.

Zrak. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34., 80.
Léčení špatného zraku ambrožkou (euphrasia).
Mtc. 1893. 146.

Zrakovský. Vz Zrak (božík etc. V. 652. a.).

Zralý. Učiň ny zraly. Modl. 38. (List. fil.
1895. 302.). — k čemu. Oběšenec k hnilobě
zralý. Vrch. v Baudel. 68.

Zrán. Na zráň = ráno, k ránu. Phľd. 1895.
261. Na z. navarila tej zelinky. Ib. 1894. 675.

Zrapoucliovatěti = dostati rapouchy.
Švestky z-ly. Brt. D. II. 377.

Zráti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 40., 80.
O tvarech: zraji, zrej; zrám, zrej cf. ib. 135. —
abs. Již zrá ubohý starec (nebude dlouho
žíti). Bl. Gr. 225.

Zráze = strmá místa v hore. Phľd. 1894.
547. Cf. Sráze.

Zrázeľeč, ľče, m. = rozpustilý hoch. Val.
Brt. D. II. 429.

Zrázely = rozpustilý, nekázaný. Val. Brt.
I). II. 429.

Zraziti. Ten (ovčák), který sloužiti chtěl,
že již se zase zrazil. Kat. z Žer. I. 156.

Zrcadelník, a, m. = zrcadlník. Mrš. 9.,
10., 47.

Zrcadlko, I odsuto = zrcádko a z toho
zrcátko. Gb. II. ml. I. 367.

Zrcadlo. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 80.
Z-dla byla až do XIV. stol. kovová, potom
sklenná; z. ohnivé = vyduté (že jakožto kon-
kavní nástroj ťysikalní zapalovalo); z. kovová
a sklenná v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 110.,
391. Z. lité, vz Mrš. 55., 58., 132., židovské
59., 61., 63., bílé 62., zelené 61., 62. Hádání
ze z-dla, Vz Zbrt. Pov. 87., 89., 90. Hádanka
o z-dle. Vz NZ. III. 37. Které děvče roztluče
z., nevdá se do sedmi let. Us.

Zreb, u, m. = klk. Liptov. Phľd. 1894. 312.

Zřec = zřec. Słow. 165.

Zředlný. Hospodář má býti zředlen, smě-
ren, rozšafen. Št. N. 52., 53.

Zregistrovati = do rejstříku zapsati. Ott.
VIII. 631. b.

Zřejmo = zřejmě. Z. nespě viděl. Pass.
410.

Zřek, u, m. = syllaba. Bl. Gr. 147., 148.

Zření, n. = žřeni. Třebíč. Brt. D. II. 429.

Zrevať, vz násl. Zručať.

Zrevolucionovať koho. Osv. 1896. 370.

Zřézeně = zřízeně, pořádně. Aby se z.
dělalo a mlátilo. Arch. XV. 7.

Zřicadlo, a, n. = zrcadlo. Brt. D. II. 210.

Zřídel = pohyblivá čásť řezačky pod ko-
rytem. Brt. D. II. 454.
Zřídlný, zřídlen. Gb. H ml. L 164.

Zřídlo v. zřídlo, strč. žriedlo, žř v zř. Gb.
II. ml. I. 28., 517. Cf. 3. Víra (3. dod.). — Z.
= otvor. Káď zřídlem obracel vždy k slunci
(Diogenes). GR. Nov. 19.

Zřídloznačný. Z. čáry Hoffovy. Stč. Kon.
27.

Zříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

Zrnatěnka, y, f., melicerta, živočichotvar.
Am. Orb. 103.

Zrnatka, y, f. = zrnatěnka (3. dod.). Am.
Orb. 75.

Zrnce. O skloň. v r. 1440. vz Mus. fil.
1896. 442.

Zrnění, granulace = měnění se kovu roz-
taveného při chladnutí v zrna. Vz Ott. X.
423.

Zrněný uťatokrovec, brouk. Vz Klim. 379.

Zrno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. Vláčí
pole bez zrna (o tlachalovi). Bl. Gr. 305. Do-
hrabala se zrna = pomohla si. 1581. Wtr.
Krj. I. 411. Dovede udělati ze zrnka písku
celou skálu (lhář); Někdy zastaví zrnko pí-
sku vůz (malá překážka má veliké účinky);
Po zrnku i skála se rozdrobí (utrpení nenáhle
ubývá). Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill. —
Z. ječné, hordeolum (nemoc oční). Vz Ott.
XI. 571.

Zrnoštítec, tce, m., rhyssemus, brouk. Vz
Klim. 394.

Zrnoštítý vruboun, brouk. Vz Klim. 382.

Zrnovák, u, m., kámen, Krönel, m. Sterz.
II. 128.

Zrnovaný. Z. práce, Krönelarbeit. Sterz.
II. 128.

Zrnovna prachovny. Nár. list. 1891. č.
197. 4.

Zrnule, holorhagia. Cť. Ott. X. 808.

Zrojtkovaný. Z. listí. Am. Orb. 99.

Zroněnosť, i, f. Z. matky. Phľd. 1896. 3.
Vz násl.

Zroněný. Bola akási zronená = zarmou-
cená. Phľd. XII. 681., 1896. 71.

Zroniti. To ho zroňuje (zarmucuje, leká
a p.). Phľd. XII. 687.

Zrost, u, m. = zrůst. Ze by ty zrosty ne-
postihli (zvýšených platů). 1561. Wtr. Živ.
c. II. 559.

Zrostlice, geranium pusillum, hojí zlá-
mané údy. Mtc. 1894. 19.

Zroutiti. Hlavu někomu sroutiti (zroutiti,
štíti). Rokyc. (Wtr. Živ. c. II. 888.).

Zrubec = jízva. Ve Spiši. Sbor. slov. I.86.

Zručať, zrevať = zařičeti, zařváti, zabu-
četi. Slov. Kal. S. 218.

Zrúditi = zastrašiti, bázně a úcty nahnati,
zkrotiti. Každého po pravdě súdil, protož byl
jest všecky zrúdil, (tak) že jeho všichni po-
slúchali. Arn. 789.-796. (Krok 1892. 438.).

Zrudnouti kde: v tváři. Vrch. Rol. XXX.
20.

Zrúknouti = zařvati. — proč. Obor (obr)
od boľasti zrúkol. Phľd. 1895. 325.

Zrumiti. Blaho dnes z-lo sa jej na veky.
Phľd. 1894. 148.

Zrůstný. Z. obilí = které na poli násled-
kem dešťů vzrostlo (z klasů). 1748. NZ. III.
406.



	518

	Zpytatelnosť, i, f. Jg. Zrácovitý, epileptisch. Phľd. 1894. 493. Cf. násl. Zrádníkovitý. Zrada. Lepša rada jako z. Šariš. Phľd. 1895. 377. Zrádce si i jiným strojí smrť. Kub. Hol. 174. — Z. = nadávka sedlákům. NZ. III. 512. Zrádník = psotník. Cf. Psotník (3. dod.). Z. = epilepsie, Phľd. 1895. 90. Léčení ho na Slov. vz v Mtc. 1894. 103., Phľd. XII. 569. Cf. Vred (i dod.). Zrádníkovitý, epileptisch. Phľd. 1894.493. Zrádný. Z. čekan = ve kterém byla tajně zastrčena zbraň (kord, rapír a p.). Wtr. Krj. I. 521. Zraďsasám, rostl. Cf. Vrštěk. Phľd. 1895. 31. Zrak. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34., 80. Léčení špatného zraku ambrožkou (euphrasia). Mtc. 1893. 146. Zrakovský. Vz Zrak (božík etc. V. 652. a.). Zralý. Učiň ny zraly. Modl. 38. (List. fil. 1895. 302.). — k čemu. Oběšenec k hnilobě zralý. Vrch. v Baudel. 68. Zrán. Na zráň = ráno, k ránu. Phľd. 1895. 261. Na z. navarila tej zelinky. Ib. 1894. 675. Zrapoucliovatěti = dostati rapouchy. Švestky z-ly. Brt. D. II. 377. Zráti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 40., 80. O tvarech: zraji, zrej; zrám, zrej cf. ib. 135. — abs. Již zrá ubohý starec (nebude dlouho žíti). Bl. Gr. 225. Zráze = strmá místa v hore. Phľd. 1894. 547. Cf. Sráze. Zrázeľeč, ľče, m. = rozpustilý hoch. Val. Brt. D. II. 429. Zrázely = rozpustilý, nekázaný. Val. Brt. I). II. 429. Zraziti. Ten (ovčák), který sloužiti chtěl, že již se zase zrazil. Kat. z Žer. I. 156. Zrcadelník, a, m. = zrcadlník. Mrš. 9., 10., 47. Zrcadlko, I odsuto = zrcádko a z toho zrcátko. Gb. II. ml. I. 367. Zrcadlo. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 80. Z-dla byla až do XIV. stol. kovová, potom sklenná; z. ohnivé = vyduté (že jakožto kon- kavní nástroj ťysikalní zapalovalo); z. kovová a sklenná v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 110., 391. Z. lité, vz Mrš. 55., 58., 132., židovské 59., 61., 63., bílé 62., zelené 61., 62. Hádání ze z-dla, Vz Zbrt. Pov. 87., 89., 90. Hádanka o z-dle. Vz NZ. III. 37. Které děvče roztluče z., nevdá se do sedmi let. Us. Zreb, u, m. = klk. Liptov. Phľd. 1894. 312. Zřec = zřec. Słow. 165. Zředlný. Hospodář má býti zředlen, smě- ren, rozšafen. Št. N. 52., 53. Zregistrovati = do rejstříku zapsati. Ott. VIII. 631. b. Zřejmo = zřejmě. Z. nespě viděl. Pass. 410. Zřek, u, m. = syllaba. Bl. Gr. 147., 148. Zření, n. = žřeni. Třebíč. Brt. D. II. 429. Zrevať, vz násl. Zručať. Zrevolucionovať koho. Osv. 1896. 370. Zřézeně = zřízeně, pořádně. Aby se z. dělalo a mlátilo. Arch. XV. 7. Zřicadlo, a, n. = zrcadlo. Brt. D. II. 210.	Zřídel = pohyblivá čásť řezačky pod ko- rytem. Brt. D. II. 454. Zřídlný, zřídlen. Gb. H ml. L 164. Zřídlo v. zřídlo, strč. žriedlo, žř v zř. Gb. II. ml. I. 28., 517. Cf. 3. Víra (3. dod.). — Z. = otvor. Káď zřídlem obracel vždy k slunci (Diogenes). GR. Nov. 19. Zřídloznačný. Z. čáry Hoffovy. Stč. Kon. 27. Zříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. Zrnatěnka, y, f., melicerta, živočichotvar. Am. Orb. 103. Zrnatka, y, f. = zrnatěnka (3. dod.). Am. Orb. 75. Zrnce. O skloň. v r. 1440. vz Mus. fil. 1896. 442. Zrnění, granulace = měnění se kovu roz- taveného při chladnutí v zrna. Vz Ott. X. 423. Zrněný uťatokrovec, brouk. Vz Klim. 379. Zrno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. Vláčí pole bez zrna (o tlachalovi). Bl. Gr. 305. Do- hrabala se zrna = pomohla si. 1581. Wtr. Krj. I. 411. Dovede udělati ze zrnka písku celou skálu (lhář); Někdy zastaví zrnko pí- sku vůz (malá překážka má veliké účinky); Po zrnku i skála se rozdrobí (utrpení nenáhle ubývá). Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill. — Z. ječné, hordeolum (nemoc oční). Vz Ott. XI. 571. Zrnoštítec, tce, m., rhyssemus, brouk. Vz Klim. 394. Zrnoštítý vruboun, brouk. Vz Klim. 382. Zrnovák, u, m., kámen, Krönel, m. Sterz. II. 128. Zrnovaný. Z. práce, Krönelarbeit. Sterz. II. 128. Zrnovna prachovny. Nár. list. 1891. č. 197. 4. Zrnule, holorhagia. Cť. Ott. X. 808. Zrojtkovaný. Z. listí. Am. Orb. 99. Zroněnosť, i, f. Z. matky. Phľd. 1896. 3. Vz násl. Zroněný. Bola akási zronená = zarmou- cená. Phľd. XII. 681., 1896. 71. Zroniti. To ho zroňuje (zarmucuje, leká a p.). Phľd. XII. 687. Zrost, u, m. = zrůst. Ze by ty zrosty ne- postihli (zvýšených platů). 1561. Wtr. Živ. c. II. 559. Zrostlice, geranium pusillum, hojí zlá- mané údy. Mtc. 1894. 19. Zroutiti. Hlavu někomu sroutiti (zroutiti, štíti). Rokyc. (Wtr. Živ. c. II. 888.). Zrubec = jízva. Ve Spiši. Sbor. slov. I.86. Zručať, zrevať = zařičeti, zařváti, zabu- četi. Slov. Kal. S. 218. Zrúditi = zastrašiti, bázně a úcty nahnati, zkrotiti. Každého po pravdě súdil, protož byl jest všecky zrúdil, (tak) že jeho všichni po- slúchali. Arn. 789.-796. (Krok 1892. 438.). Zrudnouti kde: v tváři. Vrch. Rol. XXX. 20. Zrúknouti = zařvati. — proč. Obor (obr) od boľasti zrúkol. Phľd. 1895. 325. Zrumiti. Blaho dnes z-lo sa jej na veky. Phľd. 1894. 148. Zrůstný. Z. obilí = které na poli násled- kem dešťů vzrostlo (z klasů). 1748. NZ. III. 406.