519

Znížený. Jsouc vnitř zlé (lakomstvo) proč
jsi svrchu z-né? Dal. 55. 34.

Zrůžověti. Všetko vôkol mňa z-lo. Phľd.
XII. 49. (Rais. Rod. 122.)

Zrvati koho zač: za uši. Žalm 40 131.
Gr. 326.

Zrýpati. Které z-ly jsú hřebóv ostrosti,
íbderunt. 1418. List, fil. 1895. 216.

Zrzavěti ze rzavý. Cf. List. fil. 1896.159.

Zrzavka, y, f., studánka u Zvoleněvse. NZ.
V. 521.

Zsed = sšed = umřev, zahynuv. AlxB. 157.
(Krok 1898. 152.).

/síliti. První slabiku slova zsilovati. Pal.
(List. fil. 1894. 11.).

Zsinalec, lce, m. = zsinalý. Krs. Moor.
93.

zsk mění se jako sk: milobuzský — milo-
buzští. Gb. H. ml. I. 448.

Zsmraditi se. Aby; se máslo nepokazilo
a nezsmradilo. Kat. z Žer. I. 190.

Zstrouhati. Vezmi jelení roh a zstruže
spal. 1440. Mus. fil. 1896. 272.

Zstydlý. Z. modlitba. Chě. S. 244.

Zsupiti se = rozzlobiti se. Jas. Arch. 1896.
129.

Zsvětiti. Poslední (cierkev) všecko z-la.
Chč. S. 35.

zš mění se v žš: slazší — slažší, mlazší —
mlažší. Vz Gb. H. ml. I. 494. — zš mění
se v žč a toto dále v žšč, žšť: rozšiti — roz-
čiti — rožščiti — rožštiti. Ib. — zš splývá v š:
šlechtily m. zšlechtilý, rozšafný — rošafný. Ib.

Zšarpaný čo strom u cesty (otrhaný). Phľd.
1396. 698.

Zšelmilosť. Bl. Gr. 280.

Zšířij. V. Kal. 312.

Zšlečhtile. Mill. 16. b. (List. fil. 1895.
121.).

Zšpiniti. (Potom) ihned ta košile se zšpiní
(zašpiní). GR. Nov. 77.

Ztvištěti v V. 475. b. oprav v: Zšvištěti.

Ztamocúd = odtamtud. Slov. Nár. list.
1896. č. 36.

Ztamodtud = odtamtud. Věst. op. 1893.
19.

Ztamvon = tam z venku. Slov. Kal. S. 219.

Ztavený. Z. sníh. Vrch. Rol. XXXVII. 41.

Ztázati. Ztázal sě jest od nich o postavě
jeho. Alx. Nách. k. XVI. Jinde: zpytal, tá-
zal se.

Ztek proti němu učinil (stekl ho). Alx.
Nách. k. XXII.

Zteknouti. Nohu si (pádem) navinul, že
mu ztekla (otekla). Arch. XV. 46.

Ztesati trámy (otesati). Arch. XV. 93.

Ztia. Cf. Zkial (3. dod.).

Ztíjžij = stíží. Háj. Herb: 4.

Ztleštiti = stlouct. Někoho až do pláče
z. Arch. XIV. 56.

Ztlouštij. V. Kal. 312.

Ztlúští = ztlouští. Gb. Km. -a. 22.

Ztmíti. Tíž muky mu ztměla ducha. Kká.
Puš. Roz. 97.

Ztočiti se kam. K uchu hlahol gajd se
ztáčí. Pokr. Mrt. z. 42.

Ztopiti co. Přikázal, aby zdi zbořili a z-li.
Alx. Nách. k. XXX. — co kam. Dřív do
těchto mých prsou ocel ztopí (vrah). Cch. Otr.

47. V taký zmatek (ho) ztopí (vrhne). Vrch.
Rol. XXIII.—XXIX. 161.

Ztovárniti výrobu (po způsobu továren
provozovati). Nár. list. 1893. č. 262.

Ztracenůška, y, i. = stračí nožka, stračka.
U Místka. Čern. Př. 57.

Ztratiti. Z-til jsem za ním pěkných pár
zlatých. Bit. D. II. 289. Bojíce se těl i statkův
z. na hrad se stěhovali. Břez. Font. V. 361.

Ztráviti. Když se kdo ztráví (otráví) hu-
bami. Háj. Herb. 140. b.

Ztrávník, a, m. = člověk jídlu oddaný.
GR. Nov. 90. 30.

Ztravný. Pakli (kdo) sobě kúpí krmě tři,
jest to již velmi bohatý a z. Kabt. 33.

Ztruskovatěti. Seno z tí. Us.

Ztučnatěti = ztučněti. Schb. Nád. 5.

Ztučnělý. Z. srdce. Vstnk. IV. 102.

Ztučněni. Kysiologické a pathologické z.
Vz Vstnk. IV. 92.

Ztud = odtud. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX.
185.

Ztuhlý. Na daske s. = mrtvý. Phľd. 1894.
372. — jak: v led. Černý Ccnci 132.

Ztupělý cit. Brab. 74.

Ztuplosť, i, f. Krs. Moor. 88.

Zub. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82. Zuby:
detské, teľacie, mliečne, múdre, volské, hry-
záky (přední), črenové (zadní), očné, kolozub.
Phľd. 1891. 377. Umělé zuby měly již Rimanky
atd. Vz Wtr. Krj. I. 100. Pomoc od bolení
zubů. Cf. NZ. III. 525. (pověry), Mtc. 1893.
147., Phl'd. XII. 564., Zbrt. Pov. 49., 64. Kdo
včas vstáva, vytiera si zuby (má co jísti), kdo
neskoro, vytiera si oči. Slov. Zátur. Už mu
narástly múdre (druhé) zuby; Tak mu bolo
teplo, až sa mu zuby pocily (potily); Poznajú
si zuby (budou se míti rádi); Na prázdno
zuby mu kleply (nic nedostal); Má z. naňho
(zlosť); Ked sa snívá dakomu, že mu zub vy-
padol, umře niekto z priatelov; keď i krv
tečie pri tom, niekto z rodiny. Phľd. 1892.
174., 560., 1894. 377., 714. Nemá, oč by zuby
zavadil; Nemá čo pod zuby (dáti). Mor. Nov.
Př. 627. — Z. = česanie vlasov nie hlboko
do čela. V Honte. Phľd. 1894. 311. — Z.
babí, vz Smetaník (3. dod.).

Zubáč, e, m. = pes. Lerm. II. 143.

Zubačka, y, f. = žena mající veliké zuby,
zubaňa. Phľd. 1894. 377.

Zubák, a, m. = zubáč. Phľd. 1894. 377.

Zubaňa, č, f., vz Zubačka (3. dod.).

Zubatcový tlustohlavec, brouk. Vz Klim.
62.

Zubatec, letoun hmyzožravý, desmodus.
Vz Ott. VII. 383.

Zubatosť listu. Čl. L. Jos. 19.

Zubatý. Z. chlapec = nepodajný, do bitky
hotový. Phľd. 1894. 377.

Zubavkář, e, m., Zahnleistenhobel, m. Cf.
Ozubník. Ott. XI. 419.

Zubec, bce, m., colobicus. Z. lemovaný, c.
marginatus. Vz Klim. 349.

Zúbky kúpit = čipky. Phľd. 1894. 614.

Zubni. Lidové léčení zubních bolestí. Vz
NZ. V. 571.

Zubník, a, m., teredus, brouk. Vz Klim.
351.

Zubno, a, n. = udidlo. Zlín. Brt. D. II.
452.