520

Zubolékařský. Z. škola. Vstnk. III. 828.

Zubonohý. Yz Vodan (3. dod.).

Zúbor, u, m. = síto na obilí. Slov. Kal.
S. 219.

Zuborohý velkočlenec, brouk. Vz Klim.
259.

Zuboštítý. Vz Temnook (3. dod.).

Zubovačka, y, f. = ozdoba mužského
klobouku vedle šňůrek. Slov. NZ. III. 400.

Zubový. Z. skřecht. XIV. stol. Mus. 1894.
84. Z. bolesť. 1440. Mus. fil. 1896. 268.

Zubra, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
178.

Zubrec, brce, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 178.

Zubrovať = obilí zúborem čistiti. Slov.
Kal. S. 219. Cf. Zúbor (3. dod.).

Zuditi maso. Kat. z Žer. I. 190.

Zúfalec, tyrannus. 1418. Vz List. fil. 1896.
109.

Zuhlatěti. Velkým teplem z-la. Vrch. Rol.
I.—VI. 150. Cf. Zuhelnatěti.

Zumbidlo, a, n. = slombidlo. Brno. Brt.
D. II. 429.

Zumpidlo, a, n. = třeštidlo, divoch. Záp.
Mor. Brt. D. II. 429.

Zuna. Dle Gb. II. ml. I. 246. chyb. m. zůna.

Zuňati. Tolko mi za ušima klábocil, až
mi v hlave z-lo. Phľd. XII. 697.

Zuněti. Aj jich jazyk zuněl (zněl) iným
prízvukom. Phľd. 1895. 144.

Zungať, zungnúť = s třeskotem buchnut,
dupotat, s hukotem padnúť. Cf. Zunkati. My-
java. Phľd. 1895. 445. Len tak to z-lo, jakoby
v sto mažiaroch mak tĺkol. Phľd. 1896. 210.

Züngel Eman., spis. 1840.—22./4. 1894.

Zunkat, zunknouti. Houser ho zunk do
nohy (štípl). Mor. Čes. 1. V. 461. Cf. předcház.
Zungati.

Zunovati. Všetkým z-val som sa pre svoju
biedu. Phl'd. XII. 236. Tam často.

Zupravdy ze: z-o-pravdy bylo z-ó-pravdy,
zuopravdy, zůpravdy (psáno zupravdy). Doudl.
Kts. 9. (Gb. H. ml. I. 235.). U mor. Kruml.
NZ. IV. 542.

Zuřivě. Bl. Gr. 215.

Zúrivý. Bl. Gr. 280. Tvář zuřivá. Br. Jer.
3. 12. Cf. Zóřivý (3. dod.). Tedy chybně: zu-
řivý. Gb. H. ml. I. 246. Nyní vyslovujeme zu-
řivý m. zůřivý. List. fil. 1895. 88.

Žuro = zhůru. Brt. D. II. 113.

Zurputněti = urputným se státi. Světz.

1895. 43.

Zuručiti, zurukovati koho. Arch. XIII.
524.
Zúskostlivěti = úzkostlivým se státi. Osv.

1896. 797.

Zůstati z: z-óstati. Gb. II. ml. I. 235.

Zústávací. Z. pokoj (kde se bydlí). Světz.
1895. 486. b.

Zutíkati. Někteří na věž kostelní z-li.
Břez. Font. V. 538.

Zúverený = zúvěřilý. Slov. Zátur.

Zuzamykati co. Hudc. 99.

Zuzaník. Bílovský v XVIII. stol., Rosa-
cius Adam. Rathauz nový v mě. Sušici. 1619.

Zuzanka = nějaká sukně. 1586. Wtr. Krj.
I. 396. — Z., teucrium chamaedrys, rostl. Mtc.
1894. 19.

Zúzkostnělý. Z. duše. Cerný. Cenci. 51.

Zúženec, nce, m., sphenoptera, brouk. Vz
Klim. 416.

Zúžení. Z-ním nazývám změnu dlouhého
é a é (ie) v í: hriech — hřích, stéblo — stý-
blo. Vz Gb. H. ml. I. 122.

zv přesmyknuto: zvláště. Cf. Gb. H. ml. I.
549. Ve zv v přisuto: zvostatek, zvostat. Dšk.
Jihč. I. 28.

Zváclavěti = Čechem se státi. Nár. list.
1893. č. 268.

Zváčka, y, f. Z. na pohrab. Phľd. 1895. 16.

Zvadlati. Nesmieli k niei z., ale bude tak
vzhledati. XIV. stol. Mus. 1893. 338.

Zvadlý. Byl na smrť zvadlý. Wtr. St. Pr.
26.

Zvadřit = uslyšeti. Co v dědině zvadří,
všecko donese. Zas cosi navadřils na mne =
namluvils. Zlín. Brt. D. II. 429.

Zvandřiti. Hodně toho zvandřil = na
vandre zkusil. Zábř. Brt. D. II. 429.

Zvannutý. Keď sa narodzí dzieťa v su-
chotách, je z-té (sešlé). Mtc. 1894. 103.

Zvápnitelný, calcinabel. Sterz. 585. b.

Zvárač, e, m. = žula (rozpálenými z-či
zahřívají vodu na louh perouce). Trenč. Phľd.
1893. 472.

Zvárať. Darmo si sa v potu zváral. Phľd.
. 529.

Zvarek, rku, m. = svařenina. Tým zvar-
kom má sa umyt nemocný. Mtc. 1894. 22.
Vzal ho do z-ky = dopálil ho. Phľd. 1893.
373.

Zvárka, y, f. = káď, ve které se prádlo
spáruje (zvára). Slov. Kal. S. 219.

1. Zváti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 85., 75.
Zvu m. zovu v Rkk. Vz Mus. 1896.253., List.
fil. 1896. 330. Potom se zůví a ponoukají.
XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 832.

2. Zváti. Zvěje hrách = uteče. Brušp.
Hledíková.

Zvazknouti = zvlhnouti. Brt. D. II.354.
Vz Odvazknouti (3. dod.).

Zvečerený, vz Drichmať (3. dod.).

Zvědavost' špatná ctnosť. Čes. 1. V. 159.

Zvědavý. Byl zvědav jako straka. Šml.
VIL 150.

Zvedený = uvedený. Požívá mé vsi, tu
kdež sem já právem zveden. Půh. VI. 8.

Zvěděti co do koho. Ty zvěda do mne,
že já nepřijímám tvého učení. Chč. Mik. 422. —
se. Však sa zvíš. až ma nebude. Jicko. Brt.
D. II. 429. — co. Zvězte písmo (hledejte
v něm). Ev. víd. 55. Joh. 5. 39. Scrutari.
A kněz Thas zvěděv ty peníze i musili jemu
ty peníze položiti. Půh. VI. 250.

Zvegetativěti. Čl. L. Jos. 41. a j.

Zvejkat = zvykati. Žďár. Brt D. II. 246.

Zvel, a, o, místo vzal (přesmyknutím). Ge-
mer. Pastr. L. 146.

Zveľädovanie, n. = zveličování. Phľd.
1893. 392.

Zveľba, y, f. = paráda. Han.

Zvelibat se = zotaviti se z nemoci, z ne-
štěstí, ze škody. Jevíčko. Brt. D. II. 429.

Zver, a, m. = zvíře. Slov. Kal. S. 219.

Zvěř. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 21.

Zvěrčia kapusta, vz Zajačí zelí (3. dod.).

Zvěřecí t. j. hvězda = večernice. Jak za-
sviti zvěřeci, zvěř vechazi na pastvo. Pro-
stej. Brt. D. II. 429.