522

cierkevných umře. Phľd. 1894. 714. Čim menši
zvonek, tim jasnější hlásek. Slez. Nov. Př.
81. — Z. = částka. O citatu cf. Mnč. Ev. víd.
80. Luc. 24. 42.

Zvonař. Z-ři hlavně čeští. Vz Osmý pro-
gramm čes. realní školy v Budějov. za r. 1892.
Napsal Jos. Braniš.

Zvonárna, kde zvony lijí. XVI. stol. Hrš.
Nách. I. 509.

Zvoneček, campanula, rostl. O jeho moci
cf. Vck. Val. 1. 159. — Z., hypericum, rostl.
Vz Zděšenec (3. dod.). — Z., vz Žabí mléč
(3. dod.). — Z., čka, m. = dítě matky stále
se držící. Jevíčko. Brt. D. II. 429.

Zvonečkový. Z. peníze (kostelní) = z.
příjmy. Mtc. 1894. 356. Cf. násl. Zvonkový.

Zvonečník, a, m.. Glockenist (hrající na
zvonkový stroj). Sterz. I. 1115.

Zvonek, cyinbalum (lat.). Zvonky dopro-
vázeli staří hry. Vz Zbrt. Tan. 36. — Z.,
loxia chloris. Brt. D. II. 495.

Zvonění. Kdo kouří při z., tomu prý vy-
padaj í zuby. Zďár. Nár. list. 1894. č. li. odp.
feuill. Z. proti mračnům. Cf. Zbrt. Pov. 122.,
123.

Zvoničky úkol (zvoníka). Nár. list. 1895.
č. 72. feuill.

Zvonictví, Glöckncrposten, m. Sterz. I.
1115.

Zvonítkoyý. Z. telegraf. Vstnk. III. 17.

Zvonkajší = venčí. Z. úder. Phľd. 1894.
24.

Zvonkový. Z. samotič (isolator) elektr.
proudu. KP. VIII. 125. Z. peníze. 1686. Věst.
op. 1894. 47. Cf. Zvonečkový.

Zvonník, místy se vyslovuje zvoník. Cť.
Gb. II. ml. I. 374.

Zvonno. Z. sa zasmiala, Phľd. 1894 98.

Zvonohlík. Vz Z. v druhých dodatcích.
Mimo to jmenuje se: semeňák, semeníček, vo-
vísek, vrzlík. Cf. Brt, D. II. 494.

Zvonok, nku, m. (zvonek) = tulipán. Phľd.
XII. 476.

Zvonový. Z. navodič ve stroji elektr. Vz
KP. VIII. 100. Z. dynamo. 1b. 101.

Zvošívat = za uši, za vlasy vytahat. Záp.
Mor. Brt. D. II. 429.

Zvoucí. Z. list = zvací. Kat. z Žer. I. 246.

Zvraceti. Bude z., paní manda bude mít
škodu. Us.

Zvrásnený. Z. horstvo (zdvižené, zvlněné).
Ott. XI. 646.

Zvratiště, ě, n. = místo na břehu ke klo-
pení lodí, Brabank, f. Sterz. I. 541. b.

Zvrátníkový. Z. krajina. Ztk. 10. (3. vyd.).

Zvrcti, spr. zvrci. Bl. Gr. 257.

Zvrglý = zvrhlý, sražený, nakyslý. Z.
mléko. Brt. D. II. 129.

Zvrhlictví, n., Bastardschaft, f. Sterz. I.
397. a.

Zvrhlictvo, a, u., Bastardensippschaft, f.
Sterz. I. 397. a.

Zvříti čím. Srdce novou láskou zvřelo.
Phľd. 1895. 93.

Zvršina, cf. Svršec (3. dod.).

Zvršiti co: něčí bídu. Čch. Otr. 69.

Zvrtanie = tanec. Dal sa do z-nia. Slov.
Phľd. 1896. 258.

Zvrtati. Jako sa zvŕtali (psi — točili), zbá-
dali-li sedliaka. Phľd. 1895. 323. Zvŕtal sa

len okolo tej dievky; Zvŕta sa po izbe. Phľd.
1895. 385., 1891. 387.

Zvrtel. Ošemetný z. Chč. S. 312.

Zvrtka, y, f. = zvrtlík, obrtlík, premetací
kolo. Slov. Kal. S. 220.

Zvrtlavý. Svatú řeč (Kristovu) svými z-mi
hlavami glozují. Tov. (Vlč, Lit, 205.).

Zvrženina, y, f., vz Úmłaď (3. dod.).

Zvučka, y, f., symphoriia. 1418. List. fil.
1895. 211. Cf. Zvučba.

Zvuk. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48., 82.

Zvukomalba, y, f. Vz Ott. XI. 830. b.

Zvukopisný. Z. přístroj. Nár. list. 1894.
č. 224. 1.

Zvukopodobnosť, i, f. Onomatopöie. Sterz.
II. 468.

Zvukopodobný, onomatopoetisch. Sterz.
II. 468. Vz Zvukodobný.

Zvukoslovný. Z. změna slov. Věst. op.
1894. 43.

Zvukovědec, dce, m., Akustiker. Sterz. I.
118.

Zvukový. Z. telegrafie, Schalltelegraphie.
KP. VIII. 240.

Zvyčajno = obyčejně. Phľd. 1896. 120.

Zvyhledati. Skrýše zvyhledávali. 1742.
Mtc. 1896. 129.

Zvyhlídati co odkud. Z tváří zdal nej-
skrytější tajnosti. Světz. 1893. 38. a.

Žvyjebeny. Z. zrádce. Arch. XIII. 352.
Dával mně padúchy z-né a manželce mé kurvy
kurevské. Ib. XIV. 277.

Zvyk. Z. horši ež byk; býka zažiněš a
zvyka nějza. Mor. Nov. Př. 224., NZ. V. 544.

Zvyknutý = zvyklý. Z. oko nač. Phľd.
XII. 529.

Zvykosloví. Cf. Zbrt. Pov. 5.

Zvykoslovný. Z. studium, Zbrt. Pov. 5.,
obrázky. Vz Mus. 1893. 646.

Z vykovati, solere. Tuto zvykují všichni
spravovati, hic solent omnes regi. l4l8. List.
lil. 1896. 203.

Zvymnout. S tým zvymneš (na tom zbo-
hatneš)! Přer. Brt. D. II. 430.

Zvymořený bídník. Bl. Gr. 224

Zvymotaný bídník. Bl Gr. 224.

Zvýskotati. Dievčence z-ly. Phľd. 1895.
148. Cf. Zvýskati.

Zvystydnouti. 1549. Wtr. Živ. c. I. 453.

Zvýšenec, nce, m., cyrtotriplax, brouk.
Z. dvojskvrnný, c. bipustulata, dvojznaký,
binotata. Vz Klim. 309.

Zvýšij. Háj. Herb. 115.

Zvyšisvět, a, m. = kdo zvyšuje, povznáší
svět. Am. Orb. 109. Cf. Kazisvět.

Zvýšiště, ě, n. = výstupek, Podium, n.
Sterz. II. 560.

Zvyšný. Připomenuli si, že jedna z dvou
kariet bola zvyšná (přebytečná). Phľd. 1896.
570.

Zvyvedený. Jdi k zvyvedenému (čertu).
Bl. Gr. 319., 224.

Zýka, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

Zym = země. Laš. Brt. D. I. 102.

Zývati na koho v Rkk. Cf. Gb. Kuk. 553.,
Mus. 1896. 259., 266., List. fil. 1896., 339., 848.

zz splývá v z: rozlobit m. rozzlobiti; byl
to zrady zvěděl (m. z-zrady). AlxB. I. 29. Vz
Gb. H. ml. I. 493. — zz mění se v zď: roz-
ďavil hubu m. rozzavil. Ib. 494.