Předchozí (522)  Strana:523  Další (524)
523
Zzetka. Sobě všu noc zzetky nedal. AlxBM.
187. Prk. v Kroku 1894. 177. čte: Sobě všu
noc setky nedal = ani oka nezavřel. Cf. Se-
tknouti v 2. dod.
splývá v ž: rožíhat m. rozžíhať. Us.
Bartch. — mění se v žď: žďár ze z-žár.
Gb. H. ml. I. 494.; v žž: žžessil m. zžesil. Ib.
Zžáhaný rukáv. Wtr. Krj. I. 324. Cf. Zžá-
hati.
Zžaslý. Z. to chvíli zřel. Zvič. Mlt. 14.
Cf. Zžasnouti.
Zžasnouti nad čím. Nad krásou jeho
zžasne příroda. Brab. 40.
Zšesiti za Zžeru oprav v: zžesiti.
Zživiti. (Buoh takového) zživí po těch
škodách. Chč. S. 95.
Ž praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 318. —
Ž. se psalo: z: znazil (snažil); f': zbofie; fj':
kaffdy; s: kase; zz: mozzem; ž: žena (podle
Hus. pravopisu); ź a ž: žediecz sě, žiezen;
zi (od XV. věku): zie jest. Vz Gb. H. ml. I.
515., Mus. fil. 1896. 422. — Ž změněno jest
a)  v z: zezule m. žezule, Gb. H. ml. I. 517.;
na Zábř. ve slovese vohlížet se: vohlízí se,
u Kruml.(mor.): řizavý, Brt. D. II. 130., 210.;
b)   v č: Žrnosěky — Černoseky; c) v ř, r:
krádeř (cf. Mus.fil. 1896. 438.), drůbeř, ne-
borák m. nebožák (Pastr. L. 145); d) v h:
žrebec slov. — hřebec, hřiedlo — hřiedlo, Gb.
H. ml. I. 517.; e) v j před sykavkou, je-li
mezi samohláskou a sykavkou: uj (už) som
tu, Kts. 18., oheň zajžen (zažžen) jest, nay-
drajší (nejdražší), bojský (božský), Gb. H. ml.
I. 516., sejžiž m. sežžiž, Mus. fil. 1896.438.
(r. 1440), uj se (už se), aj se (až se), na Žďár-
sku [místy přechází v z: uz měla = už s'
měla (Sklenné), čízci m. čížci (čižek)], Brt.
D.H. 250., aj se vrátím (Radošov), ib. 210.,
uj snědl, aj zasejc, nej zavře, u Jemnice, ib.
269. Cf. ib. 279., 17., I. 14. Na Slov. místy
před š v š: ťaššje (taž-šje). Pastr. L. 146.
Tamtéž bývá místo z: lúbežný. Ib. 145. Jak
se mění v jihozáp.Čech., o tom vz v Dšk.
Jihč. I. 42. nn.—Ž. se přisouvá. Vz Dšk.
Jihč. I. 43. — Ž. se odsouvá: vdy, dycky m.
vždy, vždycky. Us. Cf. Gb. H. ml. I. 519., Dšk.
Jihč. I. 43. Ze skupiny žž někdy: zazení =
zažžení. 1440. Mus. fil. 1896. 438. — Ž. pří-
klonné.
Cf, Bl. Gr. 111.
Žába. Z. hospodyně (domácí). Vz Vek. Val.
I. 106. Malá ž. sa "veľkej vody neľaká. Phľd.
XII. 559. Pod skalou ryba lebo žába (nejisté).
Phľd. 1894. 441. Na žábě si málo nastříháš.
Vck. Val. I. 110. Pred žabou treba ústa za-
vreť, aby neprečítala zuby, nebo človek by
len toľko žil rokov, koľko mu zubov načítala.
Phľd. 1894. 713. Hra na žáby. Kluci čapnou
k zemi a skáčou za sebou křičíce: kuňk,
kuňk, kuňk! Mor. NZ. III. 23. Krk hlavu
nesní, žába zajíce nedohoní (o nemožnosti).
Mor. Ces. 1. V. 422. Zaba nebude bez kaluže;
Zaba kałužu najdě; Je žabě po bruch (malý);
Sedl, jak žába na měkkotu (dostal se na dobré
bydlo). NZ. V. 545., 543. — Ž. = pajeď. Ho-
jení jí. Vz Mtc. 1894. 103. — Ž. = tobolka,
na peniaze s otvorom, jako žabia papuľa. My-
java. Phľd. 1895. 445.
Žabant, a, m. = převzdívka hochům =
slota. Vých. Mor. Brt. I). II. 430. Cf. Žabnál
(3. dod.).
Žabařská = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).
Žabí. Ž. mluva. Cf. NZ. III. 331. Když ž.
peřiny (žabinec) plují prostředkem potoku,
bude suchý rok; pakli u kraje, bude mokrý
rok. Vck. Val. I. 163. — V bot. Ž. kvítka,
kozí dríst
(laš.), konopka (dle podoby listů),
anemone nem. Cf. Brt. D. II. 499. — Ž. květ,
řeřucha,
cardamine. Ib. 501. — Ž. mléč,prýšč,
mléč, žabí mléko, hadí mléko, kaní mléko,
svatojanské zvonečky
(Zábř.), euphorbia cy-
parissias. Ib. 502. — Ž. tráva, řisa, vodní
plešina. Ib. 504. — Ž. oči, rybí očka, žabí
kvítí,
myosotis palustris. Ib. 505. Dle Phľd.
XII. 645. plevel v obilí. — Ž. korálky = žabí
oči. Ib. 505. — 7,. klepeto — žabí oči. Ib.
Žabička, ohnivá kuňka, bombinator igneus.
Mtc. 1894. 332.
Žabina (Jevíčko), horyl; (val., laš.), gorýč
(Lubná u Kroměř.), psí huba (Frýdlant), ža-
binec
(Zlín.), agaricus torminosus, houba. Brt.
D. II. 511.
Žabinec, vz Žabina (3. dod.). — Ž. v ža-
ludku = šlem. Brt. D. II. 491. — Ž., ves
v Trenčan. Phľd. 1895. 603.
Žabinky, vz Žabí oči. (3. dod.).
Žabírky. Také mor. Brt. D. II. 492.
Žabiti. Keď sa lichva (dobytek) žabí (kape,
sliní). Phľd. 1895. 493.
Žabka = hřeb, který se mezi lišní a kolem
do.osy zastrkuje,aby se lišeň netlačila. Brt.
D. II. 446. — Ž. nebo hašpa — železná
skoba ve vrchních grifinách vozu přibitá, do
kterých se zastrkují oblouky (obruče) na
plachtu. Ib.
Žabnál, a, m. = žabant (3. dod.). Brt. D.
II. 430.
Žabnik, echiuodorus, rostl. rod. Vz Ott.
VIII. 445. a.
Žabokreky, obec v Trené. Phľd. XII. 340.,
70.
ŽabokrtsF. Vz Nár. list. 1894. č. 160.
Žabomyší boj. Nár. list. 1894. č. 83.
Žací. Z. stroje. Vz Ott. XI. 662. a,
Žačkó = sáček. NZ III. 403.
Žadany, obec v abauiské stol. Phľd. 1895.
383.
Předchozí (522)  Strana:523  Další (524)