525

Žáružík, u, m., vz předcház. Žarúž.

Žaružina, y, f., vz předcház. Žarúž.

Žateč, .tče n. če (tč v č). K městu Žiaci.
Posud k Zači, v Žači; od toho i chybný nom.
Zač, f. Gb. H. ml. I. 394. Du do Žače.U Zbi-
rova. Dr. Jedlička.

Žbán m. džbán, d odsuto. Gb. H. ml. I.
411.

Žbánky, pl., m. = pukače, lychnis inflata.
Brt. D. II. 504.

Žbar = džber. Phľd. 1893. 53.

Žbelec, lce, m. = řbelec, hřbelec. Dšk.
Jihč. I. 11.

Žber m. džber, d odsuto. Gb. H. ml. I. 411.
Žběračka m. sběračka. Us.
Žblonit = žvaněti, bláboliti. Jevíčko. Brt.
D. II. 430.

Žbľuňa, dle Bača = hlupák. Brt. D. II.
430.

Žbŕlať = čbŕlať, přelívati. Phľd. 1893. 53.

Žbronda = řídká polévka n. káva, vůbec

něco tekutého. U Žleb. NZ. II. 696. Cf. násl.

Žbřuľa = chatrná polévka. Val. Brt. D.
II. 485.

Žbrynda, y, f. = brynda. Ž. fabričního
vína. Phľd. 1896. 527.

ŽC mění se v žť (spodobou šť): dat. po-
rážce, z toho dial. porážtč. Gb. H. ml. I. 501.

žč mění se v žť: nebožčík — nebožtík. Vz
Gb. H. ml. I. 522.

žď m. ž: paždie, brachium. Lact. 25. a. Pod
paždí, Us., paže; ždieti. ždrnu m. žieti, žmu;
drážditi v. drážiti. Gb. H. ml. I. 409.

Ždánice, e, f. = bramborová kaše. Brn.
Brt. D. II. 486.

Žďár. Cf. Gb. H. ml. I. 430., 527., 495.

Žďarák, a, m. = rýpal. Mor.

Žďarovec, vce, m., carrarischer Marmor.
Am. Orb. 64.

Zdáti v strč. často se objevuje. Vz Dob.
Dur. 125. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Ž. čeho
v Rkk. Vz List. fil. 1896. 345.

Žděrcat = drcati. Záp. Mor. Brt. D. II.

430.

Ždi = ždy, vždy. V Čadě. Phľd. 1893. 372.

Ždiar, u, m. = žula. Slov. Kal. S. 220.

Ždibec, cf. Štibec (3. dod.).

Ždieti, ždmu, žieti, žmu. Vz Ždíti, žď, Gb.
H. ml. I. 409.

Ždímati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.;
Zdieti.

Ždóchnót koho = strčiti, šťouchnouti.
Brt. D. II. 90.

Žduchancovati koho = žduchance mu
dávati. Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

Ždy = vždy. Jastrabie. Phľd. 1893. 427. —
Us.

Ždycky = vždycky. Us., Pastr. L. 149.

Že spojka jest neutrum zájmena vztažného.
Vz Kla. Sklad. 144. pozn.

-že mění se v Morkovicích a v okolí v-ži:
s věži. Brt. D. II. 62.- 63.

Žebernatky, ctenophora. Vz Ott. VIII.
807.

Žebračina = babinec u kostela. Věst. op.
1894. 44.

Žebrák dle Šf. I. 274. od Sabiri, Sebiri,
odtud u Srbů dosud sebr = poddaný. A. Briick-
ner v Jgč. Arch. XV. 320. z něm. dial. Seffer,
Sefer — žebr, ž bývá často m. s a b m. f;
S. = druh vagabundů, kteří v XV. stol. ob-
těžovali země. Keď sa žobrákovi palica v ruke
ohladila, neľahko ju opustí. Phl'd. 1894. 197.
Pouštíme si žebráka za pec a on nás vyženie
zpoza stola, Slov. Phľd. 1896. 293. Říká že-
brákovi: bratře! (chuďas). NZ. V. 545. — Ž.,
rostl. Vz Střílky (3. dod.). — Ž., rostl. Vz
Vlčí ocas (3. dod.). — Ž. = zbylý kousek ne-
dožatého obilí na poli; slaměný panák v ha-
dry oblečený, který se nese o dožince s pole
do domu hospodářova. Brod. Brt. D. II. 430.

Žebranina, y, f. Chceš srdce mého ž-nu
(aby žebralo). Słow. Lil. Ven. 92.

Žebravý. Ž. řády. Vz Tk. X. 124.

Žebříček, čku, m. = myší ocásek (chvo-
stek), myšinec, krvavník, achillea millefol.,
rostl. Brt. D. II. 498.

Žebricní. Ž. ceva. Am. Orb. 94.

Žebřík. Za ž. dávat = žvýkati bago. Brt,
D. II. 430.

Žebro. Do konce žebr (m. žeber). Sal.
337. — Ž., rostl., vz Kapradí (3. dod.). — Ž. =
troubel dýmky činící se špičkou jeden kus.
Žďár. Nár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

Žebronil, a, m. = žebroň. Nár. list. 1895.
č. 350. feuill.

Žebronožky, brachiopoda, korýši. Ott.
VIII. 766. a.

Žebroštítec, tce, m., thoracophorus, brouk.
Z. korový, t. corticinus. Vz Klim. 261.

Žebrota. Zly jest ž. pan. Slez. Nov. Př.
181.

Žéce, žéčka = lžíce, lžička. V Chromči na
Mor. List. fil. 1894. 89.

Žéci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. O ča-
sování r. 1440. cf. Mus. fil. 1896. 450.

Žéčka, vz předcház. Žéce.

Žediti se. Takú žádostí máš se ž. Kruml.
307. b. O tvarech cf. Gb. II. ml. I. 112.

Žehlava, y, f., vz Žihlana (3. dod.).

Žehlička objevuje se teprve v XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 172.

Žehnati opírá se o střněm. seganön, seg-
nön. List. fil. 1894. 149. — se čím. Žehnal
se raději čepem (pil) než křížem. Šml. VII.
200.

Žehrati někomu vinu = vyčítati. Wtr.
Živ. c. II. 788.

Žechme = že bychme. Bobrůvka. Brt. D.
II. 251.

Žej' = že jest. Žej' mi dáno 20 zlatých.
Arch. XIV. 198. Cf. Sej'.

Žejbřík = žcjbrovnik (dílo sítkařské). 1596.
Mus. 1894. 511.

Žej ženina počne celeti. 1440. Mus. fil.
1896. 451. Cf. předcház. Ž (mění se v j).



	525

	Žáružík, u, m., vz předcház. Žarúž. Žaružina, y, f., vz předcház. Žarúž. Žateč, .tče n. če (tč v č). K městu Žiaci. Posud k Zači, v Žači; od toho i chybný nom. Zač, f. Gb. H. ml. I. 394. Du do Žače.U Zbi- rova. Dr. Jedlička. Žbán m. džbán, d odsuto. Gb. H. ml. I. 411. Žbánky, pl., m. = pukače, lychnis inflata. Brt. D. II. 504. Žbar = džber. Phľd. 1893. 53. Žbelec, lce, m. = řbelec, hřbelec. Dšk. Jihč. I. 11. Žber m. džber, d odsuto. Gb. H. ml. I. 411. Žběračka m. sběračka. Us. Žblonit = žvaněti, bláboliti. Jevíčko. Brt. D. II. 430. Žbľuňa, dle Bača = hlupák. Brt. D. II. 430. Žbŕlať = čbŕlať, přelívati. Phľd. 1893. 53. Žbronda = řídká polévka n. káva, vůbec něco tekutého. U Žleb. NZ. II. 696. Cf. násl. Žbřuľa = chatrná polévka. Val. Brt. D. II. 485. Žbrynda, y, f. = brynda. Ž. fabričního vína. Phľd. 1896. 527. ŽC mění se v žť (spodobou šť): dat. po- rážce, z toho dial. porážtč. Gb. H. ml. I. 501. žč mění se v žť: nebožčík — nebožtík. Vz Gb. H. ml. I. 522. žď m. ž: paždie, brachium. Lact. 25. a. Pod paždí, Us., paže; ždieti. ždrnu m. žieti, žmu; drážditi v. drážiti. Gb. H. ml. I. 409. Ždánice, e, f. = bramborová kaše. Brn. Brt. D. II. 486. Žďár. Cf. Gb. H. ml. I. 430., 527., 495. Žďarák, a, m. = rýpal. Mor. Žďarovec, vce, m., carrarischer Marmor. Am. Orb. 64. Zdáti v strč. často se objevuje. Vz Dob. Dur. 125. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Ž. čeho v Rkk. Vz List. fil. 1896. 345. Žděrcat = drcati. Záp. Mor. Brt. D. II. 430. Ždi = ždy, vždy. V Čadě. Phľd. 1893. 372. Ždiar, u, m. = žula. Slov. Kal. S. 220. Ždibec, cf. Štibec (3. dod.). Ždieti, ždmu, žieti, žmu. Vz Ždíti, žď, Gb. H. ml. I. 409. Ždímati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.; Zdieti. Ždóchnót koho = strčiti, šťouchnouti. Brt. D. II. 90. Žduchancovati koho = žduchance mu dávati. Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill. Ždy = vždy. Jastrabie. Phľd. 1893. 427. — Us. Ždycky = vždycky. Us., Pastr. L. 149. Že spojka jest neutrum zájmena vztažného. Vz Kla. Sklad. 144. pozn. -že mění se v Morkovicích a v okolí v-ži: s věži. Brt. D. II. 62.- 63.	Žebernatky, ctenophora. Vz Ott. VIII. 807. Žebračina = babinec u kostela. Věst. op. 1894. 44. Žebrák dle Šf. I. 274. od Sabiri, Sebiri, odtud u Srbů dosud sebr = poddaný. A. Briick- ner v Jgč. Arch. XV. 320. z něm. dial. Seffer, Sefer — žebr, ž bývá často m. s a b m. f; S. = druh vagabundů, kteří v XV. stol. ob- těžovali země. Keď sa žobrákovi palica v ruke ohladila, neľahko ju opustí. Phl'd. 1894. 197. Pouštíme si žebráka za pec a on nás vyženie zpoza stola, Slov. Phľd. 1896. 293. Říká že- brákovi: bratře! (chuďas). NZ. V. 545. — Ž., rostl. Vz Střílky (3. dod.). — Ž., rostl. Vz Vlčí ocas (3. dod.). — Ž. = zbylý kousek ne- dožatého obilí na poli; slaměný panák v ha- dry oblečený, který se nese o dožince s pole do domu hospodářova. Brod. Brt. D. II. 430. Žebranina, y, f. Chceš srdce mého ž-nu (aby žebralo). Słow. Lil. Ven. 92. Žebravý. Ž. řády. Vz Tk. X. 124. Žebříček, čku, m. = myší ocásek (chvo- stek), myšinec, krvavník, achillea millefol., rostl. Brt. D. II. 498. Žebricní. Ž. ceva. Am. Orb. 94. Žebřík. Za ž. dávat = žvýkati bago. Brt, D. II. 430. Žebro. Do konce žebr (m. žeber). Sal. 337. — Ž., rostl., vz Kapradí (3. dod.). — Ž. = troubel dýmky činící se špičkou jeden kus. Žďár. Nár. list. 1894. č. 74. odp. feuill. Žebronil, a, m. = žebroň. Nár. list. 1895. č. 350. feuill. Žebronožky, brachiopoda, korýši. Ott. VIII. 766. a. Žebroštítec, tce, m., thoracophorus, brouk. Z. korový, t. corticinus. Vz Klim. 261. Žebrota. Zly jest ž. pan. Slez. Nov. Př. 181. Žéce, žéčka = lžíce, lžička. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 89. Žéci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. O ča- sování r. 1440. cf. Mus. fil. 1896. 450. Žéčka, vz předcház. Žéce. Žediti se. Takú žádostí máš se ž. Kruml. 307. b. O tvarech cf. Gb. II. ml. I. 112. Žehlava, y, f., vz Žihlana (3. dod.). Žehlička objevuje se teprve v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 172. Žehnati opírá se o střněm. seganön, seg- nön. List. fil. 1894. 149. — se čím. Žehnal se raději čepem (pil) než křížem. Šml. VII. 200. Žehrati někomu vinu = vyčítati. Wtr. Živ. c. II. 788. Žechme = že bychme. Bobrůvka. Brt. D. II. 251. Žej' = že jest. Žej' mi dáno 20 zlatých. Arch. XIV. 198. Cf. Sej'. Žejbřík = žcjbrovnik (dílo sítkařské). 1596. Mus. 1894. 511. Žej ženina počne celeti. 1440. Mus. fil. 1896. 451. Cf. předcház. Ž (mění se v j).