528

Žierka = běhavka i u dětí. V Senici. Phľd.
1895. 444.

Žiezivě. Hladovitě a ž. pravedlnosti žá-
dají. Krist. 38. a.

Žieznivý. V pekle vždy jsú ž-ví pitie. 1487.
Krok 189«. 41.

Žigłať. Zas žigľeš na tých husľech (o ne-
milém hudci)? Jicko. Brt. D. II. 481.

Žiglo, a, n. místo žahadlo. Slavkov. Brt.
B. 11. 148.

Žíha, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

Žihadlo. Měď n j. v ž-dle mořiti. KP. VIII.
221.

Žiháreň, rně, ľ. = hrnčířská pec. Slov.
Kal. S. 221.

Žihla = každý zeměplaz, který štípe. Kotk.
160. Cf. Žíhle.

Žihłana, žíhłavka, y, žížlavica, e, f., ze-
hłana (uh.), urtica urens, rostl. Brt. D. II.
503.

Žihłavka, vz Žihlana (B. dod.).

Žicháček, čka, m., vz Zikmund (3. dod.).

Žijon, u, m. = žihon, účes vlasu. NZ. VI.
62.

Žikava n. Žikva, y, f. = území a potok
v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 555.

Žila, y, m., převzdívka člověku neústup-
nému, svárlivému. Val. Brt. D. II. 432.

Žíla. Trefil mu na žilu (do živého). Phľd.
1895. 315. Krú nie voda, žily nie motúze. Slov.
Nov. Př. 3(54. — Ž. kovů (Gang) = mineralní
hmotou vyplněné rozsedliny neho skuliny ve
vrstevních soustavách nebo i v balvanitých
skalách. Ott. XI. 593.

Žilinský. Ž. šití (dvojité vytahování). Čes.
1. V. 227., Sbor. slov. I. 45.

Žilistý. Z. pravice (s naběhlými žilami).
Phľd. 1895. 222.

Žilkovka, y, f., Adernsäge, f.Prům. mus. V.

Žil marka. Truhláři dělali ž-ky pro zbroj
(věšáky). XVI. stol. Hrš. Nách. I. 514., 79.
Cf. Ž. v dod.

Zilník, u, m., das Gestöcke, geol. Sterz.
I. 1083.

Žilný. Ž. šelest. Vstnk. III. 474. — Ž. důl,
Gangbergwerk, n. Ott. XI. 596. b.

Žilstvo, a, n. Am. Orb. 101.

Žincica = pivo. Ve šviháčině. Brt. D. II.
520.

Žindr. Hra na žindr. Vz Duf. 103.

Žínka = tenký pruh mosazný n. stříbrný
as 2 palce široký a 8 palců dlouhý. U Plzně.
Škar. 14.

Žinkov, ze Žizenkov. Čern. Př. 32.

Žinkovice, ze Žizenkovice. Čern. Př. 32.

Žiralina, y, f. Am. Orb. 69.

Žiřík, u, m., v lučbě. Am. Orb. 8., 6G.

Žiritva, y, f., obec v Zemplín. Phľd. XII.
76., 555.

Žířitý. Z. sloučeniny. Am. Orb. 67.

Žírnej = uřícený, zardělý. Dšk. Jih č. I.
11.

Žismondin, u, m., Gismondin, v miner
Sterz. I. 1102.

1. Žíti. Co žije, časem hyne. Brab. 81. Tak
žime, aby bylo i chleba i neba. Phľd. 1894.
196. — z čeho. Z čoho žiješ, toho sa drž.
Phľd. 1893. 702.

2. Žíti, žmu. O časov. r. 1440. Cf. Mus.
fil. 1896. 450. Nezaniklo v češtine, jak se
tvrdí v List. fil. 1883. 136., neboť podnes se
slýchá v již. Čech. ku př. vyžmi to. Mus. lil.
1896. 450.

3. Žíti, žnu. Sup. žat. Pass. 293. (Gb.). Zla
m. žala. Brt. D. I. 103. O tvarech v Brněn.
vz Brt. D. II. 174.

Žltizna, y, f. Čierne oči so ž-znou v zre-
niciach. Phľd. 1896. 468.

Žitlík, u, m. = nějaký šat. Vzal tam (zlo-
děj) ž., kabát a nohavice (1534.); Zitlík a no-
havice zedral. Hrš. Nách. I. 314. — Tři žitlíky
mřeňů. Ib. 368.

Žítňa, statek v Trenčín. Phľd. XII. 341.

Žitný. Z. matka = námel. Slov. Kal. S.
221.

Žito. Šak nám ž. neprší (nesmíme vyha-
zovati)] Phľd. XIV. 190. Koste jako žito po
dešti. Šml. VII. 219. Ž. musí být dříve bito
a pak mleto, aby byl z něho chléb (pílí a
utrpením dochází se k blahobytu). Nár. list
1894. č. 169. odp. feuill.

Žitva, y, f., potok v Nitran. Phľd. XII. 555.

Žitvatín, a, m., obec v Komárne. Phľd.
XII. 555., 74.

Živánstvo, a, n. = krádež. Slov. Kal. S.
221.

Živel. Živly vzbouřit snáze jest než živly
vládnout, Brab. 35.

Živeník, u, m., cerium, prvek. Am. Orb.
59. Cf. Cerium v Ott. — V díle V. 843. stojí
chybně cesium.

Živiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. — koho.

Jako otec zkřísí mrtvého i oživí, taktéž i syn,
které chce, živí (oživuje). Ev. víd. 67. Joh. 5.
21.

Živlen, u, m. = třetí doba tvoření-se koulo-
tvarů. Vz Am. Orb. 71., 84.

Živlotvar, u, m. Am. Orb. 71.

Živnosť = strava, pokrm. Musí ž. kupovat.
Nevystačíme se ž-sťú do nového. Jicko. Brt.
D. II. 486.

Živný. Z. polévka (zasmažená máslem).
Val. Brt. D. II. 486.

Živobytný výdělek (na živobytí). Mus.
1894. 496. Ž. podmínka. Ztk. 10. (3. vyd.).

Živorodě. Z. se množiti. Ott. XI. 397. a.

Živorodý. Ž. hadi, ovovivipara. Ott. XI.
518. b.

Živosť dej (zywost day, victum dona). 1418.
List. fil. 1895. 212.

Život v. živót, živuot. Slov. Pastr. L. 62.
Život za život, rána za ránu. Čes. 1. V. 29.
Veku přibývá, života ubývá. Phľd. 1894. 194.
To som za života sveta nevidela (co svět svě-
tem stojí) Phľd. 1894. 549. Život — divný po-
tentát. Šml. I. 148. Jest ž. jenom putující stín,