529

jen herec ubohý, jenž chvíli svou si vykra-
čuje, řádí na prknech a potom o něm neslyší
se víc. Slad. Mak. 112. Jaký ž., taká smrť,
jaká smrť, taký súd. Mor. Nov. Př. 318. —
Nebyli tam svými životy (osobně). Arch. XV.
524.

Životek = ženský šat, lepší stanka. Vz
Sbor. slov. I. 43., Rubáč.

Životění, n. = žití. Am. Orb. 109.

Životník jest jako podruh bezzemek, ale
od podruha tím se liší, že má byt v chalupě
na celý svůj i manželčin život zabezpečený
a užívá jistých polností z majetku sedlákova
nejsa mu za to žádnou prací povinen; bývá
to mladší syn n. dcera sedlákova. U Brloha,
Čes. 1. V. 330.

Živší = živější. Slov. Phľd. XII. 529.

Živúcat sa = s důrazem se dokládati ži-
vého Boha. Jicko. Brt. D. II. 431.

Živý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 18., 73.,
313. Raduj se, kdo živ, a kdo nemůže, směj
se alespoň. Bráb. 66. Která žena počala, má
živó nemoc. Tvarožná. Hledík. — Ž. oheň. Jak
se rozněcuje. Vz Čes. 1. V. 341. — Ž. maso.
Léčení ho.Vz Mtc. 1894. 337. — Ž. = pouhý,
čirý. Ta peřina byla sám živý lunt (na dobro
sedrána). Brt. D. II. 431.

Žízivě něco žádati. Krist. 38. a. Cf. Žízivý.

Zizíi. Strč. skloň. cf. Gŕb. Km. -i. 25., Gb.
H. ml. I. 219.

Žíznivý. Ž-ví vypovídají se ze Žížnětic
přes Kalivody do Studeňovsi. NZ. III. 228.

Žíž ze stněm. ses, to z franc. seix, z lat.
sex. Gb. H. ml. I. 485. — Z., os. jm. Tk. X.
632.

Žížala, strslov. žuzelb; žúžala, žoužala
(chod.). Vz Gb. H. ml. I. 147.

Žižalka: blecha, veš a p. 1478. Wtr. Krj.

I. 159.

Žižavení, n. Ž. hmoty. Am. Orb. 15.

Žižek a Zížek, žka, m., vz Zikmund (3.
dod.).

Žižka = jednooký, slepý. Protožby slušné
nebylo, aby hlavě své oko vyloupiti a žižku
z ní učiniti měl. Kosmogr. 730. a. — Ž., os.
jm. Literní památky, duch a povaha Jana
Žižky. Seps. Dr. H. Toman. Asi 1894. Cf.
o Z. Vlč. Lit. 137., 153.

Žižkov, Hora Žižkova, Bojiště, Hora pravdy
kalicha. Břez. Font. V. 389.

Žižkův. Žižkova hora u mě. Dvora (Krá-
lova). Arch. XV. 494. Cf. předcház. Žižkov.

Žížlavica, e, f., rostl. Vz Žihlana (3. dod.).

Žižmo, a, n. = vzduch výpary lidskými
a dýcháním zkažený. Val. Brt. D. II. 431.

Žížnivět, žižlivět, řeřavým býti. Uhlí se
rozžížnivělo. Zlín. Brt. D. ÍI. 431.

Žíznivý = řeřavý. Ž. uhlí. Zlín. Brt. D.

II. 431.

Žižulík, a, m., vz Zikmund (3. dod.).

Žlatec, tec, m. = svlačec. Záp. Mor. Brt.
D. II. 431.

Žlátenice m. zlatenice. Kunšt. Brt. D. II.
234.

Žláza. Z gelza vzniklo želza, z toho strsl.
žlêza a čes. žléza, žláza. Cf. Gb. H. ml. I.
453., 518., 205., 28.

Žlázkový. Ž. stěna. Vstnk. II. 503.
Žlč m. žluč. Slov. Pastr. L. 85.
Žlcka, y, f. = lžička. Brn. Brt. D. II. 1655.
Žleb, žlab, stsl. žlêbb. Cf. Gb. H. ml. I.

28., 205.

Žlibek, bku, m., zdrobn. žleb. U Císařova.
NZ. VI. 74.

Žlice m. lžíce. V Krkonš. Kouble. Na Mor.
Brt. D. II. 187.

Žlna, y, f.= žluna. Slov. Pastr. L. 85.
Vz Žluna (3. dod.).

Žlob = žlab. Slez. NZ. IV. 355.

Žlódek = žloutek. U Olom. a Prost. Brt.
D. II. 69.

Ž1ôš = žlôč, č v š. Chvalkovice. Brt. D.
II. 73.

Žloudek = žloutek, t v d. Dik. Jihč. I. 18.

Žloutenice, žloutenka. Léčení jí. Cf. Vck.
Val. I. 129., Duf. 29., 291. Vz násl.

Žloutenka, y, f. = zlatenica, zlatenica,
zlátka, žltačka, žltnačka, žltá nemoc. Cf. Žlou-
tenice (3. dod.).

Žloutenkový. Ž. koření, cerinthe min.
Č. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

Žloutky = hrušky. NZ. V. 522.

Žlova, y, f. Vz Žluna (3. dod.). Ž. m. žluva,
u x o. Brt. D. II. 247.

Žltačka, y, f., vz Žloutenka (3. dod.).

Žltnačka, vz Žloutenka (3. dod.).

Žítok, tku, m. = žloutek. Slov. Phľd. XII.
567.

Žltý = žlutý. Žltá nemoc, vz Žloutenka
(3. dod.).

Žluč. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

Žlučka, y, f. = náčiní k nabíjení jaternic
z r. 1649. Nár. list. 1894. č. 249.

Žlučovodový. Ž. kapillary. Hlav. Obrz. 4.

Žluklec, klce, m., Buttersäure, f. Am. Orb.
69.

Žluna, žblna. Cf. Gb. H. ml. I. 66., 374.
Také: hříbě (dle řehtavého hlasu), klihák
(voláť: kupte si klihu!), Matěj (žertem), vlha,
žlna, žlova, žluva, živa, žuna včelařská. Cf.
Mtc. 1893. 302. nn., Brt. D. II. 495. Žluna
(vých. Mor.), picus viridis, žlova zelená (Kruml.
mor.). Brt. D. II. 496. Žlova černá (Kruml),
picus martius, datel černý, ďateľ (slov.), jateľ
(Zlín., val.), jetel' (Kelč), dřevołazník (laš.). Ib.

Žluť m. žluč. Kat. 42., Ev. olom. 248. (Gb.
H.ml. I. 524.).

Žluták, a, m., cychramus, brouk. Z. čtvero-
skvrnný, c. quadripunctatus, houbový, fungi-
colla, obecný, luteus. Vz Klim. 342. — Ž., a,
m., jm. holubí. Mor. Rous.

Žlutásek, motýl. Of. Ott. X. 297.

Žlutavobílý. Ž. hmota. Vstnk. II. 569.

Žlutec, tce, m., Krokonsäure, f. Am. Orb.
66. — Ž., enochrus, brouk. Ž. obecný, e. bi-
color. Vz Klim. 112.