542

kterém jsou lísky dvoje (jedny nad druhými).
Ott. XI. 992. a.

Dvojatec, tce, m., neuglenes, brouk. D.
černopásý, n. limbatus, červenavý, testaceus,
drobný, gracilis, hrbolkooký, apterus, laloko-
krový, ratisbonensis, užší, angustulus, velko-
hlavý, tenellus. Vz Klim. 302.

Dvojbarvý. Vz Špičkonožec (3. dod.).

Dvojčarec, rce, m., diplocoelus, brouk. 1).
bukový, d. fagi. Vz Klim. 312.

Dvojčarý. Vz Vodošlap, Výslunník (3.
dod.).

Dvojčlenec, nce, m., diphyllus, brouk. D.
lunoskvrnný, d. lunatus. Vz Klim. 312.

Dvojděrní. D. nos. Am. Orb. 101.

Dvojdomstvo. Květy ženské jsou na
zvláštní oddělené rostlině a taktéž květy muž-
ské. Am. Orb. 96.

Dvojďubký. D. úženec. Vz Úženec, Klim.
225.

Dvoječný. D. poradenství (v přírodě). Am.
Orb. 8.

Dvojchobotý. D. pečlivec (brouk). Vz
Pečlivec (3. dod.), Klim. 220.

Dvojjazyk v rostl. Am. Orb. 75.

Dvojklonoměrný. D. hlacenstvo, dikli-
noinetrisches Krystallsystem. Am. Orb. 87.
Dvojlaloký úženec (brouk). Vz Klim. 229.,
Úženec (3. dod.).

Dvojlícový. D. steh. Ott. XI. 487. a.

Dvojmetrovka, y, f. = lať měřická dě-
lená v centimetry. Ott. XL 605. b.

Dvojmocenstvo, a, n. (dvě kratší a dvě
delší tyčinky). Am. Orb. 96.

Dvojmocník, u, m., didymium, prvek. Am.
Orb. 59.

Dvojmojamký úženec (brouk). Vz Klim.
232., Úženec (3. dod.).

Dvojpolý telefon, doppelpoliges T. Vz
KP. VIII. 326.

Dvojpořadenství, n. (v přírodě). Am.
Orb. 8.

Dvojpořadní lupínek. Am. Orb. 74.

Dvojpruhý kropník, masožrout (brouci).
Vz Klim. 102., 362.

Dvojsalaje, Doppelsalze. Am. Orb. 61.

Dvojsloupý. D., břeháč (brouk). Vz Klim.
124., Břeháč (3. dod.).

Dvojsložitost, i, f. D. rostliny. Am. Orb.
93.

Dvojsoušeda. Vz Soušeda. Am. Orb. 83.

Dvojstřed, u, m. Srdce jest d. (srostlý
střed ze srdcí dvou). Am. Orb. 101.

Dvojtečký. Vz Vlžník (3. dod.).

Dvojvozný. D. svážná (v dolech). Vz Ott.
XI. 601. b.

Dvoj znaky. Vz Výslunník (3. dod.).

Dvojzubec, bce, m., dicerca, brouk. Vz
Klim. 410.

Dvojzubník, a, m., micrus, brouk. D.
štíhlorohý, m. filicornis. Vz Klim. 303.

Dvojzvěr, a, m., vz Michozvěr (3. dod.).

Dvořisko, a, n. Koupil dvořiska od cesty
až po vodu. 1651. Mtc. 1896. 295.

Dvorní. D. jablko. Nár. list. 1896. ě, 299.
Příl.

Dvoučlenec, nce, m. Cf. Klim. 350.

Dvoukorčák, u, m. = pole dvou korců
výsevku. Nár. list. 1896. č. 261. fouill.

Dvouradlicový pluh. Vz Ott. XI. 661. a.

Dvouskvrnný kulák, brouk. Vz Klim. 120.

Dvousložňový mlýn. Mor. Nár. list. 1897.
č. 32. feuill.

Dvouušák, a, m. Cf. Klim. 335.

Dýľa = prkno v podlaze, z něm. Slov.
Kal. S. 3l.

Dým. Co má do dýmu isť, do dýmu pôjde.
Slov. Čes. 1. VI. 145.

Dýmný. Dýmní práce (marná). Bl. (Hostn.
49.).

Dýmutka, y, f., thymus vulgaris, rostl.
Sbor. slov. I. 72.

Dýnko čepce. Na Slov.: dienko, dínko,
zadník, zadok, površky, viazanie. Sbor. slov.
I. 46. D. pokrývá temeno hlavy. Cf. Náčelník
(3. dod.).

Dyžtopámbu, vz Dežtopámbu (3. dod.).

Dzierzonák, u, m. — úl Dzierzonův. Phľd.
1896. 714. Cf. Dzierzonský.

Dzobať = zobati. Slov. Zátur.

E (é). Změny jeho u Císařova. Vz Ces. 1.
VI. 75. E jak se ok. r. 1440. psalo, odsou-
valo. Vz Mus. lil. 18b96. 411., 425. — é jak
se ok. r. 1410. psalo; měnilo v ie, zřídka úžilo
v y (děti mlady). Vz Mus. fil. 1896. 411,, 425.

Ě (ie). Změny jeho u Císařova. Vz Čes. 1.
VI. 76. — ě se okolo r. 1410. psalo jak; ě
v některých případech tehdáž m. e. Vz Mus.
fil. 1896. 411., 425.

-ec, příp. jm. lučebnin: sířec. Am. Orb. 61.

Edisonův mikrofon. Vz KP. VIII. 336.

Eim Gustav, žurnalista + 7./2.1897.

ej dvojhláska, U Císařova, Vz Čes. 1. V. 74.

-ejí, vz -ají (zde), -ejí — -ejší: mdlejij, ne-
moczniejij. 1440. Mus. fil. 1896. 447.

Elektrický. E. dráhy, vz KP. VIII. 422.
an., 457., hodiny (motorem jejich jest síla
elektromagnetická), vz Ott. XI. 437. b., loko-
motiva, vůz, omnibus, loď, vz KP. VIII. 441.,
450., 452., 453., pluh, 457., mlátička. 458.

Elektřina v lékařství. Vz KP. VIII. 464.
E. kladná, záporná, nízkého n. vysokého tla-
ku, třecí atd. Vz KP. VIII. 493.

Elektroartograf, u, m. = přístroj, kte-
rým se pořizují fotografované podobizny. KP.
VIII. 380.

Elektroda. Cf. KP. VIII. 466.-473.

Elektrodiagnostika, y, f. E. = rozpo-
znání nemocí užitím elektřiny. Vz KP. VIII.
464., 474., 475.

Elektroendoskopie, e, f. Vz KP. VIII.
208.

Elektromechanika, y, f. Vz KP. VIII.
241.

Elektrometallurgie, e, f. Vz KP. VIII.
233

Elektrotechnika, y, f. Vz KP. VIII. 1.-19.

Elektrotherapie, e, f. = léčeni elektřinou.
Vz KP. VIII. 464., 476.

Elevator elektrický. KP. VIII. 459.

Elod, u, m. = síla, kterou elektřina v sobě
chová, Elektricitätsod. Am. Orb. 52.

Endoskop, u, m. = přístroj, jímž možno
dutiny světlu a zraku jinak nepřístupné lam-
pičkami na konci dlouhých rour upevněnými
osvětliti a pozorovati. Vz KP. VIII. 480. Cf.
násl. Gastroskop.