570

Podélník, a, m., paramecosoma, brouk. P.
černohlavý, p. melanocephalum. Vz Klim. 314.

Podeň = pod něj. Ev. olom. 332. b. (r. 1421.)

Podhoubí. Houby vytvářejí vegetativní
ústroje v podobě p. (mycelium); je to druh
stélky a tvaru paprskovitého. P. pučivé, čer-
pavé, připínací. Vz Ott. XL 687. a,

Podiž = pojdiž, jdi. Arch. XV. 542.

Pod jeseň, autumnus. 1440. Mus. ±51. 1896.
441.

Podjiedať = na kořenu pod zemí hlodati.
Zátur.

Podkomořství vésti. Tov. kn. 22.

Podkorák, a, m., dapsa, brouk. P. zubo-
štítý, d. denticollis. Vz Klim. 309.

Podkorec, rce, m., dendrophagus, brouk.
Vz Klim. 355.

Podkorník, a, m., phloeopora, brouk. P.
obecný, p. cortualis, plazivý, reptans. Vz Klim.

Podkovní hrbolkář (brouk). Vz Klim. 149.

Podlehnouti. Rovný zápas vedou muži
drahný čas, kdo však jednou podleh, sotva
vstane zas. Bráb. Vrch. 18.

Podliačiť = bídně hospodařiti? Phľd.
1896. 753.

Podlišcí n. psinek = ležatá trouba polo-
žená pod lískami v pivovarn. hvozdě. Vz Ott.
XI. 991. h. Cf. Psinek.

Podlouhlec, hlce, m., stenelmis, brouk.
P. obecný, s. consobrinus. Vz Klim. 129.

Podlouhlík, a, m., riolus, brouk. P. lesklý,
r. nitens, nafialovělý, subviolaceus, rudý, cu-
preus. Vz Klim. 128.

Podlužně = zdlouha. P. zpívati. Josq.
(Hostu. 77.).

Podmihovať. Podmihujúc to tomu, to
inému. Phľd. 1896. 632.

Podmořský, Untersee-. P. láno, vz KP.
VIII. 265., telefonie 375., telegrafie. 257.

Podopchati = podstrčiti. Sbor. slov. I. 45.

Podplamenúch, u, m. = podplamenník.
Slov. Zátur.

Podražiti = podražeti. V kraji velmi po-
dražilo (obilí připlatilo). Arch. XV. 69.

Podrlacky (= podhrdlačky) = vyšívaná
čásf oplecka pod hrdlem. Sbor. slov. I. 39.

Podryvák, u, m. = pluh s radlicí šípo-
vitého tvaru; půda kypří se jí jen na dnu
brázdy. Ott. XI. 661. a.

Podskalní mlýn. Čes. 1. VI. 185.

Podstrk. Aby toho požíval beze všech
chytrostí a podstrkuov; Aby sobě p-kův ne-
dělali. Arch. XV. 555., 557.

Podštívavý = podštivačný. Nár. list. 1897.
č. 85. 1.

Podtržení. To vše chci konati bez lsti-
vostí a p-nie. Arch. XV. 201.

Podvazek, vz Stužka (3. dod.).

Podvíhati v Rkk. äna'é, ltyó[iívov prý.
Ale: podvihl jeho. Ev. olom. 183. a. (Osv.
1896. 895.).

Podvijka, y, f. V okolie Žiliny obväzujú
čepiec p-kou, ktorej vyšívané konce padajú
ceš uši. Sbor. slov. L 47.

Podvínek. Vz Uvíka (3. dod.).

Podvrhlý = podvržený. P. kšaft. Tov. kn.

89.

Podýmniti. Buffa, jest-li ten kámen pravý,

podymní jej (podeymny). 1140. Mus. fil. 1896.
424. Cf. Poddýmiti.

Podzemní elektrická dráha. Vz KP. VIII.
443 nn.

Pogúlať. So skaly na skalu ho p-lal (ku-
tálel). Phľd. 1896. 532.

Pohár, u, m. = sklenice. Slov. Zátur.

Pohárek, rku, m. Dievky nosily na holej
hlave šatky upravené na pohárky. Sbor. slov.
I. 47.

Pohľadok, dku, m. = pohladění. Slov.
Zátur.

Pohliadok, dku, m. = pohledění. Slov.
Zátur.

Pohon. Elektrický p. Cť. KP. VIII. 498.

Pohorník, a, m., orochares, brouk. P. úzký,
o. angustata. Vz Klim. 250.

Pohrobisko, a, n. = pohřebiště. Sbor. slov.
I 92

Pohýbati co v Rkk. Vz Mus. 1896. 381.

Pochabé = zbrkle. K obom pochabe, ne-
správne sa chovala. Phľd. 1896. 651.

Pochladlý. P. ruka. Krs. Moor. II. 131.

Pôjd, u, m. —půda (v domé). Slov. Zátur.

Poklad (peníze) vděčnost vzkřísí i mstu
odloženou. Bráb. Vrch. 120.

Poklid. Vz Kn. drn. LV.

Poklidný. P. kniha. Půh. brn. 1459. fol.
132. b.

Pokorúvať. Cf. Pokorovať.

Pokrajník, a, m., limnius, brouk. P. hrbol-
katý, 1. Dargelasi. Vz Klim. 126.

Pokřivditi komu. Krs. Moor. II. 62.

Pokusa, pokúška, y, f. = matoha. Slov.
Zátur.

Poľahlina, y, f. = polehlé obilí. Slov.
Zátur.

Polesklý úženec (brouk). Vz Klim. 232.

Polezlý. Chrbet jak od brablenců p-lý.
Již. Mor. Nár. list. 1896. c. 312. odp. feuil.

Političiar, a, m. = politikář. Phľd. 1896.
707.

Polka, y, ť. Cf. také: Odevačka (3. dod.).

Polobergamotka, y, f. = druh hrušky.
Ott. XI. 807.

Poločerný bařinník (brouk). Cť. Klim. 103.

Polodražník, u, m., Falzhobel. Prům.
mus. V.

Polomáslovka, y, f. = hruška. Vz Ott.
XI. 807.

Polopruhý pýřník (brouk). Cf. Klim. 368.

Polorohý lejnožrout, brouk. Vz Klim. 385.

Poloteckovaný vláhomil (brouk). Cf. Klim.
13.

Poľovník = lovec. Phľd. 1897. 8.

Polstoročia, e, f. v VIL 340. oprav v: pol-
storočie, n. Cf. Storočie = století, stáročia =
staletí, Kal. S. 169.

Polstoročný. P. jubileum. Phl'd. 1896. 759.

Pólt, u, m. = pulpit. Arch. XV. 17.

Polúdreylinčí. Kúpil čtyři p. vína po
puoldesátu zlatým. Arch. XV. 62., 97., 138.

Polúvozí piva, vína koupiti. Arch. XV.
98., 82.

Pomědění, n., Verkupferung, ť. KP. VIII.
228.

Pomluva = úmluva. Pakli byste toho uči-
niti neráčili (statku nekoupili), v té p-vě bych
déle státi nechtěl. Arch. XV. 144.

Pomnožný. P. hvězda. Vz Ott, XI. 984.