572

Prefajčiť = prokouřiti. Mnoho p-čil. Slov.
Čes. 1.. VI. 145.

Prehouštlý. P. huština, Ott. XI. 666. a.

Přehrádkovaný, P. vlákna podhoubí. Ott.
XI. 687. a.

Přelouč. Proč se nazývá hloupou ? Vz Čes.
1. VI. 246. nn.

Prelúčiť vajce ces strechu — přehoditi.
Slov. Ces. 1. VI. 1381.

Premávať. Tramway premáva sa len do
polnoci. Phl´d. 1896. 738.

Přepolení, n., Umpolarisieren, n. KP. VIII.
219.

Přeřaďovač, e, m. (elektr.), Umschalter,
m. KP. VIII. B57.

Přerovský, Přerovinus = Jan Blahoslav.
Hostn.

Přesmykování v ruk. z r. 1410. Vz Mus.
fil. 1896. 489.

Presteradlo, a, n., vz Odevačka (3. dod.).

Prešívka, y, f., vz Obrus (3. dod.).

Prevčelariť = provčelařiti. P. stovku.
Phľd. 1896. 714.

Převodič (elektr.), e, m., Itelais. n. KP.
VIII. 248. a j.

Příběžně, fortuito, contingenter. To všecko
jest náhodou a p.; P. nalézti. Spis svadební
Adamovi z Valdšteina, 1597.

Příbuzník, a, m., vz Družník (3. dod.).

Príč, a, m. (gt. -a tamtéž str. 75.) = angli-
cká nemoc, suchot;/ dětské, rhaehitis, Knochen-
weicbheit, englische Krankheit. Léčení ho.
Vz Sbor. slov. I. 75.

Příčina. Přijel p-nou nějakých svědků
Borb. 132.

Přičiniti. Aby mnoho pryskyřice přičínal.
1440. Mus. til. 1896. 420.

Příčnice, e, f., Quersäge, f. Prům. mus. V.

Příčnočárý blýskáček (brouk). Vz Klim.
340.

Příčnoskvrnný mrvomil (brouk). Vz Klim.
181.

Prierez, u, m. = průřez. Sbor. slov. I. 93.

Priesvitný = průsvitný. P. látka, Sbor.
slov. I. 47.

Priezračný = průzračný. Slov. Phľd.
1897. 9.

Přihuhňávati. Bl. (Hostn. 34).

Příjemci věna. Arch. XV. 425.

Přijímač vinnice = pachtýř. Arch. XV.
522.

Příjmení česká. Cf. Čes. 1. VI. 222.

Přikaneelovati. Zápisy do kněh měst-
ských p. Borb. 150.

Příklopec závěrkový, Schlussfallklappe,
f. KP. VIII. 352.

Příkopec, pce, m., zdrobn. příkop. P. vin-
niční. Arch. XV. 557.

Přilbošíjci, corylophidae, brouci. Vz Klim.

Primasovy. P. housle. Phľd. 1896. 750.
Cť. Primas.

Příměnka, Clausel. I s těmi p-kami. Arch.
XV. 202., 243.

Připadnouti. Takové nápady k nám pří-
slušeti a připadovati budou. Kn. drn. 72.

Připrchnouti. Sněhu připrchlo na mále.
Korb. 144.

Přípyšný kantor (zpěvák). Bl. (Hostn. 45.).

Prirámek, mku, m. = prorámek, prolá-

nek, vyšívaný povrch té části oplecka, která
kryje plece. Cf. Sbor. slov. I. 39.

Přírobek, bku, m. P. v dolech, Fahrt, f.
Sbor. slov. I. 59.

Prirychlení, n., Beschleunigung, f. S mož-
ným p-ním sděliti. Phľd. 1897. 57.

Přísaha (stará) v hrobě a pod drnem. Vz
Ces. 1. VI. 265. nn. O p. v starší době cf. Kn.
drn. LVI.

Přislaný, zugeschickt, Odpověď nám p-ná.
Tov. kn. 91., 96. a j.

Přislouchací přístroj, Lauschapparat. KP.
VIII. 372.

Přispárat. Vinníci tyčí přisparovati. Arch.
XV. 543. Na str. 514. Vin. tyčí ostaviti.

Přístroj. Elektrické p-je. Vz KP. VIII.
500.

Přistysknouti. Přistyskuje se jim (žoldné-
řům), že tak na hotové, kromě té stravy a
obleku, mají ležeti. Arch. XV. 80.

Přísud. O p-du v starší době cf. Kn. drn.
LVI.

Přiškrét v VII. 487. oprav v: Priškrieť.
Sbor. slov. I. 56.

Příti se. O časov. ok. r. 1440. vz Mus.
fil. 1896. 450.

Prkenný. P. pila (která řeže prkna). Arch.
XV. 351., 393.

Proce = proč se. Svojanov. Čes. 1. VI. 185.
Cf. Č.

Procou (smutní) = proč sou. Svojanov.
Čes. 1. VI. 187. Cf. Č.

Prodavce, e, m. A kdyžby se výpověď od
nás prodavcí jim kupitelům stala. Kn. drn.
87.

Prohledenka, měkkýš. Cf. také Ott. XI.
994.

Prohybač, e, m., protinus, brouk. P. krátko-
křídlý, p. brachypterus, kyjorohý, atomarius,
ovální, ovalis, velkokřídlý, macropterus. Vz
Klim. 258.

Proklamati. Aby majto neproklamali (ne-
klamali, nešidili projíždějíce je a neplatíce).
Arch. XV. 9.

Prolamování. Provlékané p. (u vyšívání).
Vz Čes. 1. VI. 277.

Prolánek, nku, m., vz Prirámek (3. dod.).

Pronájemný. P. řeka. Tov. 69.

Prorámek, mku, m., vz Prirámek (3. dod.).

Prorušiti. V noci vodnatelnost se p-la
(provalila). Borb. 127.

Prosceradlo, a, n. = odevačka (3. dod.).
Sbor. slov. I. 48. Cť. Prostěradlo.

Prosící. A těch má prositi listem p-cím
otevřeným. Kn. drn. 73.

Prositebně žádati. Tov. kn. 73.

Prosívačka, y, f., Sichterin. Sterz. II. 928.

Prostranný. Prostrannějším vězením ně-
koho trestali. Z prostranného hněvu oheň pod-
ložila. Tov. kn. 89., 101.

Prostředek. Má se s ním o to prostřed-
kem dobrých lidí srovnati. Tov. kn. 80.

Proškoditi. Skrze to sme mnoho proško-
dili. Tov. kn. 10.

Prošlý = pošlý. Pánu a dědicóm od něho
prošlým. Tov. kn. 28.

Protičelní mez. Arch. XV. 558.

Proud. Elektrické proudy. Vz KP. V1II.
499.

Proudnice, e, f., vz Hubice (3. dod.).