574

liký odpor a tím proud seslabiti. R. grafitový,
tekutinový, vodní. Vz KP. VIII. 409., 470.

Ridzik, vz Rydzik. Kal. S. 149. .

Rivolí. R. víno. Arch. XV. 148. Cf. Ri-
vola.

Robotníctvo, a, n. = robotníci, dělníci.
Sbor. slov. I. 53.

Ročné, ého_; n. = výroční den. Slov. Kal.
S. 140.

Rod trpný. Pakli by která vdána byla
otcem, bratřími nebo strýci. Kn. drn. 72.

Rodicování, n. = házení vejce na boží
bod velikonoční přes střechu nebo do výše,
při čemž se křičí: Rodiče, rodiče, červený
vejce! Chodsky. Vz Čes. 1. VI. 13-1.

Rodičovati, vz předcház. Rodičování.

Roháč, platycerus, brouk. Vz Klim. 379.

Rochot, i, f. = zmrzlé bláto na cestě. Slov.
Kal. S. 150. VIII. 87. rochot oprav v: rochoť,
Cf. násl.

Rochotný. Cesta r-tná = hrbolovitá. Slov.
Kal. S. 150. Cf. předcház. Rpchoť.

Rokošný m. rozkošný. Z. klem. 67. 13.

Rokyt, brouk. Vz Ott. XI. 1027.

Röntgenovy paprsky. Vz KP. VIII. 481.

Ropotavě. Ohlas r. tmou se chví. Krs.
Moor, II. 101. Cf. Ropot,

Rosca, vz předcház. Rasca.

Rourovod. Cf. KP. VIII. 439.

Rouška hub, hymenium. Vz Ott. XI. 689. a.

Rouškatý. R. houba. Ott. XI. 997., 1031.

Rovnač, e, m. = hoblík, kterým se v ko-
šíkářství pruty stejně tlustými činí, Rauh-
bankhobel. Vz KP. VIL 119.

Rovnoštítý kořenožrout (brouk). Vz Klim.
344.

Rozběsniti se = rozběsiti se. Hudc. 64.

Rozbojiště, ě, n. = místo, kde se stal
rozboj. Krvavé r. Hudc. 103.

Rozčapíriť nohy = rozkročiti se až do
sedu. Slov. Kal. S. 151.

Rozčepčiti. (Vadící se) ženy sa rozčepčiá,
t. j. strhají si čepce s hlavy. Sbor. slov. I. 47.

Rozdílník, a, m., caenoscelis, brouk. 11.
červenavý, c. ferruginea. Vz Klim. 318.

Rozdílný list (kterým se statek mezi pří-
buzné atd. rozděloval). Arch. XV. 387.

Rozdrobování not = výzdoba prostého
nápěvu vkládanými do něho drobnějšími no-
tami. Bl. (Hostu. 43.).

Rozežvati co. 1440. Mus. fil. 1896. 452.

Rozfrňadiť = promarniti. Slov. Kal. S.
151.

Rozjarčený = potůčky (jarčoky) rozrytý.
Slov. Kal. S. 151.

Rozjedovatiti. Bolesť se r-tila, XV. stol.
Čes. 1. VI. 290.

Rozjižování, n., Aufthauen. (Toho dne)
bylo r. Borb. 107.

Rozmysliti. R-slil sem potom o to, abych...
Arch. XV. 27. Kdykoli jsem dlouho rozmy-
šlíval, pokaždé mi protáhla se práce. Hudc.
58. Cf. Já nenávidím dlouho mysliti. Ib. ,59.

Rozobabel, a, m. = zlý duch krup. Čes.
1. VI. 167.

Rozpacha, y, f. = reliký prostor. Slov.
Kal. S. 152.

Rozparek. Na Slov. rázporok, rozparok,
rozporek. Sbor. slov. I. 39. R. na předním
stanu (na hořejší části rubáše). Ib.

Rozparok, vz předcház. Rozparek.

Rozrusať = roztřepiti. Slov. Kal. S. 152.

Rozsecka, y, f., halbbreite Säge. Prům.
mus. V.

Rozstřikovač, e, m. R. vody (nástroj).
Vz Ott. XI. 823.

Rozsvícený. Jakoby svíčkou ner-nou ji-
ným sv.titi neb dříví podpalovati chtěl. Bl.
(Hostn. 52.).

Rozvaditi. Obraťme se na Uhry, kteříž
nyní sami vlastní mezi sebou veliký boj mají,
přičiňme se, abychom je r-li s naším užitkem
(aby se přičinili, aby je svadili, toho nebylo
třeba, když už sami mezi sebou boj vedli, tedy
zde asi = abychom je smířili). Háj. list. 135.
(k r. 1074.).

Rozvěrač, e, m. R. hlasivky (sval). Ott.
XI. 799.

Rozzeviť = ústa rozevříti. Slov. Kal S.
153.

Rožec, žce, m., ceruchus, brouk. Vz Klim.
381.

Rožek. Rožky (bábiky, zuzka, fiziere) =
špice životku na prsích, proti sobe vybíhající.
Sbor. slov. I. 43.

Rozen. Do pout a rožeň přes nohy ho dali.
XVI. stol. Tov. kn. 55.

Rožka, y, f. = ovce s rohy v předu proti
sobě ohnutými. Slov. Kal. S. 153.

Rubáč. Též: rubáš, s podnik, spodnica --—
sukňa plátená, ktorá hore objíma do poli
prsia, od pásu sa rozšíri a spadá volne v ria-
sach dolu. Slov. Sbor. slov. I. 38. Horní časť
r-če slove: stan, stanka, stánek, driek; dolní:
odolok. Ib.

Rubový. R. rukávce = tenké, na sviatok
z mušelínu nebo perkálu. Sbor. slov. I. 42.

Rudoskvrnný hnojnik, brouk. Klim. 387.

Ruka. Rukou odvésti = soubojem svou
nevinu prokázati. Kn. drn. 51.

Rukolom, u, m. = lom rukama, Hände-
ringen, n. Phľd. 1896. 705.

Rukopis královédvorský. Cf. Hanš. Neb.
173.

Rušať = třásně dělati (trhati útkové, t. j.
příční niti, tak že zůstanou jen niti osnové,
t. j. podélné, zvané rusliny = třásně, třepení).
Slov. Kal. S. 154.

Rusliny, pl., f., vz předcház. Rusať.

Rušanie vlakov = jízda. Slov. Kal. S. 154.

Rušihlas, vz Devocián (3. dod.).

Rušivec, vce, m., trogosita, brouk. Vz
Klim. 345.

Rušník, a, m., anthrenus, brouk. R. bedr-
níkový, a. pimpinellae, diviznový, verbasci,
krtičníkový, scrophularia, kyjorohý, fuseus,
malý, minor, musejní, museorum. Vz Klim.
363.

Různokyjník, a, m., combocerus, brouk.
R. hladký, c. glaber. Vz Klim. 308.

Růžený olej (z růží). 1440. Mus. fil. 1890.
430.

Rybák = racek. Cf. také Ott. XI. 1009.

Rybný. Pošlete mi rejstřík rybného srov-
nání (o srovnání ryb). Arch. XV. 102.

Ryčart, ryčant, ryčert, ryčiant, ryčalt;
v pl. f. znamená úroky vůbec. Vz také Tov.
135., Kn. drn. 56.

Rýhovník, a, m., synchida, brouk. R. oře-



	574

	liký odpor a tím proud seslabiti. R. grafitový, tekutinový, vodní. Vz KP. VIII. 409., 470. Ridzik, vz Rydzik. Kal. S. 149. . Rivolí. R. víno. Arch. XV. 148. Cf. Ri- vola. Robotníctvo, a, n. = robotníci, dělníci. Sbor. slov. I. 53. Ročné, ého_; n. = výroční den. Slov. Kal. S. 140. Rod trpný. Pakli by která vdána byla otcem, bratřími nebo strýci. Kn. drn. 72. Rodicování, n. = házení vejce na boží bod velikonoční přes střechu nebo do výše, při čemž se křičí: Rodiče, rodiče, červený vejce! Chodsky. Vz Čes. 1. VI. 13-1. Rodičovati, vz předcház. Rodičování. Roháč, platycerus, brouk. Vz Klim. 379. Rochot, i, f. = zmrzlé bláto na cestě. Slov. Kal. S. 150. VIII. 87. rochot oprav v: rochoť, Cf. násl. Rochotný. Cesta r-tná = hrbolovitá. Slov. Kal. S. 150. Cf. předcház. Rpchoť. Rokošný m. rozkošný. Z. klem. 67. 13. Rokyt, brouk. Vz Ott. XI. 1027. Röntgenovy paprsky. Vz KP. VIII. 481. Ropotavě. Ohlas r. tmou se chví. Krs. Moor, II. 101. Cf. Ropot, Rosca, vz předcház. Rasca. Rourovod. Cf. KP. VIII. 439. Rouška hub, hymenium. Vz Ott. XI. 689. a. Rouškatý. R. houba. Ott. XI. 997., 1031. Rovnač, e, m. = hoblík, kterým se v ko- šíkářství pruty stejně tlustými činí, Rauh- bankhobel. Vz KP. VIL 119. Rovnoštítý kořenožrout (brouk). Vz Klim. 344. Rozběsniti se = rozběsiti se. Hudc. 64. Rozbojiště, ě, n. = místo, kde se stal rozboj. Krvavé r. Hudc. 103. Rozčapíriť nohy = rozkročiti se až do sedu. Slov. Kal. S. 151. Rozčepčiti. (Vadící se) ženy sa rozčepčiá, t. j. strhají si čepce s hlavy. Sbor. slov. I. 47. Rozdílník, a, m., caenoscelis, brouk. 11. červenavý, c. ferruginea. Vz Klim. 318. Rozdílný list (kterým se statek mezi pří- buzné atd. rozděloval). Arch. XV. 387. Rozdrobování not = výzdoba prostého nápěvu vkládanými do něho drobnějšími no- tami. Bl. (Hostu. 43.). Rozežvati co. 1440. Mus. fil. 1896. 452. Rozfrňadiť = promarniti. Slov. Kal. S. 151. Rozjarčený = potůčky (jarčoky) rozrytý. Slov. Kal. S. 151. Rozjedovatiti. Bolesť se r-tila, XV. stol. Čes. 1. VI. 290. Rozjižování, n., Aufthauen. (Toho dne) bylo r. Borb. 107. Rozmysliti. R-slil sem potom o to, abych... Arch. XV. 27. Kdykoli jsem dlouho rozmy- šlíval, pokaždé mi protáhla se práce. Hudc. 58. Cf. Já nenávidím dlouho mysliti. Ib. ,59. Rozobabel, a, m. = zlý duch krup. Čes. 1. VI. 167. Rozpacha, y, f. = reliký prostor. Slov. Kal. S. 152. Rozparek. Na Slov. rázporok, rozparok, rozporek. Sbor. slov. I. 39. R. na předním stanu (na hořejší části rubáše). Ib.	Rozparok, vz předcház. Rozparek. Rozrusať = roztřepiti. Slov. Kal. S. 152. Rozsecka, y, f., halbbreite Säge. Prům. mus. V. Rozstřikovač, e, m. R. vody (nástroj). Vz Ott. XI. 823. Rozsvícený. Jakoby svíčkou ner-nou ji- ným sv.titi neb dříví podpalovati chtěl. Bl. (Hostn. 52.). Rozvaditi. Obraťme se na Uhry, kteříž nyní sami vlastní mezi sebou veliký boj mají, přičiňme se, abychom je r-li s naším užitkem (aby se přičinili, aby je svadili, toho nebylo třeba, když už sami mezi sebou boj vedli, tedy zde asi = abychom je smířili). Háj. list. 135. (k r. 1074.). Rozvěrač, e, m. R. hlasivky (sval). Ott. XI. 799. Rozzeviť = ústa rozevříti. Slov. Kal S. 153. Rožec, žce, m., ceruchus, brouk. Vz Klim. 381. Rožek. Rožky (bábiky, zuzka, fiziere) = špice životku na prsích, proti sobe vybíhající. Sbor. slov. I. 43. Rozen. Do pout a rožeň přes nohy ho dali. XVI. stol. Tov. kn. 55. Rožka, y, f. = ovce s rohy v předu proti sobě ohnutými. Slov. Kal. S. 153. Rubáč. Též: rubáš, s podnik, spodnica --— sukňa plátená, ktorá hore objíma do poli prsia, od pásu sa rozšíri a spadá volne v ria- sach dolu. Slov. Sbor. slov. I. 38. Horní časť r-če slove: stan, stanka, stánek, driek; dolní: odolok. Ib. Rubový. R. rukávce = tenké, na sviatok z mušelínu nebo perkálu. Sbor. slov. I. 42. Rudoskvrnný hnojnik, brouk. Klim. 387. Ruka. Rukou odvésti = soubojem svou nevinu prokázati. Kn. drn. 51. Rukolom, u, m. = lom rukama, Hände- ringen, n. Phľd. 1896. 705. Rukopis královédvorský. Cf. Hanš. Neb. 173. Rušať = třásně dělati (trhati útkové, t. j. příční niti, tak že zůstanou jen niti osnové, t. j. podélné, zvané rusliny = třásně, třepení). Slov. Kal. S. 154. Rusliny, pl., f., vz předcház. Rusať. Rušanie vlakov = jízda. Slov. Kal. S. 154. Rušihlas, vz Devocián (3. dod.). Rušivec, vce, m., trogosita, brouk. Vz Klim. 345. Rušník, a, m., anthrenus, brouk. R. bedr- níkový, a. pimpinellae, diviznový, verbasci, krtičníkový, scrophularia, kyjorohý, fuseus, malý, minor, musejní, museorum. Vz Klim. 363. Různokyjník, a, m., combocerus, brouk. R. hladký, c. glaber. Vz Klim. 308. Růžený olej (z růží). 1440. Mus. fil. 1890. 430. Rybák = racek. Cf. také Ott. XI. 1009. Rybný. Pošlete mi rejstřík rybného srov- nání (o srovnání ryb). Arch. XV. 102. Ryčart, ryčant, ryčert, ryčiant, ryčalt; v pl. f. znamená úroky vůbec. Vz také Tov. 135., Kn. drn. 56. Rýhovník, a, m., synchida, brouk. R. oře-