579

Truchlostinný. T. noc. Bráb. Vrch. 135.

Tu = tam. Aby hned táhli tu (tam), kdež
(kam) se jim káže. Arch. XV. 22.

Tupověrný podmanitel. Krs. Moor. II. 44.

Turbanohlavec, vce, m. = Turek. Nár.
list. 1897. č. 68. 1.

Turský = turecký. T. město. Hudc. 56.,
53. a j.

Tyčník, u, m., Stahziehhohel, m. Prům.
mus. V.

Týden. O skloň. ok. r. 1440. vz Mus. til.
1896. 448. Gt. téhodne n. tohodne. Ib.

Tykací forma. Nár. list. 1897. č. 68. 1.

Tykanice, e, f. = tykání. Nár. list. 1897.
č, 70. 1.

Týnský. Týnský vína červeného. Arch.XV.
548. Jinde tam stává: súdek, čber.

měnívalo se v u před retnou souhláskou, ná-
sledovala-li po vb slabika nejerová: u pří-
kladě, ale: ve vsi; někdy se v neměnilo; v
se váouvalo: vkvapiž toho na nóž (vkapati);
koncové v gt. pl. se odsouvalo: z dluho upo-
mínati (1440). Vz Mus. fil. 1896.420., 434.—435.

Valach = proutěné lísky v pivovarn. hvozdě
střechovitě rozložené. Ott XI. 991. a. Cf.
předcház. Biliar.

Varhánky = kanálky v pivovarn. hvozdě
k vedení studeného vzduchu pod lísky. Vz
Ott. XI. 991. b.

Varník, u, m., vz násl.

Varníkový kotel (kotel s varníkem), Sie-
de -kessel, m. Sterz. II. 930.

Vary. Do Varuov (Karlových) jeti. Arch.
XV. 36.

Vdáni při sporech mezních. Vz Kn. dm.
LXXIV.

Vejce. Bílek tří vajci a vajec. 1440. Mus.
til. 1896. 442. V. v podání slov. ľudu. Vz Čes.
1. VI. 3?0. nn.

Vejrovný hlas = výří, nehezký. Bl. (Hostn.
33.).

Vejtýř, e, m. = vikýř. U J. Hrad. Črmk.

Věkotmavý. V. chmury. Hudc. 60.

Velkonoce. Po velicenoci (po velicě noci).
Tov. kn. 3.

Velkoskvrnný krasec. Vz Krasec (3.
dod.)

Vemi m. vezmi. 1440. Mus. fil. 1896. 438.

Věrování v starší době. Vz Kn. drn. LXI.

Vchýpati. Prsy sě vchýpají (as = vhýbají).
1440. Mus. fil. 1896. 436.

Viecě. Vezmi chleba zwieczi jako pól pěsti.
1410. Mus. fil. 1896. 443.

Víra, instr. vírou (m. věrou). Kn. drn. 5.

Vlaštovičník = vlaštovník (krvovník, ne-
beský dar). Vz Ott. XII. 131.

Vléci = vlehnouti. V. do města (jako le-
žák rukojmě). Vz Tov. 92. a j. tam.

Vinník, u, m. = karnýsek, Karnieshobel,
m. Prům. mus. V.

Vlnopásník, a, m., cheimatobia, píďalka.
Ott. XII. 124.

Vlnožil, a, m., platurus, moř. had. Vz také
Ott. XI. 1013.

Voďanka žabí, hydrocharis. Vz také Ott.
XT. 1008.

Vodnář, hydrophis, had. Vz také Ott. XI.
1012.

Vodnatelnosť, hydrops. Vz také Ott. XL
1014. b.

Vodohlavý = nerozumný. V. sketa. Bráb.
Vrch. 61.

Vodoměrky, ploštice zemní. Vz také Ott.
XI. 1011.

Vodomil, hydrophilis, brouk. Vz také Ott.
XI. 1011.

Vodošlap, a, m., hydroporus, brouk. Vz
také Ott. XL 1014.

Vochňapka, y, m. = nemotora. U J. Hrad.
Crmk.

Volavčí, ího, m. V. volal před soudem
třikrát, že král nebo markrabí nebo hejtman
atd. na právě sedí, že se každému po právu
státi má, a vyzýval žalobníka a pohnaného,
aby žalovali a odpovídali. Vz Tov. kn. 44.

Volnivý proud = volný. Krs. Moor. II. 32.

Vopelka. Také u J. Hrad. Crmk.

U (á) jak se psalo ok. r. 1440.; u se pře-
hlasovalo (1440.); u koncovka gt. sg. vzorce
Dub m. a jak jest stará? V 1. pol. XV. stol.
nalezáme již jen málo genitivův ukončených
v -a. — Ů, uo jak se ok. r. 1440. psalo.
O tom všem vz v Mus. til. 1896. 418., 419.,
430., 440.

Ubrmanové či hadčí. Vz Kn. drn. LXIX.

Uctívač, e, m., Verehrer. U. básní. Krs.
Moor. II. 38.

Učísti. Má se s její radú u. o své kle-
noty (vyrovnati). Arch. XV. 187.

Úgor, a, m. = úhor (úhoř). Slov. Phľd.
1897. 66.

Úhledník, a, m., epierus, brouk. Vz Klim.
373.

Úhloštítý květokras. Vz Květokras (3.
dod.).

Uhoditi. S někým oč uházeti (se smlou-
vati). Arch. XV. 232.

Újedza, y, f. = vnada. Ú. na ryby. Slov.
Phľd. 1897. 74.

Ukušenie, n. Psové u. (kousnutí). 1440.
Mus. fil. 1896. 426.

Ultramagiarism-us, u, m. Phľd. 1897.
58.

Umění. Žádný s uměním se nenarodil,
tomu se musí každý naučiti. Bl. (Hostn. 31.).

Úročiti = nájem platiti. Z té vinnice jmá
platiti a ú. XV kop každé léto až do smrti;
(Nájemci vinnice) budou platiti a ú. Arch.
XV. 526., 522.

Úrok z vinnice (nájemné). Arch. XV. 543.
(Byly různice), tak že úrokové ani platové
z vinnic nešly jsú. Ib. 529. Cf. předcház. Úro-
čiti.

Urozený, titul čes. pána. Vz Tov. 40.

Ústanné právo v starší době. Vz Kn. drn.
LVI.

Usvědomění něčeho. Hans. Neb. 4.

Uťatokrovec, vce, m., abraeus, brouk. Vz
Klim. 378.

Útlocitný, feinfühlig. Ú. duše. Hudc. 138.

Utrpení. U-ním se tuží duše. Hudc. 131.

V jak se ok. r. 1440. psalo; v předložka
nebo předpona, stblh. vb, ve staré češtině