Předchozí (578)  Strana:579  Další (580) |
|
|||
579
|
|||
|
|||
Truchlostinný. T. noc. Bráb. Vrch. 135.
Tu = tam. Aby hned táhli tu (tam), kdež
(kam) se jim káže. Arch. XV. 22. Tupověrný podmanitel. Krs. Moor. II. 44.
Turbanohlavec, vce, m. = Turek. Nár.
list. 1897. č. 68. 1. Turský = turecký. T. město. Hudc. 56.,
53. a j. Tyčník, u, m., Stahziehhohel, m. Prům.
mus. V. Týden. O skloň. ok. r. 1440. vz Mus. til.
1896. 448. Gt. téhodne n. tohodne. Ib. Tykací forma. Nár. list. 1897. č. 68. 1.
Tykanice, e, f. = tykání. Nár. list. 1897.
č, 70. 1. Týnský. Týnský vína červeného. Arch.XV.
548. Jinde tam stává: súdek, čber. |
měnívalo se v u před retnou souhláskou, ná-
sledovala-li po vb slabika nejerová: u pří- kladě, ale: ve vsi; někdy se v neměnilo; v se váouvalo: vkvapiž toho na nóž (vkapati); koncové v gt. pl. se odsouvalo: z dluho upo- mínati (1440). Vz Mus. fil. 1896.420., 434.—435. Valach = proutěné lísky v pivovarn. hvozdě
střechovitě rozložené. Ott XI. 991. a. Cf. předcház. Biliar. Varhánky = kanálky v pivovarn. hvozdě
k vedení studeného vzduchu pod lísky. Vz Ott. XI. 991. b. Varník, u, m., vz násl.
Varníkový kotel (kotel s varníkem), Sie-
de -kessel, m. Sterz. II. 930. Vary. Do Varuov (Karlových) jeti. Arch.
XV. 36. Vdáni při sporech mezních. Vz Kn. dm.
LXXIV. Vejce. Bílek tří vajci a vajec. 1440. Mus.
til. 1896. 442. V. v podání slov. ľudu. Vz Čes. 1. VI. 3?0. nn. Vejrovný hlas = výří, nehezký. Bl. (Hostn.
33.). Vejtýř, e, m. = vikýř. U J. Hrad. Črmk.
Věkotmavý. V. chmury. Hudc. 60.
Velkonoce. Po velicenoci (po velicě noci).
Tov. kn. 3. Velkoskvrnný krasec. Vz Krasec (3.
dod.) Vemi m. vezmi. 1440. Mus. fil. 1896. 438.
Věrování v starší době. Vz Kn. drn. LXI.
Vchýpati. Prsy sě vchýpají (as = vhýbají).
1440. Mus. fil. 1896. 436. Viecě. Vezmi chleba zwieczi jako pól pěsti.
1410. Mus. fil. 1896. 443. Víra, instr. vírou (m. věrou). Kn. drn. 5.
Vlaštovičník = vlaštovník (krvovník, ne-
beský dar). Vz Ott. XII. 131. Vléci = vlehnouti. V. do města (jako le-
žák rukojmě). Vz Tov. 92. a j. tam. Vinník, u, m. = karnýsek, Karnieshobel,
m. Prům. mus. V. Vlnopásník, a, m., cheimatobia, píďalka.
Ott. XII. 124. Vlnožil, a, m., platurus, moř. had. Vz také
Ott. XI. 1013. Voďanka žabí, hydrocharis. Vz také Ott.
XT. 1008. Vodnář, hydrophis, had. Vz také Ott. XI.
1012. Vodnatelnosť, hydrops. Vz také Ott. XL
1014. b. Vodohlavý = nerozumný. V. sketa. Bráb.
Vrch. 61. Vodoměrky, ploštice zemní. Vz také Ott.
XI. 1011. Vodomil, hydrophilis, brouk. Vz také Ott.
XI. 1011. Vodošlap, a, m., hydroporus, brouk. Vz
také Ott. XL 1014. Vochňapka, y, m. = nemotora. U J. Hrad.
Crmk. Volavčí, ího, m. V. volal před soudem
třikrát, že král nebo markrabí nebo hejtman atd. na právě sedí, že se každému po právu státi má, a vyzýval žalobníka a pohnaného, aby žalovali a odpovídali. Vz Tov. kn. 44. Volnivý proud = volný. Krs. Moor. II. 32.
Vopelka. Také u J. Hrad. Crmk.
|
||
U (á) jak se psalo ok. r. 1440.; u se pře-
hlasovalo (1440.); u koncovka gt. sg. vzorce Dub m. a jak jest stará? V 1. pol. XV. stol. nalezáme již jen málo genitivův ukončených v -a. — Ů, uo jak se ok. r. 1440. psalo. O tom všem vz v Mus. til. 1896. 418., 419., 430., 440. Ubrmanové či hadčí. Vz Kn. drn. LXIX.
Uctívač, e, m., Verehrer. U. básní. Krs.
Moor. II. 38. Učísti. Má se s její radú u. o své kle-
noty (vyrovnati). Arch. XV. 187. Úgor, a, m. = úhor (úhoř). Slov. Phľd.
1897. 66. Úhledník, a, m., epierus, brouk. Vz Klim.
373. Úhloštítý květokras. Vz Květokras (3.
dod.). Uhoditi. S někým oč uházeti (se smlou-
vati). Arch. XV. 232. Újedza, y, f. = vnada. Ú. na ryby. Slov.
Phľd. 1897. 74. Ukušenie, n. Psové u. (kousnutí). 1440.
Mus. fil. 1896. 426. Ultramagiarism-us, u, m. Phľd. 1897.
58. Umění. Žádný s uměním se nenarodil,
tomu se musí každý naučiti. Bl. (Hostn. 31.). Úročiti = nájem platiti. Z té vinnice jmá
platiti a ú. XV kop každé léto až do smrti; (Nájemci vinnice) budou platiti a ú. Arch. XV. 526., 522. Úrok z vinnice (nájemné). Arch. XV. 543.
(Byly různice), tak že úrokové ani platové z vinnic nešly jsú. Ib. 529. Cf. předcház. Úro- čiti. Urozený, titul čes. pána. Vz Tov. 40.
Ústanné právo v starší době. Vz Kn. drn.
LVI. Usvědomění něčeho. Hans. Neb. 4.
Uťatokrovec, vce, m., abraeus, brouk. Vz
Klim. 378. Útlocitný, feinfühlig. Ú. duše. Hudc. 138.
Utrpení. U-ním se tuží duše. Hudc. 131.
|
|||
V jak se ok. r. 1440. psalo; v předložka
nebo předpona, stblh. vb, ve staré češtině |
|||
|
|||
Předchozí (578)  Strana:579  Další (580) |