Bylina listní, kořenná a ovoce vydáva-
jící. Fisch. Hosp. 84. B-ny léčivé v podání
prostonárodním. Vyd. Jos. Košťál. V Praze
1896. Sr. Čes. 1. 1897. 483.

Bylinník, a, m., miarus, brouk. B. dlouho-
nosý, polední, rovnostranný, travní, zvon-
kový. Vz Klim. 604.

Byllisko, a, n. = bydlisko. Slov. Čes. 1.
VIII. 150.

Býlník, a, m., tychius, brouk. B. lepý,
komonicový, měďolesklý, mnohočárý, okrový,
pětitečný, rudošpičký, stříbřitý, stříbrošedý.
Vz Klim. 597.

Bylwánie = blváni. Maš. ruk. 193^a.

Bynkać se = toulati se. Lor. 70.

Byntovać, vz Buntovač. Lor. 70.

Byronism-us, u, m. = moderní poesie,
moderní duch Byronův. Vz Hanš. Neb. 18.

Byseňský, potok na Slansku. Slan. 6.

Byst. Bystu Bohu (podivení)! Bystu Dade!
Vz Zát. Pr. 245. a.

Bystrý. B. ako sokol, ako strelec; bystrá
ako srnka. Zát. Pr. 62. b.

Byť. Ten pak veliký theolog jest, byť
pak nebyl než kopáč. Kom. Ohláš. 142.

Bytel, tle, m., kochia, rostl. Vz Ott.
XIV. 513.

Bytešský Mik., písař turnovský. Vz Mus.
1899. 539.

Býti. O časování i složených vz Gb. II.
ml. III. 2. 126., 195., 204., 412. —420. B.
s přechodníky: jsem nesa (f. nesuci), nes
(f. nesši), biech nesa, bych nesa, byl jsem

nesa, budu nesa, buď nesa, bych byl nesa.
Vz Gb. H. ml. III. 2. 434. nn. Mezi jsem,
jsi, jsme, jste, jsou a sem, si, sme, ste, sou
činili kraličtí, bratří rozdíl, užívajíce asi
podle Mat. Červenky při příčestí činném
i. trpném forem bez, j, jinde však forem s j:
Řeklť sem já byl: Bohové jste. Žalm 82.
6. Já jsem Hospodin, kterýž sem tě vyvedl
ze země. 2. Moj. 20. 2. Ale vyskytují se
i výjimky. Sr. Rozb. kral. 50. - B. = fieri,
«táti se, naplniti se. Sen po mnohých časiech
bude. Maš. ruk. 396. Vz Mus. fil. 1899. 102. —
Už su po botech = ztratil jsem je; nemohu
jich užívati. U Císařova na Mor. Mtc. 1900.
143.

Býtina, y, f., jm. chlumu. Pis. 3.

Bytně = stále. Celej rok b. sem byla
v zámku. Hoř. 88.

Bzdina, y, f. Len a b. sú rodina. Zát.
Pr. 74. b. Bzdinu si vám dá poradit = nic.
Šeb. 127.

Bzí, n. = bez hile kvetoucí. U Polné. Hoš.

Bzik, u, m. Hra na bziky. Vz Šeb. 39.

Bzinek, les u Bzence. Mtc. 1897. 369.

Bzinka. Je jako bzinky = bledý. Hoř.
117. Sr. Bzina.

Bzinkavý. B. mléko = nasedlé, když se
sráži. Plavo. Kub. L. f. 1900. 358.

Bzovík, u, m., jm. trati. Pck. Hol. 118.,
122.

Bzový. Bzová: jm. hory, pole. Pck. Hol.
55., 77.

Bzučilka, y, f. = včela. Proch. 7.

Sr. Ott. Slov. — Změna c na Hořicku. Vz
Hoř. 78., na Hornoostravsku vz v Lor.
26. — -c - ć, -ci m. -ti, -t v inft. v dialektech:
ehodzic, robic, ječ, padnúc plakaci. Vz Gb.
H. ml. III. 2. 71. -č, -či, -ci'· m. enklit. t.
Dała ši kravum? Dałać, dalačić. Lor. 70. —
С bílé = babočka bílé C, motýl. Vz Stein.
16., Exl. 49. С černé. Exl. 126.

-ca: jedlica atd. Vz Lor. 32.

Cab, u, m. = čtyřkolý kočár. Ott. XIV.
483.

Cába m. cápa (louda). Hoř. 76.

Caban, a, m. Starý с = starý člověk.
Slov. Zát. Př. 85. b. Sr. Cap, Corgoň (násl. )

Cabina, y, f. = ženský stydký úd. Lisic.

Cabulena, у, ť. = selská čepice z man-
žestru a okolo s chlupatým prýmem, při-
léhavá. Humpolec. Kub. 150., Čes. 1. IX.
320.

Cac. Slovo neznámé. Hus. (Sb. Hus. Orth.
33. }.

Ćaćany = pěkný. Sr. Činčaný. Lor. 70.

Cacarka, y, f. = zelná polévka. Pravonín.
Vlch

Ćaći = čačany. Lor. 71.

Cacorka. Spatří-li c-ku ponejprv na ze-
leném, těší se, že budou v tom roce veselé

(dívky); spatří-li tam dvě, zaradují se tím
více, vědíť, že se zajisté ještě v témž roee
provdají. Zahlídnou-Íi c-ku na výškách, t. j.
na stromě nebo na střeše, chystají se na
dalekou cestu; vidí-li ji u potoka, vědí, že
budou mnoho plakat; ale která ji spatří na
zoraném, ta se zalekne, znamenáť to hrob
nebo aspoň truchlivosť tak velikou, že by
jí bylo mnohem lépe pod zemí než na zemi.
Sá. Povídky. 16.

Caesura. Vz List. fil 1899. 184. nn.

Cafrňoch, a, m. = střapaté, špinavé
děvče. — C-chy = krajky, pentle a p. Navěsí
na e c-chy. Mus. ol. 1898. 102.

Caharáty, caharty, pl., m. = zbytečné
řeči. To je c-tů! U Buřenic. Vlch. Vz násl.
Camaráty, Caráty.

Ćahly = trochu vlhký. Lor. 71.

Cajditi = cíditi. Strúhu с 1496. Arch.
XVII. 471.

Cajdrnaj, e, m. = tanec. Us. u fiakristů.
Kukla 134.

Cajk. Pil, co mu с stačil. Na Hané. čes.
1. IX. 244.

Cajkař, e, m. C-ři = Heralečtí (dělají
cajk). Čes. 1. IX. 420.

Cák = co pak! Us.