jašo, jedoš, ježa nadurené, Ježibaba (žen. ),
ježo naježený, mledzivo, mosúr namosúrený,
nadrštený, napajedený, nechuta, nemrdal,
prekysnutý, pudivietor, pušný prach, saňa,
(žen. ), sotona (žen. ), srdoš, srduch, striga,
(žen. ), strigôň, švíbalka (zápalka, sirka)
zázrivec, zduteľ, zlostník, zlostnica (žen. )
živý oheň (síra). Slov. Zát. Př. 36. a.

Hnida O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
313. b. — H. Baron H. (kdo se dělá bo-
hatým a jím není). Mus. ol. 1898. 105., Zát.
Př. 161. b., Šeb. 230.

Hnidáry, míst. jm. u Rouštky na Mor. Vck.

Hnidavec, vce, m., vz Jindavec.

Hniezdo, a, n. = podšívka v klobouku.
Slov. Sbor. slov. II. 129.

Hnilačka, y, f. = hnilička. Slov. Phľd.

1897. 499.

Hnileť, i, f., zaniklo. Gb. H. ml. III. 2.
382. V Maš. ruk hnilet, u, m. Pakliť jest tak
hnilet veliký, že by kosť černa byla. Maš.
ruk. 207a.

Hnilička, y, f. Má v hlavě h-ky = po-
mateně mluví. Lišov. Kub. L. f. 1900. 358. —
H. A! Vz Jub. XI.

Hnilohlod, a, m., spondylis, brouk. Klim.
636.

Hniloplod, u, m. H. a morovina v oule.
Ferd. Liška 1876.

Hnilosť, i, f. Hus. Šal. 84a.

Hnilý. H. kout = západ. Slov. Zát. Př.
229. b.

Hniti. O tvarech vz Gb. H. ml. III 2. 213.
Již za živa h. Sdl. Hr. XI. 119. — H. =
spáti, lenošiti. Pastýř hnil za větrem. Šeb.
243., 287.

Hniva, pl., n. = mokré pole. Milčín. Kub.
152.

Hnivač še = hněvati se. Sár. Zát. Př. 289. a.

Hníz = hmyz. Když hnízu moc zem i po-
větří dá; Polední vítr mokrý, nezdravý,
v hnízu plodný. Čes. 1. VIL 373., 371.
(374. )

Hnízdo. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
105. a., 116. a. Sr. předcház. Hniezdo. Z jed-
noho hnízda a každý pták jinak zpívá (děti
týchž rodičů a každé jiné povahy). Ces. 1.
VIII. 329.

Hnízďoch, a, m. = vrabec polní, passer
montanus. Mus. ol. III. 118.

Hnoják, a, m. = sedlák. 1644. Čes. 1.
VIL 431.

Hnojňák, u, m. = hnojník. Krok 1896.
135., Šeb. 118.

Hnojnicový vůz. Hořen. 125.

Hnojočka, y, f = hnojůvka. Slez. Lor. 72.

Hnojový. H. hromada. 1422. Pal. Děj. III.
1. 469.

Hnonice, e, f. = hnojnice. U Hořovic.
Mus. 1898. 240.

Hnoník, u, m. = hnojník. U Hořic. Mus.

1898. 240.

Hnot, u, hnotek, tku, hunt, u, m. = Špalek.
Slez. Lor. 72.

Hnotun, ě, f. — špalek. Slez. Lor. 72.

Hnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
245 Jakož sú andělé v zlosť hnuvše svój
úmysl, padli. Št. Bes. 46. Ty šaty se hýbou
od molů. Cis. Mtc. 1900. 143.

Hnůj. H. všech kvítí = kravský. Fisch
Hosp. 19.

Hňupec, pce, m. Strohý h. Kuč. 109.

Hnusa, y, f. = sprostá ženská. Vz před-
cház. Hajštra.

Hnusník, a, m. = sprosťák. Zát. Př
40. b., 65. b. Sr. Halapirkoš, Haťapa.

Hnutov, u, m., motus. XV. stol. Rozb
II. 194. Vz násl.

Hnutový. H. nebe = pohyblivé, coelum
mobile. XV. stol. Rozb. II. 194. Vz Hnutov,

Hnutý = mobilis, prudký. Skopnec, ta
zvěrocest, jest mužský, ohnivý, hnutý. Maš.
ruk. 18^a.

Ho a jej. O rozdíle jich vz také Gb. H.
ml. III. 1. 474.

Hohezně někomu něco oplatiti. Ž. Wit.
30. 24. Vz Hobezný v VI. 319.

Hoble, e, f. = hoblík. Rozb. II. 145.

Hoblík. Vyfouk mu h. (= ošidil ho,
obelstil). Hoř. 118.

Hoblovačka, y, f. Zámečnická h. KP.
VII. 344. Vz Hoblovadlo.

HoBlovák, u, m. — tanec. Vz Čes. 1.
VI. 368.

HoBlovati. Št. Bes. 79.

HoBúrka, trať v M. Němčičkách. Šeb.
189.

Hod. Slavení hodů (posvícení) na Vy-
zovsku. Vz Mus. ol. XII. 60. Boží hod (oby-
čeje). Vz Chorv. 89., 133.

Hoďajší opekance = vánoční. Zát. Př.
256. a Cf. Hod.

Hodějovský. Jan starší H. z Hodějova.
Vz Vlč. Lit. I. 389., 407. Jub. XI. — Bo-
huslav H. z Hodějova, 1533. —1553. Vz Vlč.
Lit. I. 407., Truhl. 15.

Hodičný = co se hodí, sluší. Jičín. Kub.
L. f. 1900. 358.

Hodín, a, m., trať. Pck. Hol. 126.

Hodina. Dal mu na h-nu výpověď. Hoř. 89.

Hodinářství, n. Vz KP. VIL 269. nn.

Hodinový. H. krok či chod, motor, péro,
registrator času, regulator, soukolí, stroj,
závaží atd. Vz KP. VIL 274. - 279.

Hodiny. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
314. a. H. astronomické, cestovní n. kočá-
rové, elektrické, hrací, kapesní, kolečkové,
kyvadlové, pérové, písečné n. přesypací,
remontoirní, římsové, sluneční, sympathické,
vodní, vřetenové, závitkové. Vz KP. VIL
270. —277.

Hodišovy, místní jm. Pck. Hol. 92.

Hoditi = pověděti. U fiakristu. Koula.
134.

Hodně u kompar. Má h. pěknější seno.
Mtc. 1899. 223.

Hodní = hodový. H. den. Rozb. III. 708.,
Hus Post. 14^a. Sr. Hodný (konec).

HodoBožový oběd. Charv. 90.

Hodokvašenín. O skloňování vz Gb. H.
ml. III. 1. 75.

Hodoňci, míst. jm. u Pouštky na Mor.
Vck.

Hodováčka, y, f. = prut, kterým hoši
mrskají děvčata o velikonoci. M. Losenice.
Hoš. 96.

Hodovní místo. Hus I. 123.

Hody = posvíceni. Na již. Mor. Vz Šeb. 69.