spražila. Sá. Kant. 31. O příslovích atd. vz
Zát. Př. 315. a.

Hrachař, e, m. H-ři, převzdívka Ořecho-
vjakům na Mor. Mus. ol. XIII. 25.

Hrachoplodý. H. kupres. Wlt. 42.

Hrachor. Vz. Ott. XV. 692.

Hrachorový. H. bělásek (motýl). Exl. 36.

Hrachovka, y, f., pisidium, měkkýš. H.
bledá, lepá, lesklá, příkopní, prosná, pro-
střední, rozšířená atd. Vz Ulič. 168. —177. —
H. = veliká kosa. Záblatí. Kub. 152.

Hrachový, potok ve Slez. Lor. 82.

Hráchvašek, škа, m., os. jm. — H. = pro-
past' Macocha na Mor. Vz Mtc. 1900. 175.

Hrana (v I. 481. b. ) za Mk. polož: Hus.
I. 349.

Hranečák, hranečník, u, m. = mezník.
Mus. ol. 1898. 10..

Hráni, n. Má na prodej hráni takového =
hraček. Cisařov. Mtc. 1890. 344.

Hraničina, y, f. = hranice? Přišli na
h-ny. 1615 Mtc. 1899. 284.

Hranostajník, а, ш., motýl Vz Stein.
79. -82. Exl. 108.

Hrant. Napila se naše kráva z vašeho
hrantu (o dalekém příbuzenství). Šeb 218.

Hraše J. K. Vz Jub. XII.

Hrášek, ška, m., pták menší než plot-
níček. Mus. ol. 1898. 105.

Hráti, 0 tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 325.,
390. — komu. V/. Skákati. Povídali, že mu
hráli, ale že mu netroubili (plesky tresky).
Hoř. 90. — nač. Už vím, nač hraje (co chce
dokázati). Ib. - komu kde. Práce mu
v rukách jen hraje. Ib. — O pořekadlech atd.
vz Zát. Př. 315. a. — H. = rytířsky sedati.
Cožkoli dva budeta činiti, nebo hrajte nebo
se krykujte nebo vetujte, shledáš všecko,
také o koních.. Maš. ruk. 37^b.

Hrázenci, crepidula, Leistenschnecken. Vz
Mus. 1849. III. 130.

-hřaznúti, -hřaznu; zaniklo. Vz Gb. H.
ml. III. 2 245., Pohrúziti, Vzhroznouti, Vy-
hřeznouti atd.

Hrbaňa, ě, f. = hrubá pila ое- šráků (na
klády). Mus. ol. 1898. 105.

Hrbatec, tce, m., gibbium, brouk. H.
blechovitý, g. psyloides. Vz Klim. 468.

Hrbatý. Kdo se ohne, každý h. Mus. ol.
1898. 107.

Hrbávný = hedvábný Hoš. 111.

Hrbek Fr., prof. a spis. f 24. /1. 1899. Vz
Nár. list. 1899. č. 2., Jub. XII.

Hřbet O pořekadlech atd. vz Zat. Př.
318. a. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1.
91. Vjihozáp. Čech.: hříbet, řibet. Dšk. Vok.
40. Za h. něco staviti = nedbáti toho. Kom.
Tbeatr. 10.

Hřbetoštítník, a, m. H-ci, galerucini,
brouci. H., galeruca: anthracitový, g. anthra-
cina, červený, rufa, hnědokrový, circumdata,
ovocný, pomona, šíroštítý, g. laticollis, vra-
tičový, tanaceti. Vz Klim. 695., Ott. XVI.
749a.

Hřbetotvarec, rce, m., helops, brouk. H.
černonohý, h. picipes, smetištní, quisquilius,
střevlíkový, caraboides, vlnonohý, lanipes,
vypuklý, convexus. Vz Klim. 494.

HřBetozuBec, bce, m., motýl. Vz Stein.
81. - 84., Exl. 110.

Hrbka, y, f. Starý už len do hrbky letí.
Zát. Př. 84a.

Hrbóc. Jak ho drelé, on h. tě do (tej) vodě.
U Císařova. Mtc. 1899. 35.

Hrbočelec, lce, m., cerophytum. H. pruž-
níkový, c. elateroides, brouk. Klim. 422. В.,
hispa H. černý, h. atra, brouk. Klim. 713.

Hrbohlavec, vce, m, lyctus, brouk. Vz
Klim. 479., Ott. XVI. 505.

Hrbol, e, nč. gt. -u. Gb. H. ml. III. 1. 83.

Hrbolktý. Vz Kryptorypec.

Hrbolkočelý. Vz Dlouhopatec

Hrbolkokrovec, vce, m., cyrtoclytus,
brouk. H. lenoštítý c. cupra. Klim. 654.

Hrbolohlavý. Vz Rosňák.

Hrbolokroveěník, a, m., brouk. Vz Klim.
487.

HrBová, é, f., stráň u Vsetína. Vck.

Hrc, e. m. = silný prd. Lisic. Vz násl.

Hrcadlo, a, n. = řiť. Lisic. Vz předcház.

Hrča, dle Bača = svéhlavec Zát. Př. 29^a.

Hrčeti. Máš-li krvácení nosu, mluvením
nehrč (nemluv). Čes. 1. VII. 377. — H. = scáti.
Pohrčet se. Lisic.

Hrčiak, a, m = sprosťák. Slov. Zát. Př.
46^b. Sr. Hurtoš.

Hrdati. VzHrděti. Za Št. polož: Bes. 63.

Hrdélce, e, n., zdrobn. hrdlo. Rozb. III.
737.

Hrdelní. Často ofěruje na hrdelní chrám
(pije). Zát. Př. 71a

Hrděti, hrděju, superbíre; nč. více hrdati.
Gb. H. ml. III. 2. 266.

Hrdina mečem a slovem. Sil. Hrd. X.
88 — II. J. L vz Jub. XII.

Hrdlička divoká. Vz Šír. III. 131.

Hrdlo. O příslovích atd. vz Zát. Př. 69.,
315a.

Hrdlonosec, sce, m, diodyrrhynchus,
brouk. H. rakouský, d. austriacus. Vz Klim.
619.

Hrdlopasek v Vl. 363. oprav v: Hrdlo-
pásek.

Hrdlopásek, ska, m., vz Kos turecký.

Hrdloploutvý. H. ryby, anacanthini Ott.
XVI. 503a.

Hrdloplýtvý. H. ryby. Mus. 1849. IV. 64.

Hrdloštítník, a, m, acmaeops, brouk. H.
černoštítý, a. nigricollis, červenoštítý, collaris,
luční, pratensis. Vz Klim. 639.

Hrdlový = hrdelní. H. právo. Nár. sbor.
II. 74.

Hrdohrůzně. Slád. Sen. 90.

Hrdý H bohatý. Slov H. zať. Němc. III.
293. — H. = drahý, hedvábný. H. šatka.
Slov. Mas 1859. 93.

Hřebavec, vce, m., trať. Pck. Hol. 70.

Hřebčok, potok ve Slez. Lor. 82.

Hřebenáč, e, m., balvan nedaleko Sloupa
na Mor. Bdl. Mor. 4

Hřebenář. Vymyslili prý to biskupové,
jimž nadávali kobylek (protože všecko snědí)
a hřebenářů (že dobře sčeší) z lakomství. Sdl.
Hr. IV. 147., Jrsk. XIX. 26.

Hřebenatec, tce, m., scaphidema, brouk.
H. kovový, s. metallica. Klim. 489.

Hřebenatý. Vz Drvožil.