345

že Kristus, stoupiv (m. -pě) s nebe, založí
na zemi novou říši. Pal. Děj. III. 1. 190,
294. — b) Imperativem. Ať prý to uvážíc
(m. uváže) odřekne se titulu krále polského.
Ty, opustě obecný lid, připoj se k pánům.
Pal. Děj. II. 1. 288., IV. 1. 331. List přečta
strhaj (jej). Arch. XVI. 18. a j. Ať bych
také ja přijeda jemu se poklonil; Naberúc
(vody) neste před svatví. Praž. evang. (List.
fil. 1897. 273., 274. ). Vezmúce zahubte je
Modl. CLXXXI. 160. Sněz málo ruthy zelené
potrúse málo solí; Uvaře scediš skrze rúchu.
Maš. ruk. 45b., 217b. (Mus. fil. 1898. 211. ).
Opustě všecky následuj mne. Chč. (List. fil.
1898. 404) — c) Kondicionalem. Přijdouce do
hospody jeden každý na své místo aby sedl.
1513. Arch. XVII. 192. Abych opustě ty věci
к tobě přispíšil. Modl. CXLVII. 112. Bůh
chce, aby obratě se měl život věcný; Aby
to prodadouce koupili za to ves. Dač. I. 5.,
118. Aby, poznajíce jeho slávu, uvěřili v něho.
Chč. S. 1. 128. a takjpořád. Aby vybuda od sebe
syny Vilímovy zřejmě se osvědčil, že..;
Aby zavrouce příměří pozvali oba k roku.
Pal. Děj. I 1. 159., 387. Aby opustíc okolí
jejich táhnul dále (m. opustě). Ib. I. 251.
Aby zastavíce další krve prolití způsobili
upokojení; Aby s bratrem se smíříc (m. smíře)
odstoupil; Aby vrátíce se ku poslušenství na-
vésti ho hleděli, aby... Ib. II. 1. 81., 125.,
226. Aby seženouce odtud nepřátely podro-
bili kraj ten. Ib. III. 1. 435. Aby zdvihnouce
válku pospíšili udusiti oheň. Ib. V. 1. 234
atd. (velmi často). Aby, počnouce hned při
odevzdání listu tohoto, dva mistry volili.
1669. Mtc. 1898. 398. Abychom všichni, od-
straníce roztržku, jako v jedno tělo splynuli.
Kос. (List. fil. VI. 463. ). Přišel-liby kdo za-
bloudé do pustých krajin. Kom. Ťheatr. 34
Abychom hnutí rozličná srozumějíc i v tom
se dívali boží milosti; Abychom od menších
věcí počnúce přišli к větším; Aby poznaj e
jeho voli, k jeho voli svou přidal (a tak
napořád). Št. Bes. 19., 70., 79. Aby bylo
kázáno ve jménu jeho mezi všemi národy
počna od Jerusalema. Luk. 24. 47. (Bibl.
král. ). Nejprve tě zabije nemeškal bych
sám sebe zabiti. Alx. Nách. CXVII. Abych
láno vstana tě mohl chváliti. Modl. LXIV.
Aby oddělíce se od bludných s jinými se
sjednocovali; Chce, aby se к té konfessi při-
hlašovali svých odložíc. Kom. Ohláš. 80, 77.
— Odchylky. Někdy se užívá přechodníku času
minidého místo prechodníku času přítomného
sloves dokonavých Po návratu jeho papež uvá-
živ důkazy, aby vynesl rozsudek. Pal. Děj. II.
1. 117. Aby uvázav se v dílo provodil pano-
vání nad celým světem; Aby zjednav sobě
titul císařský, všem soupeřům odňal к němu
naději (dobře, zjednal-li si jej již; jinak:
zjednaje). Ib. II. 2. 128., 303., 318. Aby pro-
skoumav knihy vytknul jemu ty bludy; Aby
zmocniv se jich neschoval jich. Ib. III. 1.
96., 112. — Pozn. Je-li v těchto příkladech
děj transgressivem označený již minulý, po-
tom jest zde tr. Času minulého na svém místě,
pakli se měl uskutečniti před dějem hlavní
věty, potom by zde měl býti přechodník času
přitom, sloves dokonavých. — T. času minu-

lého označuje děj skonalý v minulosti dříve ji-
ného děje minulého. Zahrnuv do dějin také
Moravu místních poměrů moravských přece
nevšude šetřil jsem. Pal. Děj. I. XI. Pa-
novník vše... sníživ nemohl se zbaviti
křehkostí lidských. Pal. I. 1. 11. Hrady opa-
třeny byvše hradbami opatrovány bývaly
zvláštním vojskem. Ib. II. 1. 373. Fakulta
právnická oddělivši se od celku, činila pro
sebe zvláštní tělo. Pal. Děj. III. 1. 32 a tak
často. — Odchylka. Páni zbudíce (m. zbu-
divše) ruch proti nim mohli se nadíti. Pal.
Děj. V. 2. 60. — Za tr. času minulého bývá
tr. času přítom. sloves dokonavých. Vstoupíce
do družiny některého pána přikázali se mu.
Pal. Děj. II. 1. 374. Mrtvoly zčernajíce rychle
hnily. Ib. II. 2. 113. Stana se papežem do-
nutil voliče své odvolati ty články zase. Ib.
IV. 2. 285. a j. — T. určovací nespojitý.
Mnozí jdouc po mostě, vítr je zastavoval;
Což jiní vidouce sběhlo se nemálo lidu; Měl
sem ložument nedaleko brány, po pravé ruce
do města jdouc; Potom jsouce noc, syn můj
chtěl mne v městě navštíviti; Já stojíc u stolu
kázala se ke mně nésti; Ona vypotivši se do
rána jí lépe bylo. Har. J. 14, 15., 34., 115.,
137., 144. Každý jiný hlas má tak, že jednou
neb dvakrát člověka mluviti slyše, již po
samém hlasu ode všech jiných rozeznati se
může. Kom. Theatr. 56 Přišedše před klášter,
vyšel proti nám guardian. Har. I. 188. —
Některé zvláštnosti Dačického: Kateřina Pro-
šovská jeda (m. jedouc) na voze. I. 312.
Mnozí nevěda (nevědouce) co činiti. I. 306.
Pekaři, jsa (jsouce) napomínáni, nic nedbali.
I. 313. Při tom zbohatše páchal svou vůli.
Ib. Panna Bohunka, jsa při hejtmanu a man-
želce jeho, nalezena mrtva. I. 315. Zmizel
čáry umějíce. I. 316. Tam byl zabit pohodše
se s nějakým knězem. Ib. Rudolf zemřel
byvše králem českým. I. 324. Němci tam
vládli jsa navnazeni skrze Jindřicha. I. 325.
Opověděvše to vrchnosti jí to učinil. 1. 335.
Seděli u vězení jsa trestáni od starších. I.
335. Čechové poslali psaní na sněm kon-
stanský, domlouvaje se o smrť Jana Husi.

I. 339. Stěhoval se do domu davše za něj
116 kop gr. I. 343. Umřel pominuvše se
s smyslem. I. 344. Vezena mu do Prahy
к manželství, byvše jemu před tím zasnou-
bena. II. 7. Když děvečka, jsa mladá, řeči
pletla. II. 11. Anna Р., jmaje nesnáze. II.

14. Chtěli souditi nemaje na to vejsad II.

15. Děvče jsa ve dvoře, zapálilo dvůr. II.

16. Anna, strkaje Matesem. II. 18. On upadše
zemřel. Ib. Němci, jsa nařízeni do Uher,
v Kutné Hoře drancovali. II 27. Zemřel
nikda se neoženivše. II. 30. Láli mu, na něj
se sápaje II. 35. Zemřela jmaje se vdávati.

II. 69. Tím mnozí, chtěje býti bohatí, к chu-
době přicházejí. II. 83. Žena, jsa rodu ševcov-
ského. II. 86. Čeho jsem spíce necejtil.
II. 86. Dvě děvečky, nesa vodu, propadly
se. II. 109. Matka, chtěje děti vynésti, tam
zahynula. II. 115. Ti, přijevše a trvaje na
vlašském dvoře, nařídili. II. 125. Nedlouho
lidé stonali a slože se v brzkých dnech sko-
návali. II. 147. Jsa od něho uláni s naří-
káním odcházeli. II. 151. A tak často. —