351

Tuchynica, e, f., louka u Podhradí. Sbor.
slov. Ш. 6.

Ťuíček, vz Tujíček.
Tuj = tu jest. Tuj také sluneční horko.
Sr. Bes. 35.

Túk, u, m. = ték (u moždíře). Sbor. slov.

III. 30.

Tukar, u, m. T. ve stodole, v něm sú tři
žibra (síta). Slov. Čes. 1. VIII. 330.

Tukějši = onehda, nedávno. Slez. Lor. 80.

Tula, y, f. = slitina síry, stříbra, medi
a olova, kterou se prohlubiny kovů vyplňují.
Vz KP. VII. 618.

Tułácký. Vz násl. Tułon.

Tulačiť sa = toulati se. Val. Ces. 1. X.
299.

Tulaj, e, m., tulajka y, f. = oko lopaty,
pořízu atd., do kterého se topořisko na-
strkuje. Mus. ol. 1898. 118.

Tulák: lamplot, lamplota.

Tulbant, u, m. = turban, tulban. Har. II.
150.

Tulik m. tolik (místy). Dšk. Vok 48.

Tulip, u, m. = tulipán. Čes. 1. VII. H74.

Tulka, y, f., druh sukně. Již. Mor. Šeb.
172.

Tulmač, e, m. = tlumočník. Har. II. 149.

Tułon, a, m. = tulák. T. tulácký. Císař.
Mtc. 1899. 228.

Tůma Em. dr., K. V a j. Sr. Jub. XXXIII.

Tumač, e, т. = tlumočník. Mus. ol. 1899.
118.

Tumačúvať = tlumočívati. Val. Čes. 1.
X 135.

Tumba, y, f. Oltáře mají kamenné tumby.
Sdl. Hr. IX. 9.

Tumher, a, m., z Domherr. Biskupů a
t-rů poklad popálil. Har. J. 44.

Tumpach J. dr. Sr. Jub. XXXIII.

Tuna, y, f. = 12 konví. Vz Konev. Fisch.
Hosp. 191.

Tůně. O pův. sr. Zub 415. — T. = mo-
čálovité polnosti u Uh. Hradiště. Mus. ol.

IV. 32.

Tunka, y, f. = soudek na lněné semeno.
U Polné. Hoš. 101.

Tunnales, dávka v ungeltu. 1500. Arch.
XVIII. 216., 227.

Tunový. Osmi-, desítitunový vagon. Nár.
list. 1898. č. 136. str. 4.

Tuodtád. Z t. Císař. Mtc. 1900. 137.

Tupák, u, m., fleuret, zbraň. Ott. XIV.
673b.

Tupkokřídlec, delce, m., zonosoma, Ring-
spanner, motýl. T. bukový, dubový, javo-
rový, olšovy. Vz Stein. 143., Exl 170., 189.

Tuplbarchan, U, m. = látka bavlněná na
lněné osnově. 1597. Mus. 1899. 25.

Tuplhák, u, m. Sdl. Hr. III. 73.

Tuplovaný. V hrdlo lžeš jako t. lhář.
Sdl. Hr. V. 333.

Tuplúvky, pl., f., druh bot. Šeb. 170.

Tupohřbetec, tce, m., notaris, brouk. T.
černý, n aethiops, dvojtečný, bimaculatus,
chlumní, montanus, ostrý, acridulus, skři-
pinný, scirpis. Vz Klim. 564.

Tupokřídlec, delce, m., aspilates, Tausend-
blattspanner, motýl: černopásný, vikvicový;

cabera, Weissbirkenspanner: osykový, bělo-
čelný. Stein. 135.

Tuponosec, sce, m., brouk. T. červeno-
štítý, rh. ruficollis, kovový, aeneus, tmavý,
planirostris, zelenokrový, viridipennis. Vz
Klim. 525.

1. Tupý čím: prací, námahou. Kuč. 24.

Turbinový. T. komory. Nár. list. 1898.
č. 136. 8.

Turecký. Byli veseli jako v t-ckém nebi.
Tům. Ml. 195.

Turek. Přišel к řeči со Т. к šavli (po-
ručenoť Turkům, aby šavlí disputovali proti
křesťanům a ne slovy). Har. II. 243.

Turice = letnice. Vianoce sú len raz do
roka a t. každý rok (žertem). Mus. slov. III.
35.

Turinský Fr. Sr. Jub. XXXIII., Flš. Písm.
576.

Turistika, y, f. Vz Žv. V. (86.

Turkyně, ě, f., druh husí. Šír IV 103.

Turna, y, f. = holá skála. Slov. Čes. 1.
VIII. 47.

Turňa, e, f., věž, Thurm. Hodiny na turni.
Slov. Zát. Př. 185a. Turnia. Slov. Čes 1. X.
307.

Turnaj. O skloň, sr Gb. H. ml. III. 1.
129.

Turnovánie. Низ I. 121.

Turnovský Jos, spis., 1837. —8. /2. 1901
Vz Jub. XXXIIL, Nár. list. 1901. é. 40. —
T. Vád., kněz. Vz Mus. 1900. 257.

Turský potůček u Minic. Slan. 5.

Turyňka, y, f., tugurium. Rozb. III. 694.
Sr. Turyně.

Tuškánský = toskánský. T. šafrán. Maš.
ruk. 224a.

Tuť = rtuť. Us. Hoř. 75. Také v již. Čech.

Tuta, y, f. = pití, nápoj (v dětské řeči).
Slez. Lor. 80.

Tutaj, e, m. = člověk, jemuž nelze rozuměti.
Hoř. 95.

Tu-ten. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 447.

Tutička, y, f. = slepička. Mus. ol. 1898.
118.

Tuťka, y, f. = slepice. Děvče jak t. (tiché,
hodné). Mus. ol. 1898. 103.

Tužba. Úsloví vz v Zát. Př. IV. odst. 4.
Sr. ib. 25. nn.

TužeBníkový pažitkovník, brouk. Klim.
690..

Tužebný. T. lenost' (milá, toužebně oče-
kávaná). Št. Bes. 62.

Tužibuď přiběhne celý uřícený. Mus. ol.
XII. 111.

Tužič, e, m., Steifer. Sterz. II. 1000.

Tvar. Tvary sloves. Vz Gb. H. ml. III.
2. 116.

Tvář. Tvár ako lilija a dve ruže; T. ako
lopár, ako mliečko; T. duše obraz; T. jej
kvitne; T. zapálená; T. zkríviť; Z tvári mysel
žiari; Viděť mu to na tvári; Na tvári si to
zjaví; Tvárka lhárka; Tvárka nie lhárka;
Slov. Zát. Př. 369^b. Spravil kyslú tvár, čudnú
tvár, zamračení; Takú tvár spravil, ako keďby
bol do plánčaťa zahryznul (o mrzutém). Ib.
35b. (Sr. 24., 64.; VI. odst. 6. ).

Tvárlivý. T. hmota síry. KP. X. 3.