369

Veselí, n. Sr. lát. Př. XVI. 618. Nucené
veselí je vlastně pláčem. Jeln. 99.

Veselík K. Sr. Jub. XXXIV.

Veselosť. Sr. Zát. Př. 32., IV. odst. 14.
— V. = svatba.

Vesełótka, y, f. = veselíčko. Císař. Mtc.
1899. 227.

Veselovtipný. V. myšlénka. Phľd. 1897.
563.

Veselový = veselník (svatebník). Slez.
Čes. 1. VIII. 369.

Veselý. Veselá chlapina; V. mysel prázdna
kapsa; v. ako pri gajdošovi; V. nemyslí na
lékara. Slov. Zát. Př. 372b. Veselého dárce
miluje Bůh. Fisch. Hosp. 385. — V. díra =
u pluhu po straně mimo tu, kam se dává
pověrák. Záblatí. Kub. 158. — V. Fab.,
1684. —1729. Vz Vlč. Lit. II. 1. 16. — V.
Ant. dr. a j. Sr. Jub. XXXIV. -- Dr. Fr.
V., spis. 7. /4. 1869. — 13. /3. 1900.

Veslit = veslovati. Slád. Tayl. Col. 34.

Vesměsný. Koupiti něco v-ho. Fisch. Hosp.
44.

Vesmír m. vešmír, novotvar. Gb. H. ml.
III. 1. 513.

Vesna. Uvozování Vesny čili mladistvého
života vracejícího se do znova probudilé pří-
rody. \z Pal. Děj. L 1. 213.

Vesňácký lid. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 63.

Vesüan, a, m. Mus. 1898. 347.

Vesňany = jarní. Slez. Lor. 80

Vesně, ěte, n. = zvíře narozené ve vesně.
Kadlč. 11.

Vesníky, pozemek. Pck. Hol. 122.

Vesnovka, y, f. = řeřicha. Vz Ott. XV.
891.

Vespod = doleji. Jakož v. psáno stojí.
Čel. Pr. m. I. 143.

Vesta, vz Brucľak.

Vésti. Vzor časování sloves I. tř. Vz Gb.
H. ml. III. 2. 117., 140. Časování na Císa-
řovsku. Vz Čas. 1. VIII. 157.

Věsutý zámek = visutý. 1615. Mtc 1899.
281.

1. Veš. Voš darmo kašle; Vošky obuchom
treť; Voš na třetí deň stará — mať; Voš
svojská menej kúše; Voš ťa mrzí? kožuch
do ohňa! Voš žobrácka horšie kúše. Slov.
Zát. Př. 376^a. Od spodku sa derie a od vrchu
ho vši žerú (o skrčeném). Mus. slov. III. 12.
Vaše milosť! máte na pleci voš; a ak sa
hneváte, aj na druhom máte. Ib. 36 Staví
se jako v. na strupě (o pyšném); Drží se ho
jako veš kožichu. Hoř. 118., 119. Cpe se tam
jako veš do strupa. Mus. ol. 1898. 102.

2. Veš, zájmeno. O skloň, vz Gb. H. ml.
III. 1. 401., 512.

Veš = vejš, výše. Císař. Mtc. 1900. 344.

Vešcen = vešken. Sr. Gb. H. ml. III. 1.
513

Vešcken = vešken. Sr. Gb. H. ml. III. 1.
513.

Vešelovec, vce, m., trať u Špluchova.
Věst. op. 1895. 18.

Věšeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
315.

Vešchen = vešken. Vz Gb. H. ml. III.
1. 513.

Vešcheren = veškeren. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 513.

Veškeren. O skloň, vz Gb. H. ml. III.
1. 271.

Věšták. Za VIL 1020. přidej: Mus. ol.
1897. 150.

Veštbodárný. V. Bůh. Louk. 60.

Věště = dítě od bosorky nebo divé ženy
nehlídané šestineděJce podnozené. Sum. 11.

Věštec. O věštcích vz Čes. 1. VII. 117.

Věštek = vešcek. Gb. H. ml. III. 1. 513.,
514.

Věštka, věštkyně = divižena. Us. na
Holešovsku. Mus. ol. 1897. 150.

Veštken = vešken. Gb. H. ml. III. 1. 513.,
514.

Věštkář, e, m. = věštec. Chč. S. I 46.

Veť = vždyť, neboť. Najspěš sa na nás
hněvá. Ja, veť (co na tom) ? Val. Čes. 1. X.
38.

Vetech. Na vetech = na vetchu, na sklonku.
Čehož třep za novu najde, na v. voněti bude.
Mas. ruk. 30a.

Věterník, a, m., hora záp. od Lišova.
Vstnik. 1897. 502.

Větevník, a, m, xylopertha, brouk. V.
chobotnatý, x. retusa (sinuata). Klim. 481.

Vetchní = vetchý. Zjevno bylo, že v.
mříži vylomil. Braun. 209.

Vetkvělý, immanens. Kadeř. Ps. 373.

Větosled na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 44.

Větosloví. Věta jednoduchá na Císařovsku
Vz Mtc. 1899. 34.

Vetovati = o sázku závoditi. Maš. ruk.
37b. Mus. fil. 1901. 209.

Větrák, u, m. = tyč šikmo přes několik
krokví přibitá (aby větry střechou neviklaly).
Slez. Čes. 1. IX. 100. — V. Na větráku — čásť
místa na vrchu. Milčín. Kub. 158.

Větřák, u, m. = větrní kámen. Srub. 42.

Větrfoukal, a, m. Nár. sbor. 1901. 69.

Větřica, e, f. = zelina. Vz Mus. ol. V.
114.

Větřiti čím. Umíme-li v. pláštěm. XV.
století. Vlč. Lit. I. 309.

Větrně, ě, f. = vítr při dýmavre. Když
ji tam nechtěla někdy pro velkou větrní
pustit. Sa. Kř. u pot. 52. Tedy ne: větrní
v VII. 376.

Větrní dýchání. Hus I. 23.

Větrnice, e, í. = volná jupka. Netolice.
Kub. 158.

Větrnický člověk, Windbeutel. Mus. 1898.
342.

Větrníček nа střeše. Slád. Lear. 84.

Větrník. Pražský dům na v-ku = po-
rodnice. Us. — V. = řidič v hodinách. Vz
KP. VII. 314.

Větrný. V. žena = nestálá, po větru se
točící. Chč. S. I. 66

Větroletný Kupido. Slád. Rom. 68.

Větrotvorce, e, m. 1641. Vstnk. IX. 299.

Větrový. V. koření = melissa. Us.

Větroživ (větrožil), a, m., amaleon (ga.
maleon), pták. Židek. Dle Hanky v Mus.
1839. 113. (240. ) snad: zlatohlávek, kolibri-
Vz tam.

Větví. Suché v. Chč. S. I. 207.