375

Vodní hodiny. Vz KP. VIL 269.

Vodník. Vz Čes. 1. 1898. 48., VIII. 102.,
Hoř. 110., Mus. ol. XIII. 31., Chorv. 149.,
Jrsk. XXII. 119., Př. star. III. 4. — V. =
nebeské znamení. Narozený na v-ka bývá
srdce studeného. Sá. Kant. 35. — V., u, m.
= mokváček dýmky. Kub. L. f. 1900. 364. —
V., u, m. = pomněnka. Slez. Věst. op. 1896.
16.

Vodnotelnosť. Ezop. 175.

Vodohlasa, y, f., musica. XV. stol. Rozb.
II. 194. Vz Vodohlas.

Vodolékař, e, m. Us.

Vodoprávný poměr, řízení. Nár. list. 1897.
č. 263. 2., č. 113.

Vodošlap, a, m., brouk. Vz Plovák.

Vodotoč, e, f. Má té vody požívati tú
starú v-čí. 1491. Arch. XVI. 399. Vz násl.

Vodotočina, y, f. 1505. Arch. XVII. 80.
Vz předcház. Vodotoč.

Vodouš. Za Šír polož: IV. 78.

Vodováha, y, f., libella. Ott. XV. 242.
Vz Krokviсе.

Vodovážka. Tou se dává klika parního
stroje do příslušné polohy vodorovné. KP.
IX. 33.

Vodovodař, e, m. = vodovodce. Nár. list.
1901. č. 167.

Vodoznačný. V. přístroj, který označuje
pravý stav vody v kotlích. Vz KP. IX. 13.
V. trubka. Ib.

Vodránek, nka, m., jm. koně (odraného,
utahaného). Čes. 1. IX. 175.

Vodraž, e, f. = sekati na vodraž = s hra-
bicí. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 364.

Vodrh, vodrz — vodr, patro. Netol. Kub.
158.

Voduch, a, m. = vodní pavouk, Wasser-
spinne. Mus. 1849. IV. 51.

Vodule, e, f., Wassermilbe. Mus. 1849.
IV. 53., Ott. XVI. 31. České v. Od K. Thona.
Rozpravy České akademie. Roč. VIII. třída
II. é. 45. V Praze 1899.

Vodzandat závoru = odstrčiti. Chod. Čes.
1. VIII. 206.

Vodzemek, mku, m. = oddenek. Hluboká.
Kub. 158.

Vodžunka, y, f. = vodová polévka. Slez.
Lor. 80.

Voháňka, y, f. = vějíř. Ezop. 306. 24.

Vohlídnutý = uřknutý. Čes. 1. VII. 122.

Vohnoutka, y, f. = sít na ohnutém prutu,

jehož konce jsou rukojetí. U Jindř. Hrad.
Kub. 158.

Vohrňďora, y, m. = sprosťák, otevřhuba.
Lisic.

Vochle = spustlý, pohlouplý člověk. U Ji-
lemn. Bes. 1871. 591.

Vochlochovati koho na potkání = bíti.
Hoř. 96.

Vochmula = ochmela. Jihozáp. Č. Dšk.
Vok. 31.

Vochoudnout se = spadnouti se (na těle).
Dšk. Vok. 55.

2. Voj, e, m. Pl. voje, -jí, -jem, -jech,
-jmi. Gb. H. ml. III. 1. 130., 402.

Vojácký. V. poslušenství, Vlč. Lit. I. 332.,
Prusko. Nár. list. 1898. č. 248.

Vojáctví, Militarismus. Vz Ott. XVII. 346.

Vojáček Václ. + 25. /2. 1898. Sr. Jub.
XXXIV.

Voják. Mladý v., starý žobrák; Voják
strieľa, Bůh gule nosí. Zát. Př. 375b. — V.
= kupa sena. Na Jihu. Kub 158. — V., vz
Bandor.
Vojatovať. Za Němc. polož: III. 318.
Vojěnín, nč. vojan. Sr. Gb. H. ml. III.
1. 75.

Vojenský = představený vojínů. Pán v.
o tom věděl. Mus. ol. ΧΠΙ. 28.
Vojenství. Vz Zát. Př. XI. odst. 6.
Vojkovčina, y, f., pozemek ve Slez. Lor.
82.

Vojna, gt. vojn, nč. vojen. Gb. H. ml. Ш.
1. 180. V. bez jednoho vojáka bude; V. je
vojna; V. nie každému hojná; Ve vojne
všetko nepobijú. Slov. Zát. Př. 375b. γ.
pro jednoho kojná, pro druhého chrt a pro
třetího smrť; V. bez šrámu není. Jrsk. XVI.
15. Sr. Válka. — Mladá v. — hoši od 21. — 23.
roku, stará v. = hoši od 24. roku. Šeb. 68.
Vojska vedle vojsko. O skloň. sr. Gb. H.
ml. III. I. 176., 195.

Voj těrka, y, f. = odtělka (pláštilka). Tab.
Kub. 158.

Vojtlová, jm. místa uN. Hrozenkova na
Mor. Vck.

Vojvoda = dozorce nad vrchy, lesy a
zvěří a quasi soudce nad spory hraničními
mezi poddanými; určoval snad pastýřům
i pašu. Vz Mtc. 1898. 81. O významu slova
vz v Mus. slov. I. 87.
Vojvodovna, y, f. = vojvodová. Tbz. V. 107.
Vokací, f., z lat. Učitelská v. = povolání
za učitele. Wtr. Part. 187.

Vokalisování předložek u Palackého. Vz
Mtc. 1901. 6.

Vokativ. Místo v-vu bývá nominativ.
Pane doktor! Vz Gb. H. ml. III. 1. 25. Na-
opak nom. místo vokativu. Jak je ti (jak
ti říkají)? Odpověď: Jene, Josefe. Brt. D.
I. 178. (Sr. Gb. H. ml. III. 1. 24. )

Voklešky. Jíti na v. = za holkou do
lesa. U Římova. Kub. 158.

Voklik, u, m. = oklika. Hoř. 83.
Vokorek, rku, m. = krajina (prkno). Us.
Hoš. 101.

Vokřesaný strom = poražený a kůry
zbavený. U Křenovic. Vchř.

Vokrouhlík, u, m., jm. louky. 1510. Arch.
XVII. 120.

Vokuráč, e, m. = rohlík (brambor). Žel.
Brod. Kub. 158.

Vokurek, rku, m. i vokurka. Na Hořicku.
Hoř. 83.

Vokuv, u, m. = okov. Jihozáp. Č. Dšk.
Vok. 47.

Vól (vůl). O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
323., 333.
Volakovská, pole na Hořicku. Hoř. 136.
Volarňa, míst. jm. ve Slez. Lor. 82.
Volati. Čo za toho koně voláte (žádáte) ?
Horen. 123.

Volátko. a, n. = košík na brambory.
Humpol. Kub. 158.

Volavka, y, f. V. bílá, červená, noční
(bukáč), obecná, stříbřitá, vlasatá. Šír IV.
34. nn.



	375

	Vodní hodiny. Vz KP. VIL 269. Vodník. Vz Čes. 1. 1898. 48., VIII. 102., Hoř. 110., Mus. ol. XIII. 31., Chorv. 149., Jrsk. XXII. 119., Př. star. III. 4. — V. = nebeské znamení. Narozený na v-ka bývá srdce studeného. Sá. Kant. 35. — V., u, m. = mokváček dýmky. Kub. L. f. 1900. 364. — V., u, m. = pomněnka. Slez. Věst. op. 1896. 16. Vodnotelnosť. Ezop. 175. Vodohlasa, y, f., musica. XV. stol. Rozb. II. 194. Vz Vodohlas. Vodolékař, e, m. Us. Vodoprávný poměr, řízení. Nár. list. 1897. č. 263. 2., č. 113. Vodošlap, a, m., brouk. Vz Plovák. Vodotoč, e, f. Má té vody požívati tú starú v-čí. 1491. Arch. XVI. 399. Vz násl. Vodotočina, y, f. 1505. Arch. XVII. 80. Vz předcház. Vodotoč. Vodouš. Za Šír polož: IV. 78. Vodováha, y, f., libella. Ott. XV. 242. Vz Krokviсе. Vodovážka. Tou se dává klika parního stroje do příslušné polohy vodorovné. KP. IX. 33. Vodovodař, e, m. = vodovodce. Nár. list. 1901. č. 167. Vodoznačný. V. přístroj, který označuje pravý stav vody v kotlích. Vz KP. IX. 13. V. trubka. Ib. Vodránek, nka, m., jm. koně (odraného, utahaného). Čes. 1. IX. 175. Vodraž, e, f. = sekati na vodraž = s hra- bicí. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 364. Vodrh, vodrz — vodr, patro. Netol. Kub. 158. Voduch, a, m. = vodní pavouk, Wasser- spinne. Mus. 1849. IV. 51. Vodule, e, f., Wassermilbe. Mus. 1849. IV. 53., Ott. XVI. 31. České v. Od K. Thona. Rozpravy České akademie. Roč. VIII. třída II. é. 45. V Praze 1899. Vodzandat závoru = odstrčiti. Chod. Čes. 1. VIII. 206. Vodzemek, mku, m. = oddenek. Hluboká. Kub. 158. Vodžunka, y, f. = vodová polévka. Slez. Lor. 80. Voháňka, y, f. = vějíř. Ezop. 306. 24. Vohlídnutý = uřknutý. Čes. 1. VII. 122. Vohnoutka, y, f. = sít na ohnutém prutu, jehož konce jsou rukojetí. U Jindř. Hrad. Kub. 158. Vohrňďora, y, m. = sprosťák, otevřhuba. Lisic. Vochle = spustlý, pohlouplý člověk. U Ji- lemn. Bes. 1871. 591. Vochlochovati koho na potkání = bíti. Hoř. 96. Vochmula = ochmela. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 31. Vochoudnout se = spadnouti se (na těle). Dšk. Vok. 55. 2. Voj, e, m. Pl. voje, -jí, -jem, -jech, -jmi. Gb. H. ml. III. 1. 130., 402. Vojácký. V. poslušenství, Vlč. Lit. I. 332., Prusko. Nár. list. 1898. č. 248. Vojáctví, Militarismus. Vz Ott. XVII. 346.	Vojáček Václ. + 25. /2. 1898. Sr. Jub. XXXIV. Voják. Mladý v., starý žobrák; Voják strieľa, Bůh gule nosí. Zát. Př. 375b. — V. = kupa sena. Na Jihu. Kub 158. — V., vz Bandor. Vojatovať. Za Němc. polož: III. 318. Vojěnín, nč. vojan. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 75. Vojenský = představený vojínů. Pán v. o tom věděl. Mus. ol. ΧΠΙ. 28. Vojenství. Vz Zát. Př. XI. odst. 6. Vojkovčina, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82. Vojna, gt. vojn, nč. vojen. Gb. H. ml. Ш. 1. 180. V. bez jednoho vojáka bude; V. je vojna; V. nie každému hojná; Ve vojne všetko nepobijú. Slov. Zát. Př. 375b. γ. pro jednoho kojná, pro druhého chrt a pro třetího smrť; V. bez šrámu není. Jrsk. XVI. 15. Sr. Válka. — Mladá v. — hoši od 21. — 23. roku, stará v. = hoši od 24. roku. Šeb. 68. Vojska vedle vojsko. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. I. 176., 195. Voj těrka, y, f. = odtělka (pláštilka). Tab. Kub. 158. Vojtlová, jm. místa uN. Hrozenkova na Mor. Vck. Vojvoda = dozorce nad vrchy, lesy a zvěří a quasi soudce nad spory hraničními mezi poddanými; určoval snad pastýřům i pašu. Vz Mtc. 1898. 81. O významu slova vz v Mus. slov. I. 87. Vojvodovna, y, f. = vojvodová. Tbz. V. 107. Vokací, f., z lat. Učitelská v. = povolání za učitele. Wtr. Part. 187. Vokalisování předložek u Palackého. Vz Mtc. 1901. 6. Vokativ. Místo v-vu bývá nominativ. Pane doktor! Vz Gb. H. ml. III. 1. 25. Na- opak nom. místo vokativu. Jak je ti (jak ti říkají)? Odpověď: Jene, Josefe. Brt. D. I. 178. (Sr. Gb. H. ml. III. 1. 24. ) Voklešky. Jíti na v. = za holkou do lesa. U Římova. Kub. 158. Voklik, u, m. = oklika. Hoř. 83. Vokorek, rku, m. = krajina (prkno). Us. Hoš. 101. Vokřesaný strom = poražený a kůry zbavený. U Křenovic. Vchř. Vokrouhlík, u, m., jm. louky. 1510. Arch. XVII. 120. Vokuráč, e, m. = rohlík (brambor). Žel. Brod. Kub. 158. Vokurek, rku, m. i vokurka. Na Hořicku. Hoř. 83. Vokuv, u, m. = okov. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 47. Vól (vůl). O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 323., 333. Volakovská, pole na Hořicku. Hoř. 136. Volarňa, míst. jm. ve Slez. Lor. 82. Volati. Čo za toho koně voláte (žádáte) ? Horen. 123. Volátko. a, n. = košík na brambory. Humpol. Kub. 158. Volavka, y, f. V. bílá, červená, noční (bukáč), obecná, stříbřitá, vlasatá. Šír IV. 34. nn.