Předchozí (2)  Strana:3  Další (4) |
|
|||
3
|
|||
|
|||
Ajnstendr, a, m. = posel obecni. Na Hané
před r. 1848. Čes. 1. IX. 239. -ák. Vz List. fil. 1899. 258., Lor. 35.,
Věst. VII 39. Ak = ne. Byľs tam? Ak. V Pádolí. Jrsk.
XXIII. 376. Akcidenční hoblík v knihtiskárně. Ott.
XIV. 446. Akciový. Nejstarší a. společnost' v Čech.
r. 1497. Vz Pal. Děj. V. 1. 407. A. sládek. = sládek akciového pivováru. Mtc. 1899. 221.
Akkord. Vz. Mus. 1850. II. ř. 63. nn.
Akkumulator, u, m. Elektrická doprava
na drahách pomocí a-rů. Us. Vz ku př. Nár. List. 1899. č. 76. odp. Akkusativ sing. = nom. při vzorech:
, chlap a oráč' jest z pravidla zastaralý a vzácný: před císař, před král, za kněz, jíti za muž. Vz Gb. H. ml. III. 1. 26., 97. Dvojí akkus. u Husa. Vz Programm akadem. gy- mnasia na r. 1894. str. 19. Akk. míry v Maš ruk. Vz. Mus. fil. 1898. 208. a 1899. 95. Akkus. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 62. Aksamítník, a, m. Vz Ott. XII. 226.
á la guerre, hra v karty.
Aksend, u, m. = odvod. U Polné. Hoš.
-ál, áł, ała: nosál, ožhrala atd. Vz Lor. 34.
Albert Eduard dr., prof. a spis. f 26/9.
1900. Vz Nár. list. 1900. č. z též doby. Albieri Pav. = Jan Mucek.
Albini-braendlinovka, y, f., druh ruč-
nice Vz. Ott. XIII. 188. b. Ale po větě podmíněné, uvedené spojkou
pak-li: Narozený v Dvablíženci nemá činiti velikých chodeb; рак-li učiní, ale varuj se vod (= ale aspoň); Рак-li nemáš živice, ale pryskyřice smrkové. Maš. ruk. 21. b., 204 b. Tímto způsobem užívali také Řekové někdy své spojky αλλά = aspoň (v post- posici). Sof. Ant. τι δήτ' αν άλλα ννν α' έ'τ' ώφελοψ' έγώ = aspoň nyní ještě. Kla. — Ale stává v Ž. pod. z pravidla na prvním místě, ale:.., v pekle ale kdo spovídá se tobě. Ž. pod. VI. 6. Ale hde = ne, nikoli. Byľs tam ? Ale hde.
U Císařova. Mtc. 1899. 39. Aleš Mík. Vz Jub. II.
Alexandreida. Vz Hanš. Neb. 171.
Alexandřie, dle, paní'. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 244. Alexí. O sklonění sr. Geb H. ml. III.
1. 134. Alimentační, z lat. A. žaloba (na ži-
vení dítěte). Ott. Říz. I. 87. Aljozufek, Jusqfek, fku, m. = bylina
hojící břišní nemoci. Slez. Čes. 1. VIII. 53. Allodisace, e, f. A-ci provésti. Ott. Říz.
I. 95. Allochroitový. A. hornina (bludovit).
Mus. ol. II. 15. Almužna = výdělek. Us. fiakristů. Kukla
134. Almužník, a, m. Pass. (Mus. 1851. 141. ).
Almužnový zápis. Wtr. Živ. vys. šk. 105.
Alterace, e, f. Pije z a-ce = z lítosti,
z rozčilení. Kla., Hoř. 88. Alumn-us, a, m. = student do kolleje
prijatý. Wtr. Živ. vys. šk. 240. |
Alún = alaun. Maš. ruk. 186 a, 188 a.
Aloiš = ibišek, z něm. Eibisch. Sbor.
č. II. 17. -am a) m. ům koncovka dat. pl u, oráč'
a meč': nožám. Laš. Brt. D. L 112.; b) m. -ám koncovka dat. pl. vzorce, ryba': rybam. Slez. Gb. H. ml. III. 1. 181., (-ám); c) m. -ím koncovka dat. pl. u, znamení': psaňam (dial. ). Vz Brt. D. I. 68., -ím a násl. -ám. -ám koncovka dat. pl. m. -ům dial. a)
u vzorce:, chlap': chlapám, vz Gb. H. ml. III. 1. 59.; b) u vzorce, vládyka': sluhám, ib. III. 1. 199. (-óm, -ům); koncovka dat. pl. a) u vzorce, panoše' (není dokladů), vz ib. 231. (iem, -ím, -em, -óm, -uom, -ům); b) u vzorce, ryba': modlám, ib. 181. (-om, -um, -am); c) u vzorce, duše': dušám; ve východních nářečích místy posud: slepicám, růžám (zlín., dolnobeč. ). Brt, Gb. III. 1. 212.; d) u, host a kosť (dial): hostám, kosťám, ib. 343., 347. (-em); e) u vzorce, město': městám, kamnám, nosidlám, slovám, ib. 136., 141.; f) u vzorce, moře' v některých východ, nářečích: polám, Brt. D. L 114. (laš. ), Gb. H. ml. III. 1. 158 (-óm); g) u vzorce, zna- mení' (dial. ): psaňám, Brt. D. L 68. (val., místy i lašsky), sr. ím; h) u vzorce, paní': paňám (ve východ. nářečích místy posud). Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iem, -ím. -ama koncovka dat. a instr. dualu a) u, vlá-
dyka': vládykama, vz Gb. H. ml. III. 1. 198. (-oma); b) u vzorce, panoše', vz ib. 230 (-ěma, -ema, -oma); c) u, ryba': rybama (m. -ama bý- vá -oma od sklonku XIV. stol.: mezi dvěma krajinoma; v dat. bývá v nč. -oum: k ru- koum), vz ib. 178.; d) u vzorce, duše': du- šama, vz ib. 209., (-ěma, -ema, -oma); e) u vzorce, město': křídlama, vz ib. 138. (-oma, -ma). — -ama koncovka instr. pl. a) u vzorce , chlap a dub' (m. -y): chlapama (v dial. místy: chlapami), vz Gb. H. ml. III. 1 63., 64.; b) u, oráě a meč' (laš. dešcoma), Brt. D. L 113.; e) u, vládyka' (m. -ami, v obec. mluvě), Gb. H. ml. HL 1. 200.; d) m -ami u vzorce, ryba': rybama, vz Gb. H ml. III. 1. 181. (ami); e) u vzorce, město' (v obecné mluvě): slovama, mněstama, vz ib. 136. 144. (-y); f) u vzorce, moře' (ve východ. nářečích): polama, vz ib. 159., 160., Brt. D. L 19. (zlín. ): g) u vzorce, znamení' (han., laš., val. ): staveňama. Brt. D. L 68., II. 75., Gb. H. ml. III. 1. 170. (-ími). -áma koncovka instr. dualu u vzorce
paní'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iema, -íma. Amar, u, m. Aby jedl letkvař amar. Maš.
ruk. 209 a. Ambosolo, a, n. = sázka dvou čísel do
lotrerie. Ambrosie, e, f., eufrasia, rostl. XV. stol.
List. fil. 1898. 198. Ambrovonný. A. modrosť. Smi. II. 35.
Ambrózi Jur, spis. slov., 1694. -1746.
Vz Vlč. Lit. slov. I. 17., Vlč. Lit. П. 1. 110. Ambrož. Klášter sv. A-že, nyní celnice
u Prašné brány v Praze. Jrsk. XIX. 358. Amen. Smrti naší amen = už je konec.
Hoř. 88. To vám je vskutku tak jako amen. Phľd. 1897. 117. Teď jsem ti všecko vypo- věděl od otče až do amen. Šml. IX. 12. |
||
|
|||
Předchozí (2)  Strana:3  Další (4) |