Ajnstendr, a, m. = posel obecni. Na Hané
před r. 1848. Čes. 1. IX. 239.

-ák. Vz List. fil. 1899. 258., Lor. 35.,
Věst. VII 39.

Ak = ne. Byľs tam? Ak. V Pádolí. Jrsk.
XXIII. 376.

Akcidenční hoblík v knihtiskárně. Ott.
XIV. 446.

Akciový. Nejstarší a. společnost' v Čech.
r. 1497. Vz Pal. Děj. V. 1. 407. A. sládek.
= sládek akciového pivováru. Mtc. 1899.

221.

Akkord. Vz. Mus. 1850. II. ř. 63. nn.

Akkumulator, u, m. Elektrická doprava
na drahách pomocí a-rů. Us. Vz ku př. Nár.
List. 1899. č. 76. odp.

Akkusativ sing. = nom. při vzorech:
, chlap a oráč' jest z pravidla zastaralý a
vzácný: před císař, před král, za kněz, jíti
za muž. Vz Gb. H. ml. III. 1. 26., 97. Dvojí
akkus. u Husa. Vz Programm akadem. gy-
mnasia na r. 1894. str. 19. Akk. míry v Maš
ruk. Vz. Mus. fil. 1898. 208. a 1899. 95.
Akkus. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 62.

Aksamítník, a, m. Vz Ott. XII. 226.

á la guerre, hra v karty.

Aksend, u, m. = odvod. U Polné. Hoš.

-ál, áł, ała: nosál, ožhrala atd. Vz Lor. 34.

Albert Eduard dr., prof. a spis. f 26/9.
1900. Vz Nár. list. 1900. č. z též doby.

Albieri Pav. = Jan Mucek.

Albini-braendlinovka, y, f., druh ruč-
nice Vz. Ott. XIII. 188. b.

Ale po větě podmíněné, uvedené spojkou
pak-li: Narozený v Dvablíženci nemá činiti
velikých chodeb; рак-li učiní, ale varuj se
vod (= ale aspoň); Рак-li nemáš živice,
ale pryskyřice smrkové. Maš. ruk. 21. b.,
204 b. Tímto způsobem užívali také Řekové
někdy své spojky αλλά = aspoň (v post-
posici). Sof. Ant. τι δήτ' αν άλλα ννν α' έ'τ'
ώφελοψ' έγώ = aspoň nyní ještě. Kla. —
Ale stává v Ž. pod. z pravidla na prvním
místě, ale:.., v pekle ale kdo spovídá se
tobě. Ž. pod. VI. 6.

Ale hde = ne, nikoli. Byľs tam ? Ale hde.
U Císařova. Mtc. 1899. 39.

Aleš Mík. Vz Jub. II.

Alexandreida. Vz Hanš. Neb. 171.

Alexandřie, dle, paní'. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 244.

Alexí. O sklonění sr. Geb H. ml. III.
1. 134.

Alimentační, z lat. A. žaloba (na ži-
vení dítěte). Ott. Říz. I. 87.

Aljozufek, Jusqfek, fku, m. = bylina
hojící břišní nemoci. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

Allodisace, e, f. A-ci provésti. Ott. Říz.
I. 95.

Allochroitový. A. hornina (bludovit).
Mus. ol. II. 15.

Almužna = výdělek. Us. fiakristů. Kukla
134.

Almužník, a, m. Pass. (Mus. 1851. 141. ).

Almužnový zápis. Wtr. Živ. vys. šk. 105.

Alterace, e, f. Pije z a-ce = z lítosti,
z rozčilení. Kla., Hoř. 88.

Alumn-us, a, m. = student do kolleje
prijatý. Wtr. Živ. vys. šk. 240.

Alún = alaun. Maš. ruk. 186 a, 188 a.

Aloiš = ibišek, z něm. Eibisch. Sbor.
č. II. 17.

-am a) m. ům koncovka dat. pl u, oráč'
a meč': nožám. Laš. Brt. D. L 112.; b) m.
-ám koncovka dat. pl. vzorce, ryba': rybam.
Slez. Gb. H. ml. III. 1. 181., (-ám); c) m.
-ím koncovka dat. pl. u, znamení': psaňam
(dial. ). Vz Brt. D. I. 68., -ím a násl. -ám.

-ám koncovka dat. pl. m. -ům dial. a)
u vzorce:, chlap': chlapám, vz Gb. H. ml.
III. 1. 59.; b) u vzorce, vládyka': sluhám,
ib. III. 1. 199. (-óm, -ům); koncovka dat.
pl. a) u vzorce, panoše' (není dokladů), vz
ib. 231. (iem, -ím, -em, -óm, -uom, -ům);
b) u vzorce, ryba': modlám, ib. 181. (-om,
-um, -am); c) u vzorce, duše': dušám; ve
východních nářečích místy posud: slepicám,
růžám (zlín., dolnobeč. ). Brt, Gb. III. 1. 212.;
d) u, host a kosť (dial): hostám, kosťám,
ib. 343., 347. (-em); e) u vzorce, město':
městám, kamnám, nosidlám, slovám, ib. 136.,
141.; f) u vzorce, moře' v některých východ,
nářečích: polám, Brt. D. L 114. (laš. ), Gb.
H. ml. III. 1. 158 (-óm); g) u vzorce, zna-
mení' (dial. ): psaňám, Brt. D. L 68. (val.,
místy i lašsky), sr. ím; h) u vzorce, paní':
paňám (ve východ. nářečích místy posud).
Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iem, -ím.

-ama koncovka dat. a instr. dualu a) u, vlá-
dyka': vládykama, vz Gb. H. ml. III. 1. 198.
(-oma); b) u vzorce, panoše', vz ib. 230 (-ěma,
-ema, -oma); c) u, ryba': rybama (m. -ama bý-
vá -oma od sklonku XIV. stol.: mezi dvěma
krajinoma; v dat. bývá v nč. -oum: k ru-
koum), vz ib. 178.; d) u vzorce, duše': du-
šama, vz ib. 209., (-ěma, -ema, -oma); e)
u vzorce, město': křídlama, vz ib. 138. (-oma,
-ma). — -ama koncovka instr. pl. a) u vzorce
, chlap a dub' (m. -y): chlapama (v dial.
místy: chlapami), vz Gb. H. ml. III. 1 63.,
64.; b) u, oráě a meč' (laš. dešcoma), Brt.
D. L 113.; e) u, vládyka' (m. -ami, v obec.
mluvě), Gb. H. ml. HL 1. 200.; d) m -ami
u vzorce, ryba': rybama, vz Gb. H ml.
III. 1. 181. (ami); e) u vzorce, město'
(v obecné mluvě): slovama, mněstama, vz
ib. 136. 144. (-y); f) u vzorce, moře' (ve
východ. nářečích): polama, vz ib. 159., 160.,
Brt. D. L 19. (zlín. ): g) u vzorce, znamení'
(han., laš., val. ): staveňama. Brt. D. L 68.,
II. 75., Gb. H. ml. III. 1. 170. (-ími).

-áma koncovka instr. dualu u vzorce
paní'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iema, -íma.

Amar, u, m. Aby jedl letkvař amar. Maš.
ruk. 209 a.

Ambosolo, a, n. = sázka dvou čísel do
lotrerie.

Ambrosie, e, f., eufrasia, rostl. XV. stol.
List. fil. 1898. 198.

Ambrovonný. A. modrosť. Smi. II. 35.

Ambrózi Jur, spis. slov., 1694. -1746.
Vz Vlč. Lit. slov. I. 17., Vlč. Lit. П. 1. 110.

Ambrož. Klášter sv. A-že, nyní celnice
u Prašné brány v Praze. Jrsk. XIX. 358.

Amen. Smrti naší amen = už je konec.
Hoř. 88. To vám je vskutku tak jako amen.
Phľd. 1897. 117. Teď jsem ti všecko vypo-
věděl od otče až do amen. Šml. IX. 12.