Amerika. Kdo dělat nechce, nechť je to
kde chce, darmo se nenají ani v Americe.
Mus. ol. 1898. 107.

Amerling Kar. dr. Vz Jub. IL, Nár. list.
1899. č. 185. 9.

-ami koncovka instr. pl. u vzorce a), chlap
a dub' (m. -y): chlapami (dial. místy chla-
pámi), vz Gb. H. ml. III. 1. 63., 64; b), oráč
a meč': deščami (laš. desčoma), nožami
(laš.; vz násl. -ámi), Brt. D. I 113., Gb H.
ml. III. 1. 111., 112. (-i); c), vládyka': s slu-
hami, vz Gb. ib. 199. (-y, -mi, -ama); d)
, kámen': kamenami, vz ib. 407., 410. (-y);
e), panoše', vz ib. 232. (-ěmi, -emi, -ema, -i);
/), ryba': rybami, vz ib. 181. (-ama, oma,
-mi, -mа, -у); h), duše', ve východ. nářečích
dosud: dušami (val., laš., slez. ), slepicami,
Gb. H. ml. III. 1. 214.; i), kosť,: kosťami
(dial. ), ib. 343., 349. (-mi); k), město': zrnami,
kopíčkami, Hus III. 45., I. 290., mestami,
kamnami, Gb. H. ml. III. 1 136, 144, (-y),
sr. násl. -ámi; l), moře': polami, Brt D. I.
19. (zlin. ), Gb. H. ml. III. 1. 159., 160. (-i);
m), znamení': psaňami. Brt. D. L 68., II. 75.,
Gb. H. ml. III. 1. 170. (-ími).

-ámi koncovka instr. pl. u vzorce a), chlap
a dub': chlapámi (místy dial. ), Gb. H. ml.
III. 1. 63., 64.; b), oráč a meč': nožámi
(místy dial. ), ib. 111, 112. (-i); c), ryba':
kravámi (místy na Mor. ), Brt. D. L 39., Gb.
H ml, III. 1. 181. (-áma, -oma, -mi, -ma,
-y); d), město': městámi (val. ), Brt. D. I.
€0.; e), paní': paňámi. Vz Gb. H. ml. III. 1.
240. (-iemi, -ími, -íma).

Arnika, у, f., z lat. Spravili amíku =
pokonali, vyrovnali se. Slov. Zát. Př. 137 a

Amnestovanec, nce, m. Mladý a. Šml.
II. 35.

Amonien, u, m. Přičiniž k tomu tolikéž
amonien. Maš. ruk. 182 a.

Amosenci. Vz Ott. IL 191.

Ampažúra, y, f. = kořalka. Us. fiakrů.
Kukla. 134.

Amslerovka, y, f., druh ručnice. Ott.
XIII. 188 b.

Amsterdam či Amsteldam? Vz Krok. 1897.
361. Šel až do Amstrdamu = daleko. Hoř. 88.

An z: a on, ana, ano. O skloňování vz
Gb. H. ml. I. 1. 453. Položí (ten kámen) na
čéši, ana plna vody. Maš. ruk. 292 a.

-an, -an: bocan, hubaň, řepaň. Sr. Lor. 34.

-an u jmen obyvatelů. Vz List. fil. 1899.
452.

Anakoluth v obecné mluvě na Císařov-
sku na Mor. Vz Mtc. 1899. 159.

Anatas, u, m., nerost. vz Mtc. 1900. 388.

Anatomace, e, f., z řec. = anatomie. Dač.
I. 198.

Anatomie, Čes. literatura o ní, vz Jub.
II с 1—4.

Anče, stran sklonění vz Káče.

Ančička, y, f. = řeřicha luční. Hoř. 107.

Anděl, a; odchylkou vok. sg. andeli, Us.;
akkus. sg. anděle, Brt. D. 54., akkus. pl.
anděle. Beck. Vz Gb. H. ml. III. 1. 83.
Stran pořekadel a přísloví slovenských vz
Zát. Př 296 a.

Andělíček. Slyšel už a-čky zpívat (už
mu bylo zle). Hoř. 121.

Andělika či šmrtolno žehna. Slez. Čes.
1. VIII. 53.

Anděli-um, a, n. = evangelium. Jičín. Kub.
150.

Andeť. Na to hlédáš, a.... mistři nevrazí.
Rozb. III. 735.

Andílek. To je a. s rohama (šelmovská
dívka). Hoř. 118.

Andílkový. A. neděle (na anděla strážce).
Mtc. 1899. 221.

Anebo (= a důrazné + nebo). Lékaři tomu
potu mají brániti, anebo dlí nemoc. Maš.
ruk. 176 a. Dle Kla. = sice, jinak.

Anebo-li u větě podmíněné = anebo.
Má-li člověk zlú jiezev nebo fistulu nebo
zlú ránu anebo-li vlka, takto mu spomoz.
Maš. ruk. 207 a.

Aněl, a, m. = anděl. Lor. 70.

Anglia = pás. V Klukňave ve Spiši.
Sbor. slov. II. 45.

Anglický. A. nemoc. Na Slov.: súchoty
detské, príč. Sbor. slov. II. 75.

Angrešťák, a, m. A-ci = Dolnoměští
(chodí na cizí angrešt). Čes. 1. IX. 422.

Ani. Ani mne znáte, ani otce mého. Praž.
evang. Joh 8. 19.

Animales = školní plat (ve středov. ). Mus.
1900. 9.

Anka, y, f. = vesta s rukávy. Hostomice.
Kub. 150.

-anka: kyjanka, koćanka atd. Lor. 34.

-ánky. Jména osad moravských ukončená
v -ánky stran jejich původu vz v Mus. ol.
XII. 98. Sr. -any (násl. ).

Anna. Kolik dní před sv. Jiřím vrba se
rozzelená, tolik dní před sv. Annou se žne.
Sv. Jan ubere na lžičku, sv. Anna na polo-
vičku mléka kravám. Sv. Anna zavádí žence
do pšenice. Sv. A. žito žala. Sv. Jakub seče,
sv. A. peče. Sv. Vít kořen štíp, sv. Prokop
kořen dokop, sv. A. srp vzala a žala. K sv.
Anně den se krátí. O sv. Anně žitečka se
nažne. Je-li zelí před sv. Annou pěkné, je
po ní škaredé s opačné. Nár. list. 1899. č.
209. Ned. příl. Sv. Anna, chladno z rána.
Čes. 1. VIII. 355.

Anoť = hle to, hle tu. Tu uzříš divnú věc:
anoť ti strupi s něho jdú jako dlani. Maš.
ruk. 186 a. (= tak hladce jako po dlani).
Sr. Mus. fil. 1899. 96. ř. sh. 19. — Anoť =
že. Když uzříš, anoť sůl se ze dna sadí.
Flor. A. 9a.

-ant (z lat. part. praes. -ans): chromant,
slepant, šišlant, vzteklant. Kub. 159.

Anthropogeografický. A. část' spisu.
Mus. 1897. 469.

Antikrist, a, m. = katolík. XV. stol.
Flš. Písm. I. 215.

Antinomové = přívrženci náboženské
sekty Jana Agrikoly (1494. —1566. ). Vz Kom.
Ohláš. 85.

Antoš, e, m. Antošu,

skovej dušu
pod loktušu
a své hříchy
do zlé cíchy.
Posměšek na jméno. Mus. ol. 1897. 88.