-atmi koncovka instr. pl. vzorce, kuře':
kuřatmi. Gb. H. ml. III 1. 421., 424., -aty.

-atoch koncovka lok. pl. vzorce, kuře':
kuřatoch (dial. ). Vz Gb. H. ml. III. 1. 421.,
423., -atech.

Atom, u, m. A. fysikalní, chemický, me-
chanický, korpuskularni, dynamický. Vz Mtc.
1897. 371. nn.

-atóm (-atům) koncovka dat. pl. vzorce
, kuře': kuřatóm. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421.,
423., atám.

-aťom koncovka instr. sg. vzorce, kuře:
kuřaťom (dial. ). Vz Gb. H. ml. III. 1. 421.,
422., -etem.

-atóv koncovka gt. pl. vzorce, kuře': ku-
řatóv. Gb. H. ml. III. 1. 421., 423.

Atracevanej = zatracovaný. Us. Hoř. 74.

Attrakce v lidové mluvě u Císařova na
Mor. Vz Mtc 1899. 156. nn A. zvláštní. Vz
Mus. fil. 1897. 145. Proti bolesti hlavě
(= hlavy). Maš. ruk. 46 b. v Mus. fil. 1898.
209.

-aťu koncovka dat. a lok. sg. vzorce
, kuře': kuřaťu (dial. ). Vz Gb. H. ml. III. 1.
421., 422., -eti.

-atú koncovka gt. a lok. dualu vzorce
, kuře': kuřatú. Gb. H. ml. III. 1. 421., 423.

-aty koncovka instr. pl. vzorce, kuře':
kuřaty. Vz Gb. II. ml. III. 1. 421., 424.,
-atmi, -atami.

-atý: špičatý atd. Vz Lor. 35.

-au přípona 3. os. pl. praes. Vz -ú. —
Koncovka a) instr sg. vzorce, ryba´: nad
hlavou; b) gt. a lok. dualu vzorce, rvba':
z rukou. Vz Gb. H. ml. III. 1. 176., 177.,
-ú, -ou, -ouch. — Ve slovech a) jihozáp.
Čech (a jeho změny tam), vz Dšk. Vok.
51., b) u Císařova na Mor. vz Ces. 1. VI.
585.

-auceji (-úceji): jsouceji dožádán. Vz Gb.
H. ml. III. 2. 88.

Auerův hořák (žárové světlo) Vz KP.
VIL 486.

Augusta Jan 1500. —1572. Vz Vlč. Lit I..
378., 387., Flš. Písm I 294., Jub. II.

Auředníček, čka, m. A. Ott. Vz Jub. II.

Austrie, e, f. = ústřice. Prodával austrie.
1597. Mus. 1899. 35.

Aušpice, dětská nemoc. Slez. Čes. 1. IX.
187.

Auštěcký J. Vz Jub. II.

Autokritika, y, f. Pal. Pam. 331.

Automobila, y, f. z řeč. a lat. vz násl. Us.

AutomoBilní. A. povoz hnaný elektrikou,
plynem a p. Nár. list. 1897. č. 269. 3.. Ott.
XVI. 286.

Autonomně. A. stát říditi. Pal. Pam. 633.

Autonomista, y, f. = přívrženec auto-
nomity, samosprávy. Pal. Pam. 603.

Autopticky. Zkušenosti a. nabyté (vlast-
ním nazíráním) liší se od zpráv dle doslechu.
Mus. 1897. 497.

Autoritářství, n. Vlč. Lit II. 1. 95.

Avitický. A náhled Uhrů. Pal. Pam. 632.

-avý (-ivý) přípona u Husa oblíbená: be-
kavý II. 263., bublavý L 313., buřavý III.
41. Cf Mus. 1898. 242., List. fil. 1900. 231.

Axamít Ign. dr. Vz Jub. II., Nár. list.
1899. č. 284. 2.

Axlar Pavel, kazatel, f 1714. Vz Vlč.
Lit II. 1. 24.

Až Co bysme sa až toli starali (gra-
dace) ? Mtc. 1899. 229.

Aže, až. Ale spojuje věty. Má-li člověk
nemoc v plicech, aže slina bude jako krev,
toť jest dobré. Maš ruk. 177 b. — Výsledkové
s důrazem Včas roste maso v hrdle a pře-
kážě člověku velmi, až mluviti nemóž. Ib.
188 b

Vz Ottův slovník. Změny b na Hořicku vz
Hoř. 76., na Hornoostravsku vz v Lor. 21.

-ba: modlidba, košba atd. Sr. Lor. 35.,
List. fil. 1900. 233.

Ba arci = ovsem. Us. Hoš.

Baba, bába = stará zena. Staré bábě leda
hrábě. Mus. ol. 1898. 101. Baba ráda se vdá.
Vz Zát. Př. 88. b. Jiná přísloví a pořekadla
o babách vz ib. 85. b. — B. klevetná. Pří-
sloví a pořekadla vz v Zát. Př. 52. b., 29. b.
— B. = žena, která na hradech (župních)
opatrovala prádlo, šatstvo, stolní náčiní atd.
Vz Pal Děj. I. 2. 258. — B. = porodní žena.
Že tě bába nepřetrhla! Hoř. 124. — B. Baba
= bázlivec. B. skáče = se osměluje. Zát.
Př. 29. b. To je baba chlap. Mtc. 1899. 37.
Král baba (Bedřich Falcký). Éezn. Rad. pr.
67. — B. Baba = husa plemenice. Plz. 118.
— B. Bába = sud piva dávaný sládku z várky
šestnácti sudů. 1685. Uč. spol. 1897. III. 5. Když

sládkovi jeho bába nestačí, točí z panských
sudů (sobě). Fisch. Hosp. 71. — B. Baba
z kozubu, Ofenlochstöpsel. Zát. Př. 287. a. —
B. Bába = jméno stráně a lesa u Křenovic,
Vleh., kopce u Zlína. Mus. ol. XI. 31., Pck.
Hol. 50. — Bába = oheň pasáků přikrytý
chvojím, aby hodně čmoudil (u Tábora); slav-
nost před obžinkami (Kutná Hora). Kub. 150.
— V Hornoostravsku není rozdílu mezi bába
a baba. Lor. 70.

Babák, a, m. = muž, jehož ženou jest po-
rodní bába. Hoř. 137.

Babče, ete, п., babičce, e, babička, babčinka,
babka, у, f., pták = mlynářík (sykora).

Babčí, n. Na Babčí = pozemek. Pck.
Hol. 182.

Babčice, e, f., vz předcház. Babče. —
B. = babka kovadlinka, na které naklepá-
vají kosy a srpy. Mus. ol. 1898. 101.

Babčinka, y, f., vz předcház. Babče.