BáBečko, a, п., loutka. Děti si samy dě-
lají b čka, panenky atd. Šeb. 44.

Babení, n. = čepení. B. nevěsty. Vck.
Svat. 71.

Babi = bába. Ve vých. Č. Čes, 1 X. 62.

Babice, e, f., vz Sova

Babicula, y, f = porodní bába. Lor. 70.

Babiččin. Babiččiny rukávy = kostival
Hoř. 107.

Babička, y, f., vz předcház. Babče, Mo-
dřinka a Parukářka.

Bábik, vz Rožek.

Babimostka, pl., п., jm. pozemku Pck.
Hol. 166.

Babinec, псе, т., jm. pole. Pck. Hol. 112.

Babinka, y, f. = babička (Stachу Král. ).
Kub. 150. Ve vých. Č. Čes. 1. X. 62.

Babinský. To mu bylo b-skou pohádkou
(jakou povídávají staré baby). Šml. IV. 100.

Babiznosť, i, f = vlastnosť bab. Všecka
b. od ní odstoupila. Šml. IV. 133.

Ваbka, у, f. = vdaná žena drobné po-
stavy. Lor. 70. — В., vz Babče (předcház. ),
Mlynářík (sýkora), Modřinka, Parukářka (sý-
kora). — B. = babyka. Hoř. 107. — B. =
druh spony к zapínání kabátu, vesty. Vz
Čes. 1. VIL 132., 153. — B. = kovadlinka.
Vz Babčice (předcház. ) — B. = řetízek
и dveří к zavírání jich. U Zábřehu. Mus.
ol. X. 149. — B. = orsej. blatouch a j. Na
mor. Slov. Mus. ol. VII. 11.

Babkatý. Babka b tá (nadávka)! Rais.
Pot. 38.

Babníček, čku, m. Upekla jsem na b-ček
buchet. V Padolí. Jrsk. XXIII. 378. Zdrobn.
bábuík.

Babočka, y, f. = motýl. Vz Stein. 15.,
Exl 48. -50.

Babrák, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Př.
24. b.

Babriť sa s kým = zlobiti se. Zát. Př.
252 b.

Babský. Ranní déšť, b. pláč (netrvá
dlouho). Mus. ol. 1898. 101.

Babuša, e, f., vz Mlynářík (sýkora), Ba-
buše.

Babušánek, nku, m. = balšánek. Na mor.
Slov. Mus. ol. VIL 11.

Babuše, e, f. = svinský bob; fazole ku-
latá, červená a bílá. Hoř. 88., Brt. Cf. před-
cház. Babuša.

Babuška, y, f., vz Parukářka (sýkora).

1. Bác. Vzal kámen a bác do vokna.
Hoř. 87. Prosí bác na kolena (pad na ko-
lena). Mus. ol. XII. 111.

2. Bác, e, m. = jídlo, řídké těsto na-
strouhanými a vytlačenými brambory zadě-
lané a na vymaštěném pekáči upečené; na-
strouhané syrové brambory s krví smíchané
a potom pečené (hluchec, trepec).

Báci = těžké střevíce, dřeváky. Plzeňsko.
Plz. 118, Kub. 150.

Ba co! (Citoslovce).

Bača, jm. trati. Pck. Hol. 131.

Bačálek, lka, m. = pták. Vz Pěnice.

Bačati = tlouci kamenem do krejcaru,
luskem do lusku (hra). Hoř. 88.

Bačko, a, n. = zbytek doutníku. Besed-
ník 647.

Bačkora. Sedí jako b. (o malomluvném).
Hoř. 123. — B. = sprostší bota. Sbor. slov.
II. 131.

Bačkovský Fr. dr. Vz Jub. II.

Bafčiti. Bafčí jak starý. Mus. ol. 1898.
101.

Bágny = zažívací ústroje přežívavců. Zát.
Př. 287. a.

Bago = spodní vrs'va tabáku v dýmce
močkou prosáklá. Lor. 70.

Bahenka, y, f. Vz Ulič. 135.

Bahňák, a, m, = pták slukovitý. Vz Ott.
XIII. 281., XVI. 525 а. — В., phyllobrotica,
brouk. B. černoskvrnný, p. adusta, čtvero-
skvrnný, p. quadrimaculata. Klim. 693.

Bahnať sa = přes bahno jíti. Dobre sa
je b., keď si môže brucho nahnať. Zát. Př.
72 b.

Bahnica, e, f., vz Bachnica.

Bahnice, e, f., jm. pozemku na Hoř. Hoř.
136.

Bahník amer., lepidosiren, ryba. Vz Ott.
XV. 893.

Bahniti se = bahnem se plniti. Louka se
pro vysokost' hráze bahní. 1502. Arch. XVII.
16. Strúha se b-la. Ib. 496.

Bahnivka, y, f., vz Ulic. 137.

Bahyl Mat., kazatel a spis. v pol. XVIII.
stol. Vlč. Lit. II. 1. 110.

Bahnokrevný ničema. Slád. Ham. 77.

Bahynina, y, f. = tráva bahenní. Lor. 70.

Bacháček Nauměřský z Nauměřic Martin,
1539. —1612. Vz Flš. Písm. I. 400.

Bachnica, e, f. = Bahnice (předcház. ).
Pck. Hol. 112.

Bachorka, y, f. = puchr. Vz Bachor.

Báchorka, vz Nár. sbor. II. 122.

Bachra, y, f. = velká jedlice. Cf. Ba-
chračka. Zát. Př. 73. b.

Bachráč, e, m. = naduřelá, luska zvláště
hrachu; tlustý člověk. Na severozáp. Hané.
Lisický.

Bachračka, y, f. = veliká jedlice, bachra.
Slov. Zát. Př. 73. b.

Bachrňa, ě, f. Tlustá jak b. Šeb. 219.
Sr. Bachoratý.

Baj, bajć, bajćić = ano, třebas. No baj si
= ovšem že nikoli. Lor. 70., 68. Sr. Bai
(V. 934. ).

Bajamo. Vzíti někoho na b. (nésti ho na
ramenou). Hoř. 88.

Bajc, vz předcház. Bai.

Bajćić vz předcház. Baj.

Bájesloví. Vz Čes. 1. VIL 393. B. slovan.
Vz Jub. III b. 62. -63.

Bájeslovný. B. kalendáře. Vz Zbrt Bibl.
241.

Baji = ba i. Ve dne baji v noci. Brt.
P. n. 206.

Bajka. Vz Nár. sbor. II. 122. Tou bajkou
si krmte selské rozumy, mne jí neodbudete.
Šml. V. 103.

Bajta, y, f. = vál. Hospodyně vyvaluje
těsto z díže vzaté na bajtě neb neckách.
Slez. Čes. 1. VIII. 56.

Bajtek, tka, m. = příjmí člověka, který
často říká: baj, bajc. Lor. 78.