Bezkohoutkový. B. ručnice. Ott. XIII.
189. а.

Bezkomínový. В. chalupa. Mus. ol. X.
157.

Bezkonečný. Hus L 12.

Bezkyd, u, m., les u N. Hrozenkova. Vek.

Beznadějnosť. Pal. Záp. I. 96.

Beznuzně. Hus. I. 98.

Bezoblečný = bez obleku. Val. Čes. 1.
X. 33.

Bezobsažný. B. součástka něčeho, Krč.
Assoc. 93., věc. Hrub. Cic. Dob. 128.

Bezoddechý. B. činnosť. Proch. 71.

Bezodtoký. B. jezero. Ott. XIII. 319.

Bezpečen = bez péče. Buď b., žeť pomôž
bez pochyby. Maš. ruk. 187a.

Bezpečenství, n. Buď nam b. mocné.
Žalt. pod. Pat. 127a,. 12., 13.

Bezpečný list = glejt. Ott. XVI. 116.

Bezpečstvo, a, n. V b-stvu Boba chváliti.
Št. Вея. 47. Není b-stva na světě. Št. Bes. 84.

Bezplánovitý. B. produkce. Ott. XV. 178.

Bezpodmětný. B. věty u Císařova na
Mor. Vz. Mtc. 1899. 34.

Bezpodmíněčně. Us.

Bezpohlavník, a, m. = živočich nemající
žádného pohlaví. Vz Neplemenivec.

Bezpochyby = jistě, nepochybně. Nic jsme
zajisté nepřinesli na tento svět, b. že také
nic odnésti nemůžeme. Bibl. 1. Туm. 67.
Jindy = asi, snad, myslím.

Bezprostředně. Pal. Děj. I. 1. 229.

Bezpřímný. Bůh velí od b-mé práce to-
hoto světa přestati. Št. Bes. 76.

Bezpříznaký. B. přípona. Gb. H. ml.
III. 2. 120.

Bezprostředník, a, m. Byl jeho b-kem
s německými nespokojenci. Sedl. Hr. III
247.

Bezřádnosť, i, f. Mus. 1898. 342.

Bezrybý. B. potok. Mtc. 1899. 54.

Bezskvrnný. Vz Břicháč, Úzkořiťník.

Bezsoudí, n. = čas, když se nesoudilo.
Pal. Děj. IV. 1. 299.

Bezstarostník, а, т., ein sorgloser
Mensch. Nár. list. 1897. č. 132. feuil.

Bezstarostnosť, i, f. O příslovích vz Zát.
Pr. 27.

Bezstromý. B. rovina. Pal. Záp. I. 16.

Beztrudně, kummerlos. В. žíti. Král.
El. 39.

Bezuzelný, knotenlos. Fisch. II.

Bezvíčkatý. B-tí, inoperculata (plžové).
Vz Ulič. 11.

Bezvodeň, dně, f., inaquosum. Ž. pod.
Pat. 149.

Bezvřščisko, а, п., rostl. Mus. ol. V. 11.
Cf. Bezvŕška.

Bezzákladný. B. stavba. Slád. Bouře. 86.

Bezzemek, mka, m. B-mci neměli vlast-
ních dědičných statkův a musili nájmem,
službou nebo řemeslem a obchodem se živiti.
Pal. Děj. I. 1. 201., I. 2. 262.

Bezzubec, bce, т., malthodes, brouk. B.
bavorský, červenoštítý, ďupkovaný, hnědo-
břichý, krátkokrký, lemovaný, nejmenší,
průsvitný, smolový, šedohnědý, tajemný,
tmavý, trnový, žlutohubý, žlutoskvrnný.
Klim.

Bezzvláštnosť, i, f. Hus I. 429.

Bezžaludečník, a, m. B-ci, agastrica,
polévníci. Mus. 1849. III. 119.

Bezžílkovitý. B. mechy. Ott. XIII. 666.

Běžec, žce, m. = kolo и provazníků, vz
KP. VIL 164. — В., trechus, brouk. B. lesklý,
rakouský, široký, velkoštítý. Vz Klim. 743.

Běžeti. O tvarech cf. Gb. H. ml. III. 2.
243., 279. Co běží, běží; co leží, leží, prykryj
oči (nevšímej si toho). Sá. Kant. 23. Té cti
sv. Alexius běhaje (vyhýbaje se jí) zajide
do města. Pass. (Mus. 1851. 140. ).

Bialešový. B. robota = práce s pečením
bílého pečiva. Slov. Zát. Pr. 232. а.

Bibás, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Pr.
21. b.

Bible. Bibliotheka českých biblí od XIII.
stol. do r. 1810. Sest. farář Fr. Novotný.

Bibliografie čes. Vz Jub. IIIa. 3. —114

Bibliotheka. B-ky v zemích Čes. V z Zbrt.
Bibl. 177. nn., Mus. 1900. 471. nn.

Bibrač = babratí. Lor. 70.

Bicí přístroj hodin. Vz KP. VIL 332.

Bič. Části jeho: 1. bičisko, násadka
s rozsuškami, 2. putina ze švihu, 3. barevná
kytka u putiny, 4. přepletač, pramének
prakování, 5. šňora, 6. kytka. Na Vyzovsku.
Mus. ol. 1898. 101. Plete sám na sebe bič.
Hoř. 118. B. koně tráví. Mor. Čes. 1. VIII.
329. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Pr.
297. b.

Bíček, Čku, т., zdrobn. bič. Vypaří na
ně (Kristus na kněží) tento b. Hus. Post.
59a.

Bičíkovitý. B. nálevníci, flagellata. Vz
Ott. XII. 192., 407.

Bičok, bičocek — bičík. Lor. 70.

Bída. Keby nebolo bjedy, nebolo by jedy
(zlosti). Slov. Němc. III. 295. Slouží u bídy
za mlatce. Mus. ol. 1898. 116. Mají bídu od
masa. Mtc. 1900. 143. O příslovích a poře-
kadlech vz Zát. Př. 151. b., 155. nn., 160.,
297. b.

Bídno = bídně. U Císařova. Mtc. IX. 344.

Bídnosť. Hus. Er. III. 267.

Bídný čím. Stařec bídný hořem a počtem
let. Slád. Lear. 79.

Bielizeň, vz Bělizeň.

Bier ze slov. pivo dle: Ernst Kuhn v Zeit-
schrift für vergl. Sprachforschung sv. XXXV.,
nové řady sv. XV. 2. seš str. 313. —314.

Bieza, y, f. = bez, chobzda. Slov. Zát.
Pr. 133. a.

Bifilarní. B. kyvadlo. Mus. 1897. 463.
Z lat.

Biglajz, u, m. —žehlička, z něm. Bügel-
eisen. Pečenka a víno to je b. na tvar. Zát.
Pr. 219. a.

Bijce, e, m. Hus III. 173.

Bíjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 334.

Bika, rost. Sr. Ott. XVI. 485.

Bílanka, y, f. = údolí u Kut. Hory. Br.
Věk. 129.

Bilansko, а, п., vrch. Pck. Hol. 60.

Bilateralní, z lat. = oboustranný. B.
smlouva.

Bílejovský Bohusl., 1480. (asi) — 1555.
Vz Vlč. Lit. I. 366., 384., Flš. Písm. I.
320. —321.



	12

	Bezkohoutkový. B. ručnice. Ott. XIII. 189. а. Bezkomínový. В. chalupa. Mus. ol. X. 157. Bezkonečný. Hus L 12. Bezkyd, u, m., les u N. Hrozenkova. Vek. Beznadějnosť. Pal. Záp. I. 96. Beznuzně. Hus. I. 98. Bezoblečný = bez obleku. Val. Čes. 1. X. 33. Bezobsažný. B. součástka něčeho, Krč. Assoc. 93., věc. Hrub. Cic. Dob. 128. Bezoddechý. B. činnosť. Proch. 71. Bezodtoký. B. jezero. Ott. XIII. 319. Bezpečen = bez péče. Buď b., žeť pomôž bez pochyby. Maš. ruk. 187a. Bezpečenství, n. Buď nam b. mocné. Žalt. pod. Pat. 127a,. 12., 13. Bezpečný list = glejt. Ott. XVI. 116. Bezpečstvo, a, n. V b-stvu Boba chváliti. Št. Вея. 47. Není b-stva na světě. Št. Bes. 84. Bezplánovitý. B. produkce. Ott. XV. 178. Bezpodmětný. B. věty u Císařova na Mor. Vz. Mtc. 1899. 34. Bezpodmíněčně. Us. Bezpohlavník, a, m. = živočich nemající žádného pohlaví. Vz Neplemenivec. Bezpochyby = jistě, nepochybně. Nic jsme zajisté nepřinesli na tento svět, b. že také nic odnésti nemůžeme. Bibl. 1. Туm. 67. Jindy = asi, snad, myslím. Bezprostředně. Pal. Děj. I. 1. 229. Bezpřímný. Bůh velí od b-mé práce to- hoto světa přestati. Št. Bes. 76. Bezpříznaký. B. přípona. Gb. H. ml. III. 2. 120. Bezprostředník, a, m. Byl jeho b-kem s německými nespokojenci. Sedl. Hr. III 247. Bezřádnosť, i, f. Mus. 1898. 342. Bezrybý. B. potok. Mtc. 1899. 54. Bezskvrnný. Vz Břicháč, Úzkořiťník. Bezsoudí, n. = čas, když se nesoudilo. Pal. Děj. IV. 1. 299. Bezstarostník, а, т., ein sorgloser Mensch. Nár. list. 1897. č. 132. feuil. Bezstarostnosť, i, f. O příslovích vz Zát. Pr. 27. Bezstromý. B. rovina. Pal. Záp. I. 16. Beztrudně, kummerlos. В. žíti. Král. El. 39. Bezuzelný, knotenlos. Fisch. II. Bezvíčkatý. B-tí, inoperculata (plžové). Vz Ulič. 11. Bezvodeň, dně, f., inaquosum. Ž. pod. Pat. 149. Bezvřščisko, а, п., rostl. Mus. ol. V. 11. Cf. Bezvŕška. Bezzákladný. B. stavba. Slád. Bouře. 86. Bezzemek, mka, m. B-mci neměli vlast- ních dědičných statkův a musili nájmem, službou nebo řemeslem a obchodem se živiti. Pal. Děj. I. 1. 201., I. 2. 262. Bezzubec, bce, т., malthodes, brouk. B. bavorský, červenoštítý, ďupkovaný, hnědo- břichý, krátkokrký, lemovaný, nejmenší, průsvitný, smolový, šedohnědý, tajemný, tmavý, trnový, žlutohubý, žlutoskvrnný. Klim.	Bezzvláštnosť, i, f. Hus I. 429. Bezžaludečník, a, m. B-ci, agastrica, polévníci. Mus. 1849. III. 119. Bezžílkovitý. B. mechy. Ott. XIII. 666. Běžec, žce, m. = kolo и provazníků, vz KP. VIL 164. — В., trechus, brouk. B. lesklý, rakouský, široký, velkoštítý. Vz Klim. 743. Běžeti. O tvarech cf. Gb. H. ml. III. 2. 243., 279. Co běží, běží; co leží, leží, prykryj oči (nevšímej si toho). Sá. Kant. 23. Té cti sv. Alexius běhaje (vyhýbaje se jí) zajide do města. Pass. (Mus. 1851. 140. ). Bialešový. B. robota = práce s pečením bílého pečiva. Slov. Zát. Pr. 232. а. Bibás, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Pr. 21. b. Bible. Bibliotheka českých biblí od XIII. stol. do r. 1810. Sest. farář Fr. Novotný. Bibliografie čes. Vz Jub. IIIa. 3. —114 Bibliotheka. B-ky v zemích Čes. V z Zbrt. Bibl. 177. nn., Mus. 1900. 471. nn. Bibrač = babratí. Lor. 70. Bicí přístroj hodin. Vz KP. VIL 332. Bič. Části jeho: 1. bičisko, násadka s rozsuškami, 2. putina ze švihu, 3. barevná kytka u putiny, 4. přepletač, pramének prakování, 5. šňora, 6. kytka. Na Vyzovsku. Mus. ol. 1898. 101. Plete sám na sebe bič. Hoř. 118. B. koně tráví. Mor. Čes. 1. VIII. 329. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Pr. 297. b. Bíček, Čku, т., zdrobn. bič. Vypaří na ně (Kristus na kněží) tento b. Hus. Post. 59a. Bičíkovitý. B. nálevníci, flagellata. Vz Ott. XII. 192., 407. Bičok, bičocek — bičík. Lor. 70. Bída. Keby nebolo bjedy, nebolo by jedy (zlosti). Slov. Němc. III. 295. Slouží u bídy za mlatce. Mus. ol. 1898. 116. Mají bídu od masa. Mtc. 1900. 143. O příslovích a poře- kadlech vz Zát. Př. 151. b., 155. nn., 160., 297. b. Bídno = bídně. U Císařova. Mtc. IX. 344. Bídnosť. Hus. Er. III. 267. Bídný čím. Stařec bídný hořem a počtem let. Slád. Lear. 79. Bielizeň, vz Bělizeň. Bier ze slov. pivo dle: Ernst Kuhn v Zeit- schrift für vergl. Sprachforschung sv. XXXV., nové řady sv. XV. 2. seš str. 313. —314. Bieza, y, f. = bez, chobzda. Slov. Zát. Pr. 133. a. Bifilarní. B. kyvadlo. Mus. 1897. 463. Z lat. Biglajz, u, m. —žehlička, z něm. Bügel- eisen. Pečenka a víno to je b. na tvar. Zát. Pr. 219. a. Bijce, e, m. Hus III. 173. Bíjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 334. Bika, rost. Sr. Ott. XVI. 485. Bílanka, y, f. = údolí u Kut. Hory. Br. Věk. 129. Bilansko, а, п., vrch. Pck. Hol. 60. Bilateralní, z lat. = oboustranný. B. smlouva. Bílejovský Bohusl., 1480. (asi) — 1555. Vz Vlč. Lit. I. 366., 384., Flš. Písm. I. 320. —321.