Bílek Jak. br., 1516. —1581. Vz Flš. Písm.
I. 295., Vlč. Lit. I. 381. — B. Tomáš. Vz
Jub. III., Nár. list. 1899. č. 271.

Bílepestrý. B. merunka. Wlt.

Bilónké, oilučké, bilunké, bilulenké = bě-
lounký. U Císař. Mtc. 1899. 227.

Bílopestrý. B. jalovec. Wlt.

Bíloplodý. B. pámelník. Wlt. 30.

Bíloplsnatý. B. divoké víno. Wlt. 40.

Bílová, é, f., jm. pozemku. Pck. Hol. 224.

Bílovský Bohum., f 1725., kazat. Vz
Vlč. Lit. II. 1. 18.

Bilší = bělejší. Lor. 76.

Bílý. Bílá ako kvet, ako lalija, ako mlie-
čko, ako sňach, ako húsatko. Zát. Pr. 65. a.,
297. b. — B. paní (hradecká). Vz Mtc. 1899.
142. nn., Čes. 1. VI. 575. — B. hora = tanec.
Vz Čes. 1. VI. 362. — B. Frant. Vz Jub. III.

Binovač, e, m. = kdo binuje (chodí po-
mlázkou). Jrsk. XXIII. 365.

Bintňa k stahování špensru v pase. Slov.
Sbor. slov. H. 128.

Birdac, e, m., z něm. Biertaz. Holic 114.

Bíreš = hospodáříký sluha. Slov. Nár.
sbor. II. 67.

Biřic a biřič. Gb. H. ml. III. 1. 123.

Biřický. Dal to ohlásiti biřickým hlasem.
1459. Vést. Uč. sp. 1899. 28.

Biršág, u, m. = peněžní pokuta. Slov.
z maď. Němc. III. 327.

Biskoupek, pka„ m., zdrobn. biskup. Dač.
I. 306.

Biskup = parukářka (sýkora). Mus. ol.
VIL 66. — B. Juppiter (znamení nebeské).

Biskupec, pce, m. = Mikuláš z Pelhři-
mova, praž. bakalář, biskup Taboritů. Vz
Pal. Děj. III. 1. 274., Flš. Písm. I. 238.

Biskupi = biskupský. В louka. 1498.
Arch. XVIII. 87.

Biskupovati. Pal. Děj. I. 1. 333.

Bistuku-dade (bistu-dade)! Bistuk = zlý
duch, jehož hněvající se к starým dědům
posílali. Gemer. Мus. 1848. И. 203.

Bit = díl. Hus II. 332.

Bito = hbitě. В. utíkati. U Císařova.
Mtc. 1У00. 344.

Bythynie, Bythyňan, Bythynský v I. 67.
oprav v: Bithynie, Bithyňan, Bithynský.

Bíti. O tvarech vz Gb. II ml. III. 2. 211.
Koho bijú, zas ho budú. Mus. slov. I. 10.
B. koho jak. Vz Zát. Př. 248. nn., 298. a.

Bitlen, u, m. B. na pěchování mlatu.
Hoř. 82.

Bitva = porážka. Dobytek к bitvě při-
hnati. 1510. Arch. XVII. 117.

Bitý. B. žena. Vz Zát. Pr. 96. a.

Bjiřič, e, m. = komediant (Netolice).
Kub. 150.

Blahohyt. O pořekadlech vz Zát. Pr.
138. nn.

Blahodatně vládnouti. Besedník 586.

Blahohrdý. Jesti v tom něco b-ho. Hanš.
Neb. 56.

Blahoochranný. B. akademie. Mus. 1850.
IV. 625.

Blahopřánka, y, f. = lístek blahopřací.
Nár. list. 1900. č. 10. feuill

Blahořečení, n. B. Jana Nepomuckého.
Vlč. Lit. II 1. 5.

Blahoslav Jan br. (Blažek). Vz Flš. Písm.
I. 298., 347., 412., Jub. HL, Mus. 1856. I.
20., II. 3.; Životopis naps. A. J. Gindely.

Blahozvěsť, i, f. Pal. Děj. I. 1. 127.

Blach, u, m. = sporák. Slez. Čes. 1.
VIII. 55. Cf. Blacha (V. 1003. ).

Blachat Dan. (pseud. Milosl. Dumný),
slov. básník, nar. 1840. Vlč. Lit. slov. I. 226.

Blambořić= Splírhati. Co tam b-řiš v te
vodze? B-ří mi v břuchu. Lor. 70.

Blamboryja, e, f. = brynda. Lor. 70.

Blamorky, pl., m. —kořínky hrbolatého
tvaru libě vonící. Slez. Čes. 1. VIL 127.

Blaň, ě, f., jm. trati. Pck. Hol. 66. — B.
= hlava. Žaloba o blaně a louku. 1510. Arch.
XVII. 124.

Blana. Blany = místa kamenitá porostlá
travou a jalovcem. Sedl. Hr. VIL 151.

Bláňať. Široké gatě bláňajú. Mus. ol.

1898. J01.

Blaně = pastviště. 1462. Arch. XVI. Ш.

Blaní. Kout v tom b.; Louka, která jest
v tom blanie. To b. koupiti. Arch. XVII.
124.

Blaníce, e, f., řeka. Také: Blánice, Pla-
nice, Vodňanka, Blaňka, Strunkovická řeka.
Pís. 7., 10.

Blaník. Pověsti o něm vz v Čes. 1. VIL
158.

Blánka, y, f. =: dlaždice υ kostele (každé
děvče má tam svou blánku, na které stává).
Slov Němc. III. 51.

Blanka, y, f., vz předcház. Blanice.

Blankytomodrý. ß. obloha. Koll. Bás.
123.

Blanočlenec, nce, m., hymenalia, brouk
B. červenonohý, h. rufipes. Vz Klim. 496

Blěnokřídlo před Blanokřídlý v V. 1004.
oprav v: Blanokřídlo.

Blatácko, a, n. B. lépe prý než Blatsko.
Sr. Blaták, Kozácko. Vz Čes. 1. IX. 214.

Blatačka, y, f., ne Blatka, obyvatelka.
Blat. Vz Čes. 1. IX. 214.

Blaták, a, m., obyvat. Blat. Čes. 1. IX.
214.

Blatařka, y, f., vz Čírka (pták).

Blatce, e, n. = bláto. Vplinul (plivl) na
zemi a učinil b. z toho plinuti. Praž. evang.
Joh. 9. 6.

Blatěnka, y, f., rostl. Vz Ott. XVI. 33.

Blátiti, zablácen, odchylkou zablátěn.
Gb. H. ml. III. 2. 310.

Blatka, y, f., vz předcház. Blatačka.

Blatnice, e, f. B., pelobatidae, druh žab.
Vz Ott. XV. 372. В. = přítok Dyje na
Мог. Bdl. Мог. 11.

Blatnivý. Rok b. (mokrý; zle nás živí.
Slov. Zát. Pr. 195. a.

Blatny = potok ve Slez. Lor. 82.

Bláto. Do blata vela dažda netreba (těžce
chorý snadno umře). Slov Čes 1. VII. 4L,
Zát. Pr. 298. a. — Bláto na poli zlato. Hrab.
18. Kdo po jiném blátem háže, sám se nejvíc
zamaže. Čes. 1. VIII. 328.

Blatouch v obec. mluvě také: potočník,
vaječník, žluťák.

Blátový. B. kartáč = na bláto. Mtc.

1899. 220.

Blatsko, a, n. Vz předcház. Blatácko.